Nestor české filmové režie Otakar Vávra do své filmografie přidal poslední titul v roce 1989. Historická freska osmasedmdesátiletého tvůrce nemohla počítat s tak vysokým rozpočtem jako jeho „husitská“ trilogie či opusy z moderní historie typu Dnů zrady (1973). Román Miloše V. Kratochvíla, který film inspiroval, nicméně naplňoval Vávrovy představy komplexního historického filmu, usilujícího divákům poskytnout rekonstrukci dobových událostí v duchu komunistického výkladu středoevropských dějin. Kratochvíl, který s Vávrou spolupracoval už několikrát předtím, napsal i scénář líčící události, jež vedly k vypuknutí první světové války. Mozaiku (využívající rovněž archivních materiálů) spojuje fiktivní příběh archiváře Kavana (Jiří Bartoška). Ten prostřednictvím své lásky, srbské studentky Dragy (Zora Jandová), na vlastní kůži pocítí známou skutečnost, že kolo velkých dějin nemilosrdně drtí lidské osudy.
V panoptiku jsou figuríny skutečných vrahů ale i mocnářů, vojevůdců a politiků, jejichž činy v roce 1914 vedly k prolití ohromného množství lidské krve. Šéf státního archivu Schönbeck předá ve Vídni českému archiváři Kavanovi řád sv.Anny od ruského velkoknížete za dobře odvedenou práci. Kavan má šťastné období - žena mu porodí syna. Doba není ale dobrá - napětí v Evropě houstne. Rakousko-Uhersko pořádá vojenské manévry v Bosně na hranici se Srbskem. Kavan se s přítelem Olbrachtem seznámí se skupinou srbských studentů. Jediná dívka, studentka Draga, se do Kavana zamiluje. Schönbecka navštíví bratr Berth, který se výhodně oženil do německé zbrojařské rodiny Mannesmanů. Bez skrupulí mluví o plánech na válku, jež umožní mocným průmyslníkům uplatnit výrobky a získat suroviny v Belgii, Rusku, Polsku i hutě v Porýní. Císař Vilém II. je pro ně dobře ovladatelnou figurkou. Srby nenáviděný následník rakouského dvora Ferdinanda d'Este jede do Sarajeva, kde hrozí atentát. Starý císař František Josef I. se věnuje oblíbenému úřadování a nebezpečí hrozící nemilovanému synovci ho nechá chladným. Ruský car Mikuláš II. není příliš bystrý, politika ho nudí a carevna Alix řídí jeho kroky pevnou rukou podle rad kněze Rasputina. 28.6.1914 je následník zastřelen. Pro Srby nepřijatelné ultimátum a zákulisní kroky ministrů a poradců mocnářů vedou neomylně k válečnému konfliktu. Draga se stihne vrátit domů. Kavan zakrátko také jede do Bělehrad u, aby tam pod záminkou převezení listin do Vídně v archivu zlikvidoval korespondenci českých vlastenců. Oblečen v rakouské důstojnické uniformě je mimoděk příčinou smrti Dragy. Srbští vlastenci ji považují za kolaborantku a poté, co doprovodí milovaného Kavana, ji na noční ulici zastřelí.
Ve filmu jsou použity záběry ze sovětského snímku Maximovo mládí (1934, režie Grigorij Kozincev a Leonid Trauberg) a dobové dokumentární záběry. V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Pavol Mikulík hraje francouzského prezidenta Henri Poincarého, ve skutečnosti jde o jeho bratrance Raymonda Poincarého (1860–1934). Henri Poincaré (1854–1912) byl matematik, fyzik, astronom a filozof.
archivář PhDr. Václav Kavan
rakouský císař František Josef I.
Mluví Jiří Holý
německý císař Vilém II.
Mluví František Němec
ruský car Mikuláš II.
následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este
Mluví Eliška Balzerová
ruská carevna Alix, manželka cara Mikuláše II.
Mluví Jan Schánilec
ruský ministr zahraničí Sergej Dmitrijevič Sasonov
srbská studentka Draga Simić
rakouský dvorní rada dr. Paul Schönbeck
hrabě Leopold Berchtold, rakouský ministr zahraničí
Mluví Jiří Samek
generálplukovník Helmuth von Moltke, šéf německého generálního štábu
Mluví Petr Pelzer
uherský ministerský předseda hrabě István Tisza
Mluví Soběslav Sejk
rakouský ministerský předseda hrabě Karl Stürgh
hrabě Hartenberg, člen rakouské Korunní rady
Mluví Karel Pospíšil
generál pěchoty baron Franz Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu
rakouský generální adjutant hrabě Eduard von Paar
francouzský prezident Raymond Poincaré
Mluví Pavel Soukup
britský ministr zahraničí lord Edward Grey
redaktor Kamil Zeman alias spisovatel Ivan Olbracht
německý průmyslník dr. Berth Leopold Schönbeck-Mannesmann, bratr dvorního rady
rakouský generál a polní zbrojmistr Oscar von Potiorek, vojenský správce Bosny a Hercegoviny
komorník Eugen Ketterle
srbský vyslanec v Rakousku Jovan Jovanić
Lída, Kavanova žena
Kavanova tchyně
služka Uršula
Schönbecková, žena dvorního rady
lékař u Hartenberga
ministerský úředník v kavárně
Hartenbergův sluha
ordonanční důstojník
vrchní číšník v kavárně Zentral
srbský student
srbský student
srbský student
intelektuál
intelektuál
intelektuál
intelektuál
intelektuál
úředník v kavárně
elegantní dáma
ministr
číšník v kavárně
služka u Hartenberga
starší muž
kamelot
Mluví Libuše Geprtová
německá císařovna Auguste Victoria, manželka císaře Viléma II.
Mluví Rudolf Pellar
německý vyslanec v Rusku kníže Friedrich von Pourtalès
německý dvorní malíř
kněžna Anna Vyrubova, dvorní dáma carevny Alix
Mluví Ilona Svobodová
komorná se šaty
Němec v kavárně
Němec v kavárně
buršák
buršák
buršák
buršák
buršák
buršák
komorník se snídaní
hudebník v kavárně
hudebník v kavárně
hudebník v kavárně
hudebník v kavárně
hlas člena německé Korunní rady
hlas člena německé Korunní rady
hlas ruského generála
hlas ředitele srbského archivu Mitiče
hlas adjutanta s listinami u císaře Viléma II.
hlas sluhy u císaře Viléma II.
hlas sluhy se zprávou u císaře Viléma II.
hlas adjutanta u cara Mikuláše II.
hlas francouzského vyslance v Německu Julese Cambona
hlas kapitána německé lodi Hohenzollern
hlas německého dvorního lékaře císaře Viléma II.
hlas šermujícího německého generála
hlas ruského důstojníka u telefonu
hlas dveřníka u ruského ministra zahraničí S. D. Sasonova
hlas námořníka německé lodi Hohenzollern
hlas ruského poručíka na nábřeží
Milan Kadlec
Miloš V. Kratochvíl (Evropa tančila valčík – román)
Věra Flašarová
Eva Slívová, Jiří Dvořák, Michal Erazim, Jiří Matějka
Helena Landovská, Stanislav Šafr
František Vláčil ml., Martin Kuk, Karel Vávra
Soňa Nemcová (klapka), Jiří Novák (vrchní osvětlovač), Karel Ješátko (fotograf), Lenfilm Leningrad, DEFA Babelsberg
Johann Strauss ml. (Povídky z vídeňského lesa /Geschichten aus dem Wienerwald/), Johann Strauss ml. (Císařský valčík /Kaiser-Walzer/), Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji /An der schönen blauen Donau/), Johann Strauss st. (Radeckého pochod /Radetzky-Marsch/), Richard Wagner (Lohengrin /předehra/), Friedrich II. (Pochody)
FISYO (Dirigent Mario Klemens)
Zpívá sbor
Evropa tančila valčík
Evropa tančila valčík
Europe Danced the Waltz
Třicet dní
film
hranýdistribuční
historický
Československo
1989
1988
začátek natáčení 30. 8. 1988
konec natáčení 30. 11. 1988
schválení první kopie 28. 3. 1989
promítání povoleno 5. 4. 1989
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
premiéra 1. 10. 1989 /přístupný mládeži/
Český film. Film o třech císařích a událostech, které vedly ke vzniku první světové války. O třech císařích a událostech, které předcházely vzniku první světové války. Námět na motivy románu národního umělce M. V. Kratochvíla.
vyrobeno mimo tvůrčí skupiny
dlouhometrážní
98 min
2 740 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
české