Dvacátý devátý

Země původu

Československo

Copyright

1974

Rok výroby

1974

Premiéra

25. 4. 1975

Minutáž

126 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Dvacátý devátý

Český název

Dvacátý devátý

Anglický název

1929

Anotace

Přesvědčivým dokladem o kinematografii první poloviny sedmdesátých let zůstává historický opus režiséra Antonína Kachlíka Dvacátý devátý. Podle scénáře prorežimního autora Jaroslava Matějky vznikla politická agitka líčící okolnosti zvolení Klementa Gottwalda do čela Komunistické strany Československa v roce 1929. Protože nástup prostalinského politika se setkal i s odmítavými reakcemi (především ze strany některých významných levicových intelektuálů), dočkala se realita ve filmu významné úpravy. Například postava spisovatelky Marie Majerové (ve filmu v podání Jiřiny Petrovické) byla významně upozaděna. V příběhu naplňujícím dobové ideologické kánony hraje důležitou roli i idealizovaný soukromý život protagonistů, např. rodinné zázemí Antonína Zápotockého. Snímek si zaslouží pozornost jako ukázka dobového filmu natolik podřízeného státní objednávce, že se u diváků míjel s účinkem a vzbuzoval nechtěně komický efekt.

Obsah

V roce 1929 se chystá V. sjezd KSČ. Člen politbyra ÚV Klement Gottwald otevřeně kritizuje současné vedení strany, které politikaří s buržoazií, místo aby vedlo dělníky k revolučnímu boji. Předvídá blížící se krizi ve straně. Mladí členové s ním vesměs souhlasí, ti starší a konzervativnější se rozkolu bojí. Rozpory se přenášejí i do rodin. Dělník Mráček se rozhádá se svým synem Mirkem. Mirkova dívka Věra, neteř odborového předáka Antonína Zápotockého, věří naprosto svému strýci, a toho Gottwaldovy argumenty zatím nepřesvědčily. Sjezdu předchází zasedání Komunistické internacionály v Moskvě. Generální tajemník KSČ Bohumil Jílek a jeho stoupenci tu chtějí obvinit Gottwalda ze sektářství a trockismu. V Praze se koná stranický aktiv, který se postaví za bolševické jádro a vyšle do Moskvy svoji delegaci. Zatímco Jílkovci provedou povrchní sebekritiku, Gottwald ve své zprávě rozebere vývoj v ČSR a analyzuje činnost strany. Zasedání Kominterny odsoudí oportunismus Jílkova vedení a souhlasí s Gottwaldem. V tomto duchu pošle československým komunistům dopis, který vytyčí hlavní směr: od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě. Jílkovci po návratu znovu intrikují. V den zahájení sjezdu je Gottwald zatčen. Protože se ale na jeho přečiny vztahuje amnestie, je vzápětí propuštěn. Gottwald se dostaví na sjezd včas a stane se novým generálním tajemníkem. Do vedení strany je zvolen také Zápotocký, který přijme nový vývoj a svojí autoritou ovlivní i levicové odbory. V podzimních parlamentních volbách získá KSČ třicet poslaneckých a dvanáct senátorských mandátů. Poslanec Gottwald přednáší svou parlamentní řeč, ve které otevřeně prohlásí, že cílem komunistů je svržení kapitalistického řádu. Na tribuně sledují se sympatiemi jeho projev otec Mráček se synem Mirkem a s Věrou, kteří se mezitím smířili.

Hrají

Miroslav Zounar

člen politbyra Klement Gottwald

Adolf Filip

odborový předák Antonín Zápotocký

Josef Langmiler

generální tajemník KSČ Bohumil Jílek

Václav Švorc

Václav Bolen

Josef Mixa

dělník Václav Mráček

Jaroslav Drbohlav

Mirek, Mráčkův syn

Karel Šebesta

člen ÚV KSČ Bohumír Šmeral

Jaroslav Kuneš

Václav Kopecký

Jiří Ornest

Evžen Fried, člen ÚV KSČ

Viktor Preiss

Jan Šverma

Václav Mareš

Jaromír Dolanský

Zdeněk Ornest

poslanec Viktor Stern

Ladislav Šimek

poslanec Josef Haken

Jiřina Petrovická

spisovatelka Marie Majerová

Zdena Burdová

Marta, Gottwaldova žena

Blažena Holišová

Marie, žena Zápotockého

Eva Čeřovská

neteř Zápotocké Věra, Mirkova dívka

Václav Lohniský

poslanec Rudolf Bechyně, sociální demokrat

Oldřich Janovský

předseda sociálně demokratické strany Antonín Hampl

Bohuslav Ličman

Josef Hais, člen ÚV KSČ

Zdeněk Buchvaldek

básník Stanislav Kostka Neumann

Ladislav Lakomý

básník Josef Hora

Miroslav Částek

spisovatel Ivan Olbracht

Josef Čáp

básník Jaroslav Seifert

Jiří Juřina

básník Vítězslav Nezval

Jiří Wohanka

redaktor Julius Fučík

Walter Ruge

předseda KS Německa Ernst Thälmann

Karel Hábl

Oto Synek, člen politbyra ÚV KSČ

Antonín Hübner

šéfredaktor Práva lidu Josef Stivín/dělník na Kladně

Václav Král

Mluví Mirko Musil
předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr

Ludmila Roubíková

poslankyně Fráňa Zemínová

Josef Střecha

poslanec Alfréd Meissner, sociální demokrat

Raoul Schránil

Roudnický

Pavel Spálený

místopředseda senátu Václav Jaroslav Klofáč

Josef Štefl

Komárek, komunista z Blanska

Antonín Vejr

Hrubý

Konstantin Krajnov

sovětský komunista

Pjotr Plakšin

sovětský komunista

František Kropáček

monsignore Jan Šrámek, předseda strany lidové

Zdeněk Skalický

politik a ekonom Karel Engliš

Radoslav Bartoník

předseda v Brně

Karel Adam

Lebeda, dělník v Brně

Jaroslav Cmíral

Mluví Vladimír Čech
předseda schůze

Ota Žebrák

bratr Červinka, člen strany národně socialistické

Oldřich Vykypěl

starší dělník v Brně

Miroslav Vlček

Mluví Jan Sedliský
prezidiální šéf

Jiří Flíček

straník z Lucerny/komunistický poslanec

Vladimír Fürst

místopředseda Zierhut

Josef Rak

místopředseda Taub

Jindřich Narenta

policejní komisař

Věra Hanslíková

hospodyně Malířová

Hugo Kaminský

ministr Mlčoch

Jiří Holeček

ministr národní obrany František Udržal

Jindřich Heidelberg

místopředseda Lukavský

Jiří Brož

předák/komunistický poslanec/delegát v Brně/delegát z Plodinové burzy

Monika Vacková

dcera Zápotockých

Markéta Langrová

dcera Zápotockých

Jan Pohan

redaktor

Vlastimil Čaněk

krajan z Moravy

Jan Kotva

krajan z Moravy

Josef Kubíček

krajan z Moravy

Gustav Vondráček

krajan z Moravy

Jiří Zavřel

krajan z Moravy

Roman Holát

zástupce kraje

Antonín Tříska

zástupce kraje

Vladimír Hrabánek

Mirkův kamarád

Aleš Košnar

Mirkův kamarád

Jan Hájek

Mirkův kamarád

Jaroslav Vích

Mirkův kamarád/dělník

František Roubíček

strážník

Jaroslav Someš

straník z Lucerny/poslanec

Josef A. Stehlík

straník z Lucerny

Jaromír Tobola

straník z Lucerny

Viktor Maurer

straník z Lucerny/komunistický poslanec

Jaroslav Horal

straník z Lucerny/delegát v Brně

František Kubíček

straník z Lucerny

Václav Hladík

dělník z Lucerny/komunistický poslanec

František Pokorný (2)

dělník z Lucerny/komunistický poslanec

Emil Rohan

dělník z Lucerny

Václav Šrámek

dělník z Lucerny

Zdeněk Štěpánek

dělník z Lucerny

Miroslav Bezdíček

dělník z Lucerny

Martin Hron

dělník v hospodě

Karel Fridrich

dělník v hospodě

Jan Řeřicha

dělník v hospodě/delegát

Václav Kotva

dělník na Kladně

Vít Pešina

dělník na Kladně

František Pokorný

dělník na Kladně/delegát z Plodinové burzy

Vladimír Švabík

dělník na Kladně

Jiří Žák

dělník na Kladně

Karel Sekera

straník z Lucerny/Šťastný

Jiří Havel

mladý dělník dávající hlasovat

Josef Janoušek (2)

dělník

Kateřina Kachlíková

členka skupiny Gottwaldovců

Jan Krafka

Gottwaldovec

Jan Kuželka

Gottwaldovec

Karel Želenský (2)

Jílkovec

Otakar Moučka

Jílkovec

Mirko Musil

komunistický poslanec/policista

Antonín Černý

komunistický poslanec

Lubomír Krystlík

komunistický poslanec

Vladimír Pospíšil

komunistický poslanec

Vladimír Lebeda

komunistický poslanec/delegát v Brně

Stanislav Litera

komunistický poslanec

Josef Maršík

komunistický poslanec

Antonín Vilský

komunistický poslanec/delegát z burzy

Rudolf Pešek

komunistický poslanec

Antonín Soukup

komunistický poslanec

Marie Landová

komunistická poslankyně

Ela Šilarová

komunistická poslankyně

Eva Trunečková

komunistická poslankyně

Anna Vaňková

komunistická poslankyně/panička z Lucerny

František Hruška

poslanec/delegát

Jana Robenková

poslankyně/panička z Lucerny

Jan Janků

poslanec

Karel Peyr

poslanec

Alois Vachek

poslanec

Jan Waldmann

poslanec

Růžena Dvorská

panička z Lucerny

Slávka Hamouzová

panička z Lucerny

Marie Hübschová

panička z Lucerny

Vítězslav Jirsák

delegát z Plodinové burzy/Beneš

Miloslav Homola

delegát z Plodinové burzy

Luisa Kollingerová

delegátka z Plodinové burzy

František Koprolín

delegát z Plodinové burzy

Bohumil Koška

delegát z Plodinové burzy

Alena Mlčochová

delegátka z Plodinové burzy

Luděk Nešleha

delegát z Plodinové burzy

Zbyšek Olšovský

delegát z Plodinové burzy

Božena Fixová

delegátka

Čestmír Válek

delegát

Josef Engel

policista

Karel Vítek

policista

Miroslav Jíra

rváč/tajný

Jaroslav Tomsa

rváč/tajný

Zdeněk Srstka

rváč/dělník

Ludvík Wolf

rváč/dělník

Jaroslav Klenot

tajný/dělník

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Ondřej Friedl

Původní filmový námět

Jaroslav Matějka, Antonín Kachlík

Technický scénář

Antonín Kachlík

Dramaturg

Ludvík Toman

Druhá kamera

Richard Valenta

Asistent kamery

Oldřich Kovář

Assistent architekta

Josef Kraus

Výprava

Karel Kočí

Návrhy kostýmů

Petr Diviš

Vedoucí výroby

Jan Balzer

Zástupce vedoucího výroby

Zdeňka Černá, Oldřich Mach

Odborný poradce

Jaroslav Matějka, Dr. Květoslava Náhlovská

Spolupráce

Miloslav Mirvald (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Písně

Pre muziku

Zpívá Jan KotvaVlastimil Čaněk

Piju já, piju já

Zpívá mužský sbor

Tri dni mňa naháňali

Zpívá mužský sbor

Já mám holku od Odkolků

Hudba k písni Karel Hašler

Jaké je to hezké, dva kováři v městě

Zpívá Blažena HolišováAdolf Filip

Rudý prapor /Pryč s tyrany a zrádci všemi/

Text písně Bolesław Czerwieński
Zpívá mužský sbor

Produkční údaje

Originální název

Dvacátý devátý

Český název

Dvacátý devátý

Anglický název

1929

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo

Copyright

1974

Rok výroby

1974

Produkční data

vyřazení z distribuce 30. 6. 1990

Premiéra

slavnostní premiéra 24. 2. 1975 (Hradec Králové)
festivalová premiéra 25. 2. 1975 (13. festival českých a slovenských filmů Praha /kino Světozor, Praha/)
předpremiéra 7. 4. 1975 (Vysoká škola stranická, Praha)
premiéra 25. 4. 1975 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 30. 4. 1975 /přístupný mládeži/ (kino Letka, Praha)

Distribuční slogan

Český film. Autentický příběh, který určoval budoucnost.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

126 min

Původní metráž

3 578 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, rusky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Přehlídka: 17. přehlídka avantgardních a neorealistických filmů Avellino

1976
Avellino / Itálie
Hlavní cena Laceno d´oro

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1975
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda režiséru za vysoce umělecky a politicky angažovaná filmová díla poslední doby
Antonín Kachlík
zejména za film Dvacátý devátý s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Akce: Cena Václava Klimenta Klicpery

1975
Praha / Československo
Cena V. K. Klicpery
Miroslav Zounar
za ztvárnění postavy Klementa Gottwalda

Vítěz

Festival: 13. festival českých a slovenských filmů Praha

1975
Praha / Československo
Cena Československého filmu
udělena Ústřední radou odborů

Vítěz

Akce: Literární soutěž Československého filmu k 25. výročí Února

1973
Praha / Československo
I. cena v soutěži s tématikou život a dílo Klementa Gottwalda
Antonín Kachlík
udělena odbornou porotou 26. 2. 1973 za scénář filmu

Vítěz

Akce: Literární soutěž Československého filmu k 25. výročí Února

1973
Praha / Československo
I. cena v soutěži s tématikou život a dílo Klementa Gottwalda
Jaroslav Matějka
udělena odbornou porotou 26. 2. 1973 za scénář filmu