Dvacátý devátý
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1974Rok výroby
1974Premiéra
25. 4. 1975Minutáž
126 minRežie
Antonín KachlíkKategorie
filmŽánr
drama, historickýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Dvacátý devátýČeský název
Dvacátý devátýAnglický název
1929Anotace
Přesvědčivým dokladem o kinematografii první poloviny sedmdesátých let zůstává historický opus režiséra Antonína Kachlíka Dvacátý devátý. Podle scénáře prorežimního autora Jaroslava Matějky vznikla politická agitka líčící okolnosti zvolení Klementa Gottwalda do čela Komunistické strany Československa v roce 1929. Protože nástup prostalinského politika se setkal i s odmítavými reakcemi (především ze strany některých významných levicových intelektuálů), dočkala se realita ve filmu významné úpravy. Například postava spisovatelky Marie Majerové (ve filmu v podání Jiřiny Petrovické) byla významně upozaděna. V příběhu naplňujícím dobové ideologické kánony hraje důležitou roli i idealizovaný soukromý život protagonistů, např. rodinné zázemí Antonína Zápotockého. Snímek si zaslouží pozornost jako ukázka dobového filmu natolik podřízeného státní objednávce, že se u diváků míjel s účinkem a vzbuzoval nechtěně komický efekt.
Obsah
V roce 1929 se chystá V. sjezd KSČ. Člen politbyra ÚV Klement Gottwald otevřeně kritizuje současné vedení strany, které politikaří s buržoazií, místo aby vedlo dělníky k revolučnímu boji. Předvídá blížící se krizi ve straně. Mladí členové s ním vesměs souhlasí, ti starší a konzervativnější se rozkolu bojí. Rozpory se přenášejí i do rodin. Dělník Mráček se rozhádá se svým synem Mirkem. Mirkova dívka Věra, neteř odborového předáka Antonína Zápotockého, věří naprosto svému strýci, a toho Gottwaldovy argumenty zatím nepřesvědčily. Sjezdu předchází zasedání Komunistické internacionály v Moskvě. Generální tajemník KSČ Bohumil Jílek a jeho stoupenci tu chtějí obvinit Gottwalda ze sektářství a trockismu. V Praze se koná stranický aktiv, který se postaví za bolševické jádro a vyšle do Moskvy svoji delegaci. Zatímco Jílkovci provedou povrchní sebekritiku, Gottwald ve své zprávě rozebere vývoj v ČSR a analyzuje činnost strany. Zasedání Kominterny odsoudí oportunismus Jílkova vedení a souhlasí s Gottwaldem. V tomto duchu pošle československým komunistům dopis, který vytyčí hlavní směr: od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě. Jílkovci po návratu znovu intrikují. V den zahájení sjezdu je Gottwald zatčen. Protože se ale na jeho přečiny vztahuje amnestie, je vzápětí propuštěn. Gottwald se dostaví na sjezd včas a stane se novým generálním tajemníkem. Do vedení strany je zvolen také Zápotocký, který přijme nový vývoj a svojí autoritou ovlivní i levicové odbory. V podzimních parlamentních volbách získá KSČ třicet poslaneckých a dvanáct senátorských mandátů. Poslanec Gottwald přednáší svou parlamentní řeč, ve které otevřeně prohlásí, že cílem komunistů je svržení kapitalistického řádu. Na tribuně sledují se sympatiemi jeho projev otec Mráček se synem Mirkem a s Věrou, kteří se mezitím smířili.
Galerie
Hrají
Miroslav Zounar
člen politbyra Klement Gottwald
Adolf Filip
odborový předák Antonín Zápotocký
Josef Langmiler
generální tajemník KSČ Bohumil Jílek
Václav Švorc
Václav Bolen
Josef Mixa
dělník Václav Mráček
Jaroslav Drbohlav
Mirek, Mráčkův syn
Karel Šebesta
člen ÚV KSČ Bohumír Šmeral
Jaroslav Kuneš
Václav Kopecký
Jiří Ornest
Evžen Fried, člen ÚV KSČ
Viktor Preiss
Jan Šverma
Václav Mareš
Jaromír Dolanský
Zdeněk Ornest
poslanec Viktor Stern
Ladislav Večeřa
Handlíř
Ladislav Šimek
poslanec Josef Haken
Jiřina Petrovická
spisovatelka Marie Majerová
Zdena Burdová
Marta, Gottwaldova žena
Blažena Holišová
Marie, žena Zápotockého
Eva Čeřovská
neteř Zápotocké Věra, Mirkova dívka
Václav Lohniský
poslanec Rudolf Bechyně, sociální demokrat
Oldřich Janovský
předseda sociálně demokratické strany Antonín Hampl
Bohuslav Ličman
Josef Hais, člen ÚV KSČ
Zdeněk Buchvaldek
básník Stanislav Kostka Neumann
Ladislav Lakomý
básník Josef Hora
Miroslav Částek
spisovatel Ivan Olbracht
Josef Čáp
básník Jaroslav Seifert
Jiří Juřina
básník Vítězslav Nezval
Jiří Wohanka
redaktor Julius Fučík
Walter Ruge
předseda KS Německa Ernst Thälmann
Karel Hábl
Oto Synek, člen politbyra ÚV KSČ
Antonín Hübner
šéfredaktor Práva lidu Josef Stivín/dělník na Kladně
Václav Král
Mluví Mirko Musil
předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr
Ludmila Roubíková
poslankyně Fráňa Zemínová
Josef Střecha
poslanec Alfréd Meissner, sociální demokrat
Raoul Schránil
Roudnický
Pavel Spálený
místopředseda senátu Václav Jaroslav Klofáč
Josef Štefl
Komárek, komunista z Blanska
Antonín Vejr
Hrubý
Jaroslav Toms
Hruška
Konstantin Krajnov
sovětský komunista
Pjotr Plakšin
sovětský komunista
František Kropáček
monsignore Jan Šrámek, předseda strany lidové
Zdeněk Skalický
politik a ekonom Karel Engliš
Radoslav Bartoník
předseda v Brně
Karel Adam
Lebeda, dělník v Brně
Jaroslav Cmíral
Mluví Vladimír Čech
předseda schůze
František Miroslav Doubrava
pokladník odborů
Ota Žebrák
bratr Červinka, člen strany národně socialistické
Oldřich Vykypěl
starší dělník v Brně
Miroslav Vlček
Mluví Jan Sedliský
prezidiální šéf
Mirko Dostál
Špatný
Jiří Flíček
straník z Lucerny/komunistický poslanec
Vladimír Fürst
místopředseda Zierhut
Josef Rak
místopředseda Taub
Jindřich Narenta
policejní komisař
Věra Hanslíková
hospodyně Malířová
Hugo Kaminský
ministr Mlčoch
Jiří Holeček
ministr národní obrany František Udržal
Jindřich Heidelberg
místopředseda Lukavský
Jiří Brož
předák/komunistický poslanec/delegát v Brně/delegát z Plodinové burzy
Monika Vacková
dcera Zápotockých
Markéta Langrová
dcera Zápotockých
Jan Pohan
redaktor
Zdeněk Braunschläger
redaktor
Vlastimil Čaněk
krajan z Moravy
Jan Kotva
krajan z Moravy
Josef Kubíček
krajan z Moravy
Gustav Vondráček
krajan z Moravy
Jiří Zavřel
krajan z Moravy
Roman Holát
zástupce kraje
Antonín Tříska
zástupce kraje
Vladimír Hrabánek
Mirkův kamarád
Aleš Košnar
Mirkův kamarád
Jan Hájek
Mirkův kamarád
Jaroslav Vích
Mirkův kamarád/dělník
František Roubíček
strážník
Jaroslav Someš
straník z Lucerny/poslanec
Josef A. Stehlík
straník z Lucerny
Jaromír Tobola
straník z Lucerny
Viktor Maurer
straník z Lucerny/komunistický poslanec
Jaroslav Horal
straník z Lucerny/delegát v Brně
František Kubíček
straník z Lucerny
Václav Hladík
dělník z Lucerny/komunistický poslanec
František Pokorný (2)
dělník z Lucerny/komunistický poslanec
Emil Rohan
dělník z Lucerny
Václav Šrámek
dělník z Lucerny
Zdeněk Štěpánek
dělník z Lucerny
Miroslav Bezdíček
dělník z Lucerny
Martin Hron
dělník v hospodě
Karel Fridrich
dělník v hospodě
Jan Řeřicha
dělník v hospodě/delegát
Václav Kotva
dělník na Kladně
Vít Pešina
dělník na Kladně
František Pokorný
dělník na Kladně/delegát z Plodinové burzy
Vladimír Švabík
dělník na Kladně
Jiří Žák
dělník na Kladně
Karel Sekera
straník z Lucerny/Šťastný
Oldřich Hoblík
Mluví Mirko Musil
redaktor
Jiří Havel
mladý dělník dávající hlasovat
Josef Janoušek (2)
dělník
Bert Schneider
dělník
Stanislav Hájek
dělník
Kateřina Kachlíková
členka skupiny Gottwaldovců
Jan Krafka
Gottwaldovec
Jan Kuželka
Gottwaldovec
Karel Želenský (2)
Jílkovec
Bohumil Křížek
Jílkovec
Otto Lackovič
Jílkovec
Otakar Moučka
Jílkovec
Miroslav Mokošín
Jílkovec
Jaroslav Vágner
Jílkovec
Mirko Musil
komunistický poslanec/policista
Antonín Černý
komunistický poslanec
Lubomír Krystlík
komunistický poslanec
Vladimír Pospíšil
komunistický poslanec
Vladimír Lebeda
komunistický poslanec/delegát v Brně
Stanislav Litera
komunistický poslanec
Josef Maršík
komunistický poslanec
Antonín Vilský
komunistický poslanec/delegát z burzy
Rudolf Pešek
komunistický poslanec
Antonín Soukup
komunistický poslanec
Marie Landová
komunistická poslankyně
Ela Šilarová
komunistická poslankyně
Eva Trunečková
komunistická poslankyně
Anna Vaňková
komunistická poslankyně/panička z Lucerny
František Hruška
poslanec/delegát
Jana Robenková
poslankyně/panička z Lucerny
Františka Horáková
poslankyně
Jan Janků
poslanec
Vladimír Navrátil
poslanec
František Nechyba
poslanec
Ludvík Pozník
poslanec
Karel Peyr
poslanec
Jindřiška Gabriela Preissová
poslankyně
Olga Příhodová
poslankyně
Jaroslav Synák
poslanec
Vladimír Štros
poslanec
Alois Vachek
poslanec
Jan Waldmann
poslanec
Růžena Dvorská
panička z Lucerny
Slávka Hamouzová
panička z Lucerny
Marie Hübschová
panička z Lucerny
Vítězslav Jirsák
delegát z Plodinové burzy/Beneš
Miloslav Homola
delegát z Plodinové burzy
Luisa Kollingerová
delegátka z Plodinové burzy
František Koprolín
delegát z Plodinové burzy
Bohumil Koška
delegát z Plodinové burzy
Alena Mlčochová
delegátka z Plodinové burzy
Luděk Nešleha
delegát z Plodinové burzy
Zbyšek Olšovský
delegát z Plodinové burzy
Karel Bělohradský
delegát
Václav Bouška
delegát
Václav Fišer
delegát
Božena Fixová
delegátka
Čestmír Válek
delegát
Josef Engel
policista
Jiří Kalenský
policista
Karel Vítek
policista
Karel Engel
tajný
Jindřich Sejk
tajný
Arnošt Böhm
rváč
Miroslav Jíra
rváč/tajný
Jaroslav Tomsa
rváč/tajný
Zdeněk Srstka
rváč/dělník
Ludvík Wolf
rváč/dělník
Jaroslav Klenot
tajný/dělník
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Skript
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Masky
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Odborný poradce
Jaroslav Matějka, Dr. Květoslava Náhlovská
Spolupráce
Miloslav Mirvald (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent František Belfín)
Písně
Pre muziku
Zpívá Jan KotvaVlastimil Čaněk
Piju já, piju já
Zpívá mužský sbor
Tri dni mňa naháňali
Zpívá mužský sbor
Já mám holku od Odkolků
Hudba k písni Karel Hašler
Jaké je to hezké, dva kováři v městě
Rudý prapor /Pryč s tyrany a zrádci všemi/
Text písně Bolesław Czerwieński
Zpívá mužský sbor
Produkční údaje
Originální název
Dvacátý devátý
Český název
Dvacátý devátý
Anglický název
1929
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama, historický
Země původu
Československo
Copyright
1974
Rok výroby
1974
Produkční data
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
Premiéra
slavnostní premiéra 24. 2. 1975 (Hradec Králové)
festivalová premiéra 25. 2. 1975 (13. festival českých a slovenských filmů Praha /kino Světozor, Praha/)
předpremiéra 7. 4. 1975 (Vysoká škola stranická, Praha)
premiéra 25. 4. 1975 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 30. 4. 1975 /přístupný mládeži/ (kino Letka, Praha)
Distribuční slogan
Český film. Autentický příběh, který určoval budoucnost.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
126 min
Původní metráž
3 578 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,66
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky, německy, rusky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Přehlídka: 17. přehlídka avantgardních a neorealistických filmů Avellino
1976
Avellino / Itálie
Hlavní cena Laceno d´oro
Vítěz
Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda
1975
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda režiséru za vysoce umělecky a politicky angažovaná filmová díla poslední doby
Antonín Kachlík
zejména za film Dvacátý devátý s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky
Vítěz
Akce: Cena Václava Klimenta Klicpery
1975
Praha / Československo
Cena V. K. Klicpery
Miroslav Zounar
za ztvárnění postavy Klementa Gottwalda
Vítěz
Festival: 13. festival českých a slovenských filmů Praha
1975
Praha / Československo
Cena Československého filmu
udělena Ústřední radou odborů
Vítěz
Akce: Literární soutěž Československého filmu k 25. výročí Února
1973
Praha / Československo
I. cena v soutěži s tématikou život a dílo Klementa Gottwalda
Antonín Kachlík
udělena odbornou porotou 26. 2. 1973 za scénář filmu
Vítěz
Akce: Literární soutěž Československého filmu k 25. výročí Února
1973
Praha / Československo
I. cena v soutěži s tématikou život a dílo Klementa Gottwalda
Jaroslav Matějka
udělena odbornou porotou 26. 2. 1973 za scénář filmu
