Klasická divadelní hra Williama Shakespeara Sen noci svatojánské posloužila jako inspirace pro projekty nejrůznějšího charakteru a žánru – mimo jiné také pro balet Václava Trojana. Filmový režisér Vladimír Sís představení Státního divadla v Brně přenesl do divadelně stylizovaných barrandovských dekorací. V těch se odehrávají zásnuby královny Amazonek Hippolyty s athénským vládcem Theseem i milostné eskapády dvou zamilovaných párů – Lysandra a Hermie a Demetria a Heleny. Vládce lesní říše Oberon a jeho manželka Titanie si pak prostřednictvím hravého skřítka Puka pohrají s touhami a identitami zamilovaných… Vedle tanečníků brněnské baletní scény může Sísův dobový záznam z roku 1985 zaujmout i komentářem, který s citem pro činoherní rozměr vyprávění namluvil zkušený Josef Kemr.
Královna Amazonek Hippolyta se zasnubuje s aténským vládcem Theseem. Na slavnosti jsou také dvojice mladých lidí. Lysandr a Hermie se mají rádi,ale Hermiin otec Egeus ji zaslíbil Demetriovi, kterého miluje neopětovanou láskou Helena. Theseus rozhodne, že Hermie buď poslechne otce a nebo zemře. Milenci uprchnou, pronásleduje je žárlivý Demetrius a jeho zase Helena. Ochotníci z řad místních řemeslníků studují na počest panovníkových zásnub hru o Pyramovi a Thisbé. Z nádvoří jsou vykázáni a musí zkoušet v lese. Vládcem lesní říše je Oberon, jehož rozkazy vykonává skřítek Puk. Oberon žárlí na manželku Titánii, protože se zabývá příliš loutkou černého pacholete. Puk pro Oberona opatří dva kouzelné květy: červený a žlutý.Kdo ve spánku přivoní k červenému zamiluje se po procitnutí do první bytosti, kterou uvidí. Kouzlo může odstranit vůně žlutého květu. Oberon využije červený květ u Titánie, Puk rovněž červený u Lysandra, u něhož usnula Helena. Po probuzení Lysandr vzplane láskou k Heleně, Puk na rozkaz Oberonův promění herce Klubka v osla a zavede ho k lůžku spící Titánie. Tase do něho po procitnutí zamiluje. Zlomyslný Puk sám pokračuje v kouscích s květy u zamilovaných dvojic. Zasáhne Oberon. Lysandr se vrátí k Hermii, k Heleně zahoří láskou Demetrius, Titánie se zhrozí, že milovala osla, který se vrátí do podoby Klubka. Spící milence probudí ryčný lov. Hippolyta pronásleduje divokého býka. Z nebezpečné situaci ji zachrání Theseus. Egeus marně žádá vládce o potrestání dcery, která ho nechce poslechnout. Theseus rozhodne že se Lysandr ožení s Hermií a Demetrius s Helenou. O svatebním večeru zatančí Hippolyta vášnivý tanec a ochotničtí herci zahrají své divadelní představení. Potom se svatebčané seřadí do slavnostního původu, společně s obyvateli lesní říše a řemeslníky. Skutečnost se prolíná se snem, nikdo neví, jak se vše událo...
Film natočený k Mezinárodnímu roku hudby je uveden obrazy Jana Součka z cyklu Chraňte si krajiny svých snů. V úvodním a závěrečném komentáři je použit citát ze Saudkova překladu hry Williama Shakespeara Sen noci svatojánské. Podkladem baletu byla Trojanova hudba pro loutkový film Jiřího Trnky Sen noci svatojánské (1959).
Theseus
Hippolyta
Lysandr
Hermie
Demetrius
Helena
Oberon
Titanie
Puk
Klubko/Hejkal
Štěbenec/Hejkal
Okápek/Hejkal
Pevný/Hejkal
Hladoled/Hejkal
Poříz/Hejkal
Egeus
Filostrates
Býk/Hejkal
Elf Titanie
Elf Titanie
Elf Titanie
Elf Titanie
Pavouk/Kytička
Žába/Můra
Amazonka
Amazonka/Keř
Amazonka
Amazonka
Hejkal/Plivník
Laň/Kytička
Keř
Keř
Keř
Keř
Keř
Keř
Kytička
Kytička
Kytička
Kytička
Kytička
Kytička
Můra
Můra
Můra
Můra
Můra
Jelen
Plivník/Hejkal
Plivník/Hejkal
Plivník/Hejkal
Plivník/Hejkal
Hejkal
Hejkal
Hejkal
William Shakespeare (Sen noci svatojánské /A Midsummer Night's Dream/ – divadelní hra), Václav Trojan (Sen noci svatojánské – hudba k baletu), Alena Hoblová (Sen noci svatojánské – libreto k baletu)
Tomáš Hampl, Stanislav Šťastný
Miroslav Fára, Jaroslav Česal, Vladimír Ježek, Karel Kočí, Petr Průša
Rudolf Kurel, Jana Dolejší, J. Kurelová, Libuše Beranová, J. Guttová, Jaroslav Šámal, Petr Fadrhons
Jiří Šimunek, Boris Masník, Ludvík Malý, Milan Nejedlý, Michael Poledník, Miroslav Šnábl
Martina Petrů, Ondřej Sláma
Helena Friedlová (klapka), Yvona Limberská (klapka), Jiří Kučera (fotograf)
Sen noci...
Sen noci...
A Night’s Dream
film
hranýdistribuční
balet
Československo
1985
1985
schválení literárního scénáře 14. 11. 1984
začátek natáčení 10. 12. 1984
schválení technického scénáře 25. 1. 1985
konec natáčení 28. 10. 1985
promítání povoleno 21. 12. 1985
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
premiéra 1. 9. 1986 /přístupný mládeži/
Český film. Taneční variace na shakespearovské téma.
2. dramaturgicko-výrobní skupina, Josef Císař (vedoucí 2. dramaturgicko-výrobní skupiny)
dlouhometrážní
72 min
2 064 metrů
35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
české
Akce: Komise pro posuzování a hodnocení technické kvality filmů
1987
Praha / Československo
Čestný titul Film s vysokou technickou kvalitou roku 1986
udělen v březnu 1987 v oblasti celovečerních snímků za vysokou technickou kvalitu obrazu i zvuku, dokonalé provedení trikových prací, což ve svém souhrnu významným způsobem napomohlo k uměleckému vyznění filmu