Režisér Jiří Menzel a scenárista Zdeněk Svěrák se spolu podíleli na filmech Kdo hledá zlaté dno (1974), Na samotě u lesa (1976) a Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993). Vrcholem jejich společné filmografie však zůstává tragikomedie z roku 1985, která se dostala do užších nominací na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film (tuto Cenu Akademie získal v roce 1997 Kolja, kterého realizoval podle scénáře Zdeňka Svěráka jeho syn Jan). U zrodu jednoho z divácky nejpopulárnějších titulů osmdesátých let stála náhoda: námět k venkovské komedii Na samotě u lesa barrandovská účtárna scenáristovi omylem proplatila dvakrát. Svěrák vyhověl návrhu napsat do druhého dne několikastránkový námět. Místo dohodnutého zamítnutí, které by srovnalo proplacenou částku, se však o projekt začal zajímat Jiří Menzel. Trvalo však řadu let, než došlo k napsání scénáře a jeho realizaci. V polovině osmdesátých let se navíc Svěrák s Menzelem mohli vyjadřovat k socialistické realitě mnohem otevřeněji. Vyprávění se odehrává ve střediskové vesnici Křečovice. Jeho protagonisty jsou především řidič družstevního náklaďáku Pávek a jeho chráněnec, mentálně zaostalý mladík Otík Rákosník. Pávka rozčilují přehmaty mlčenlivého mládence a po žních se ho chce zbavit. Zjistí ovšem, že nešťastný Otík byl přeložen do Prahy jen proto, že náměstek si chtěl ulehčit prodej jeho malebné chalupy. Řidič pochopí, že mladík patří domů, do vesnice, kde ho mají navzdory všem malérům všichni rádi… Kolem motivu sympatického „vesnického idiota“ autoři vystavěli epizodické vyprávění plné chytlavě rázovitých figurek. Patří mezi ně především svérázný doktor Skružný (Rudolf Hrušínský), který se rád kochá poezií české krajiny, nebo pruďas Turek (Petr Čepek), jenž právem žárlí na svou půvabnou ženu Janu (Libuše Šafránková). Zatímco Pávka brilantně ztvárnil Marián Labuda, roli Otíka svěřil Jiří Menzel maďarskému herci Jánosi Bánovi.
Středisková obec Křečovice se probouzí do nového dne. Do práce jde mezi prvními řidič družstevního nákladního auta Karel Pávek a jeho závozník, mentálně zaostalý sirotek Otík Rákosník. Ten žije sám v chalupě po rodičích a pečuje o něj teta. Otík obdivuje Pávka a rád s ním chodí do práce. To se však nedá říci o Pávkovi, kterého rozčilují Otíkovy neuvědomělé chyby. Jednou Otík usne se sluchátky na uších v korbě náklaďáku a jeřábník ho zasype pískem. Pro Pávka je to poslední kapka, ponechá si Otíka jen do konce žní. Otík je nešťastný, měl by pak nastoupit u cholerického řidiče Turka, který je znám svou neurvalostí. Turek žárlí na svou mladou ženu a chová se k ní velmi drsně. Turková však muže už dávno nemiluje a v Otíkově domku se tajně schází se zootechnikem Václavem. Místní lékař je milovníkem poezie a líbezné jihočeské krajiny, jíž se často kochá tak, že skončí s autem mimo silnici. Svým spoluobčanům radí velmi střízlivě a dovede je i odbýt. Vedení družstva z přípisu od pražského podniku Dřevoplech zjistí, že Otíka chtějí zaměstnat v Praze. Všichni přemýšlejí, kdo se chce mladíka zbavit. Hrabětová podezírá i Václava. Otík odjede do Prahy a bydlí v moři panelových domů v garsoniéře. Na pouťové zábavě se Turek popere s Václavem a Turková už se rozhodně chce rozvést. Lékař má nehodu, přejede ho vlastní auto. Otík v Praze trpí. Pávek zahlédne, jak náměstek, místní chalupář, s ředitelem Dřevoplechu obhlížejí Rákosníkovu chalupu. Všechno pochopí. Rozjede se do Prahy a závozníka přiveze zpátky. Časně ráno jdou spolu zase do práce a jako dříve pomáhají doktorovi, který právě naboural nové auto.
Do role Hrabětové byla původně obsazena herečka Stella Zázvorková. Film byl v roce 2023 nově digitalizován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
závozník Ota Rákosník
řidič Karel Pávek
MUDr. Skružný
mechanik Drápalík
Honzík Kalina
řidič Josef Turek
sekretářka Jana, Turkova žena
zootechnik Ing. Václav Kašpar
předseda JZD Vojtěch Kalina
rostlinář Jaromír Kunc
Růžena, Pávkova žena
Jarda, syn Pávkových
Majka, dcera Pávkových
drůbežářka Ludmila Hrabětová, Otov
učitelka Věra Kousalová
malíř Evžen Ryba
hostinský Bedřich Rambousek
náměstek v Dřevoplechu Robert Ruml
Rumlenova žena
ředitel Dřevoplechu
pilot Štefan
zdravotní sestra Půlpánová
hrobník Fanda Odvárka
okrskář nadstrážmistr Tlamicha
bábi Pávková
Kalinova žena
družstevník Duda
kuchařka Fialková
kuchařka Mařenka
kombajnér Žežulka
závozník Šesták
školník Pavlíček
družstevnice Bohunka
sekretářka v Dřevoplechu
bagrista Ferda
děda František Ticháček
Ticháčkova žena
Hrušková, pokladní kina
ředitelka školy
hlasatelka
kuchařka
řidič nákladního auta
muž v šedé uniformě
televizní redaktor
dcera Josefa a Jany Turkových
dubl za Jánose Bána
dubl za Mariána Labudu
dubl za Rudolfa Hrušínského st.
hlas z televize
hlas z televize
Bedřich Čermák, Rudolf Beneš, Jaroslav Lehman, Stanislav Rovný
Ludvík Malý
Emil Sirotek ml., Gabriela Kerekešová
Jana Jiříčková (klapka), Michaela Kopřivová (klapka), Jiří Kučera (fotograf)
Josef Suk (Serenáda Es dur pro smyčce a orchestr)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček), Hudba Palety vlasti, skupina Keach
Hudba k písni Jan Nepomuk ŠkroupFrantišek Javorský
Text písně Václav Jaromír PicekJosef Švihla
Zpívá Rudolf Hrušínský
Hudba k písni Josef Leopold Zvonař
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá ženský sbor
Hudba k písni lidová píseň
Hudba k písni Dalibor Basler
Text písně Václav Babula
Zpívá mužský sbor
Hudba k písni Dalibor Basler
Text písně Jiří Aplt
Zpívá mužský sbor
Hudba k písni Miroslav ImrichFrantišek Ringo Čech
Text písně František Ringo Čech
Zpívá skupina Keach
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá ženský sbor
Hudba k písni Alois Jelen
Text písně Karel Maria Drahotín Villani
Zpívá ženský sbor
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá sbor
Hudba k písni Vítězslav Hádl
Text písně Boris Janíček
Zpívá Michal David
Hudba k písni Karel Valdauf
Hudba k písni Josef Poncár
Hudba k písni Václav Bláha
Vesničko má středisková
Vesničko má středisková
My Sweet Little Village
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1985
1985
schválení literárního scénáře 19. 12. 1984
schválení technického scénáře 19. 2. 1985
začátek natáčení 21. 3. 1985
konec natáčení 20. 11. 1985
promítání povoleno 27. 12. 1985
vyřazení z distribuce 30. 6. 1995
premiéra 1. 8. 1986 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 18. 5. 2023 /přístupné bez omezení/
Český film. Komedie, při které přijdete na čerstvý vzduch a na jiné myšlenky. Hezký film. Lyrická komedie o solidaritě mezi lidmi. (1986) / Film Jiřího Menzela. Nově digitalizováno a zpět v kinech. (2023)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1986), Národní filmový archiv (obnovená 2023)
5. dramaturgicko-výrobní skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. dramaturgicko-výrobní skupiny)
dlouhometrážní
103 min
2 802 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky, slovensky
bez titulků
české
Akce: Anketa Týdeníku Televize, TV Plus a České televize – Hrdina filmového úsměvu tisíciletí (nejoblíbenější postava české filmové veselohry)
2000
Praha / Česká republika
2. místo Řádu Hurvínkova úsměvu
Rudolf Hrušínský st.
výsledky vyhlášeny 4. 11. 2000 v Hudebním divadle Karlín in memoriam za postavu doktora Skružného ve filmu
Festival: 12. mezinárodní filmový festival São Paulo
1988
São Paulo / Brazílie
5. místo v hlasování publika
Festival: 10. festival české a slovenské filmové veselohry Nové Město nad Metují
1988
Nové Město nad Metují / Československo
Zvláštní cena Československého filmu pro nejúspěšnější veselohru uplynulých deseti let
Festival: 28. mezinárodní filmový festival Prades
1987
Prades / Španělsko
1. cena
Festival: Mezinárodní filmový festival Paříž
1987
Paříž / Francie
Cena za mužský herecký výkon
János Bán
Akce: 16. ročník čtenářské ankety týdeníku Květy ve spolupráci s Československou televizí a Ústřední půjčovnou filmů
1987
Praha / Československo
1. místo v anketě Zlatý květ 1986 za roli ve filmu
Rudolf Hrušínský st.
Festival: 12. mezinárodní festival filmových komedií Chamrouse
1987
Chamrousse / Francie
Cena kritiky
Akce: 59. ročník Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1986
1987
Hollywood, Los Angeles / Spojené státy americké
Oscar za nejlepší zahraniční film
Jiří Menzel
nominace mezi pěti filmy 11. 2. 1987
Festival: 12. mezinárodní festival filmových komedií Chamrouse
1987
Chamrousse / Francie
Velká cena festivalu
Festival: 37. filmový festival pracujících – léto ´86
1986
75 měst / Československo
Cena Martina Friče
Jiří Menzel
udělena 4. 7. 1986 v Karlových Varech
Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1986
1986
Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 59. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1986
Festival: 31. mezinárodní filmový festival Valladolid
1986
Valladolid / Španělsko
2. cena diváků
Festival: 8. festival české a slovenské filmové veselohry Nové Město nad Metují
1986
Nové Město nad Metují / Československo
Cena diváků Novoměstský hrnec smíchu
Jiří Menzel
Festival: 7. mezinárodní festival zemědělských filmů Aurillac
1986
Aurillac / Francie
Hlavní cena
Festival: 10. mezinárodní filmový festival Montréal
1986
Montréal / Kanada
Cena Mezinárodního katolického filmového ústředí
Festival: 10. mezinárodní filmový festival Montréal
1986
Montréal / Kanada
Zvláštní cena poroty