Pověst o stříbrné jedli

Podle jedné beskydské pověsti člověk, který něco dobrého vykoná, uvidí stříbrné stromy. Malý Ondra takové stromy zná. U nich v chalupě visí obrázek, jsou na něm stříbrné jedle, člověk padající z výšky a hodinky. Ondra při hodině kreslení takové stromy namaluje. - Jednoho dne přijede k Ondrovým rodičům česač semen jehličnatých stromů Lojzek Hojgr. Ondrův otec kdysi také takovou práci dělal a s Lojzkem jsou dávní přátelé. Hojgr se nastěhuje do polorozpadlé chaty. Na návštěvu k Lojzkovi vezme otec i Ondru a oba předvedou chlapci krásnou, ale nebezpečnou práci. Ondra se stane Hojgrovým pomocníkem a společná práce se jim daří. Před výstupem na strom vždy Hojgr vyndá starobylé kapesní hodinky. Ondra by si rád vyzkoušel výstup a Hojgr, přes slib daný Ondrovu otci, ho učí lézt na stromy. Starý hajný vzpomíná na Hojgrova otce, který se zabil pádem se stromu. Na jeho památku visel na stromě obrázek, který Ondra zná. Ondrovi připadají zmrzlé jedle jako stříbrné a snaží se na jednu vylézt. Větve jedlí se však snadno lámou a chlapec padá dolů. Do náruče ho chytí Lojzek. Ondrovi se nic nestalo, ale Lojzek je těžce raněn a památeční hodinky jsou rozbity. Práce pro něho tento rok skončila a musí odjet. S Ondrou se nerozloučil, ale také neprozradil, že Ondra zavinil jeho úraz. Ale možná, že se za rok vrátí.