Ovoce stromů rajských jíme

Anotace

Téma partnerské nevěry motivované „únavou materiálu“, zvědavostí a nudou patří ve vztahových tragikomediích Věry Chytilové k oblíbeným prvkům. V podobenství, volně navázaném na biblický příběh o Evě, Adamovi a hadovi-svůdci, se k němu autorka vrátila. Ovoce stromů rajských jíme (1969) je posledním snímkem, který režisérka realizovala ve „svobodných“ šedesátých letech. Vznikl v těsné tvůrčí spolupráci se scenáristkou a kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou. Nevšední podobu vizuálně opulentnímu vyprávění vtiskl i další klíčový spolupracovník Chytilové – kameraman Jaroslav Kučera. Stejná sestava spolupracovala už na režisérčině předchozím snímku Sedmikrásky (1966). V následujícím opusu ovšem trojice autorů ještě zdůraznila silnou stylizaci příběhu, oscilujícího mezi podobenstvím, detektivkou a komedií mravů. Esej o pravdě, lži, přátelství a zradě se odehrává v přepychovém penzionu s velkou zahradou, izolovaném od všednodenní reality. Spolu s dalšími hosty tu tráví zahálčivý čas i manželský pár Eva a Josef. Znuděnou ženu zaujme tajemný svůdník Robert, zjistí však, že jde o sériového vraha žen. V ohrožení cynickým násilníkem dokáže Eva jednat a obhájí svůj život, po návratu k manželovi však pokračuje v konvenčním soužití… Divácky náročná, živelně filosofující a formálně experimentující hříčka nabízí nejrůznější způsoby čtení. U jejího zrodu stála rovněž touha vyjádřit se oklikou k nastupující normalizaci Československa. Snímek byl uveden v soutěži na MFF v Cannes, ani zde se mu však nedostalo kvůli jeho zašifrování pochopení a podpory. Hudební struktura vyprávění je zvýrazněna hudbou Zdeňka Lišky, podporují ji i silně stylizované herecké výkony Jitky Novákové, Karla Nováka a Jana Schmida, které režisérka společně přivedla na plátno z libereckého Studia Ypsilon. K příběhu Adama a Evy se Věra Chytilová nepříliš úspěšně vrátila v komedii Vyhnání z ráje (2001).

Obsah