Milostný vztah české královny Kunhuty ke šlechtici Závišovi z Falkenštejna považují někteří dějepisci za spekulaci. To samozřejmě nebránilo režisérovi Karlu Steklému v realizaci snímku, který s historickými skutečnostmi zachází jen volně. Se svou oblíbenou spolupracovnicí Věrou Líznerovou napsal scénář, podle kterého v roce 1980 natočil Hru o královnu. Vyprávění založil na trojúhelníku mezi třemi vznešenými protivníky v lásce i politice – Závišem, Kunhutou a králem Přemyslem Otakarem II., za nějž se uherská princezna musela provdat z politických důvodů. Sedmasedmdesátiletý režisérský klasik vsadil ve svém filmu na komediální nadsázku a na atraktivní herecké obsazení: hlavní ženské role se ujala Hana Maciuchová, Záviše ztělesnil Radoslav Brzobohatý a krále Přemysla Otakara II. si zahrál František Němec.
Už při prvém letmém setkání uherské princezny Kunhuty a Záviše z Falkenštejna probleskne mezi oběma mladými lidmi jiskra milostného citu. Kunhuta se však ze státnických důvodů musí provdat za českého krále Přemysl Otakara II. Oba se setkají až po deseti letech. Žárlivý král vypoví Záviše ze země. Ve válečném konfliktu Přemysla s Rudolfem Habsburským se Záviš s částí české šlechty postaví na stranu Rudolfovu. Přemysl je v těžké situaci, a tak Kunhuta v přestrojení navštíví Záviše a žádá ho o pomoc pro Přemysla. Král však jeho návrhy odmítne a je záhy poražen na Moravském poli, kde také najde smrt. Dva vojáci vracející se z bitvy se postarají o raněného Záviše. Z Prahy k němu dokonce přivezou královninu společnici Žofii, která Záviše dávno miluje. Po dlouhotrvajících jednáních s Otto Braniborským se Záviš stane nejvyšším zemským správcem a Kunhuta se rozhodne za něho provdat. To se však nelíbí Závišovým nepřátelům a proto plánují jeho odstranění. Při svatební hostině se Kunhutě udělá špatně a krátce nato zemře. Lstivý biskup obviní Záviše z její vraždy. Osamělý Záviš se vrátí do hostince, kde strávil šťastný čas se Žofií a oběma vojáky. Ti hrají v kostky, ale Záviše už za společníka nepřijmou, neboť v době své slávy se k nim neznal.
královna Kunhuta
Záviš z Falkenštejna
král český Přemysl Otakar II.
císař Rudolf I. Habsburský
Milota z Dědic
Žofie z Říčan
uherský král Béla IV.
biskup Bruno
biskup Tobiáš
Žofiin otec, pán z Říčan
voják Knapec
lapka
Heřman z Hohenberku
markrabě Otto Braniborský
Budivoj z Krumlova, Závišův otec
rytíř Hynek z Dubé
abatyše Anežka Přemyslovna
děkan, Kunhutin zpovědník
služka Dorota
český šlechtic Vojíř
Oldřich z Hradce
voják Otty Braniborského, pán z Okoře
Arpádovec Štěpán, Kunhutin strýc
masér
Mojžíš
sklepmistr
písař Božetěch
Pektari
Zdislav
sluha Vešek
převorka
Vítek
pán z Konopiště
panoš
řezník
pán z Kravař
velitel u Oty
kupec/pištec
Boreš
Kuno
Jindřich
Hroznata
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečnice
jezdec na koni
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
tanečník
dvorní dáma
dvorní dáma
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
zbrojnoš
zbrojnoš
zbrojnoš
strážný
hlas Kunhutina strážce
Bedřich Čermák, Josef Müller, Dana Smržová
Jiří Hora, Antonín Jedlička (zvukové efekty)
Karel Prchal, Vladimír Tišer
Václav Veruněk
D. Urbanová (klapka), Miroslav Pešan (fotograf)
Orchestr Ladislava Štaidla (Dirigent Ladislav Štaidl), FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac)
Hra o královnu
Hra o královnu
Playing for Queen
Já, královna
film
hranýdistribuční
historický
Československo
1980
1980
schválení literárního scénáře 3. 12. 1979
začátek natáčení 12. 2. 1980
schválení technického scénáře 17. 3. 1980
konec natáčení 22. 9. 1980
promítání povoleno 26. 9. 1980
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 13. 3. 1981 /přístupný mládeži/
Obrazy skryté pod omítkou. Příběh lásky, vášně a nenávisti.
Dramaturgická skupina Drahoslava Makovičky, Drahoslav Makovička (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
90 min
2 480 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české