Kopytem sem kopytem tam

Anotace

V roce 1988 režisérka Věra Chytilová oslovila diváky výraznou generační tragikomedií, jejímiž hrdiny byli tehdejší třicátníci. Protagonisty sžíravého skupinového portrétu je parta přátel, která se baví popíjením, rozličnými žertíky a citově nezávaznými sexuálními dobrodružstvími. Kontrolor Pepe (Tomáš Hanák), veterinář Dědek (Milan Šteindler) a provozní František (David Vávra) jsou finančně zajištění a užívají si se svými podobně rozvernými přítelkyněmi života – ovšem jen do okamžiku, kdy furiantský Pepe zkolabuje a skončí v nemocnici. Zjistí se, že jeden člen party je HIV pozitivní – a dosavadní radostně sdílená promiskuita zahajuje paranoidní rozklad dříve přátelských vztahů... Téměř šedesátiletá Věra Chytilová, která se podílela na scénáři Pavla Škapíka, ve filmu neomylně pranýřovala nejen mravní marasmus konce osmdesátých let, ale i nekompatibilní vztahy mezi muži a ženami, které patří ke klíčovým tématům jejích filmů. Terčem režisérčina nesmlouvavě pronikavého odsudku se nestaly jen zacyklené oficiální struktury, ale i nová, okázale nonkonformní generace, která se potýká s nudou, odcizením, amoralitou a duchovní prázdnotou. Kongeniální spolupracovníky našla Chytilová v členech pražského divadla Sklep, kteří s plným nasazením ztvárnili hlavní hrdiny vyprávění, svobodně disponující jejich vlastní sarkastickou poetikou. Sklep se podílel i na generačním povídkovém filmu Pražská pětka (1988) a rytmikálu Tomáše Vorla Kouř (1990). Ve své době tabuizované téma AIDS se ve filmu Kopytem sem, kopytem tam stalo metaforickou hrozbou postihující jak nezodpovědné jedince, tak jejich okolí. Podíl na myšlenkově i vizuálně soustředěném snímku má i kameraman Jaroslav Brabec, který s Chytilovou dělal i její následující mozartovský snímek Mí Pražané mi rozumějí (1991). V roli Pepeho atraktivní milenky-cizinky se objevuje Chantal Poullainová, která excelovala už v Chytilové historické tragikomedii Šašek s královna (1987).

Obsah

Poznámka

Ve filmu jsou použity texty, úsloví a hymna divadla Sklep. Název dala filmu báseň: Kopytem sem kopytem tam, po deváté minul druhé den. Kopytem tam kopytem sem, odrazy zrcadel ve slunci hoří. Mé srdce z rámu těla kráká ven a večer jde vzhůru mé čelo v řadě. A povel Hrad! Můj povel Směr! Zapomněl deváté přes druhý den. A bubny keře vnímá silný tón. Kopytami bijí nerozum, kopytem sem kopytem tam. Činely voní v grotesce noci mé smrti jediné tympány řvou. Kopytem tam a kopytem sem. A stezkou prodírá se s kolem kolem Vydřího potoka Florian Targonelli. Čepice vyztužená nad mysl a rozum v poskoku malé radosti. Radost tvá malá víla nepokoje. A já padám oslněn její černí. Kopytami bijí nerozum.