Známá autorská dvojice, scenárista Petr Jarchovský a režisér Jan Hřebejk, se po odmlce vrátili ke spolupráci a pod názvem Líbánky natočili třetí část volné trilogie, spojené tématem tajemství z minulosti, jež po letech zasahuje do života protagonistů a jejich rodin. Prvním dílem byla Kawasakiho růže (2009), s motivem utajované spolupráce s StB, druhým Nevinnost (2011), v níž zásadní roli hrály lež a pokrytectví. V Líbánkách dostihne při svatebním veselí čerstvé novomanžele dávná tragédie v podobě nezvaného hosta. Tím je záhadný a nesympatický muž, který tvrdí, že je bývalý ženichův spolužák. Dá novomanželům jako svatební dar urnu se svým jménem a s patnáct let starým datem úmrtí. Na Terezino přání ho Radim odveze. Jenže on se druhý den brzy ráno vrátí a řekne ženě pravdu: její muž byl kdysi v internátní škole hlavním iniciátorem krutého šikanování, jehož obětí se stal skutečný Honza Benda, zatímco on, Aleš Klíma, byl Janovým milencem. Jeho přítel tehdy neunesl ponížení a spáchal po roce sebevraždu. Šokovaná Tereza se musí postavit tváří v tvář manželovi, o jehož minulosti neměla ani potuchy. Muž se snaží různě vymlouvat, nakonec však přizná podíl na neštěstí, i když s odkazem na to, že dnes už je jiný. Žena se s ním v duchu právě složeného manželského slibu („v dobrém i zlém“) usmíří. Radimovu upřímnou lítost však zpochybňuje další akt násilí na Alešovi, byť částečně motivovaný obavou o třináctiletého syna z prvního manželství. – Tvůrci pozvolna zdůrazňují napětí v kontrastu pohodové letní atmosféry svatebních oslav a stále více prosakujících „temných tónů“, jejichž nositelem je rozporný vetřelec (s nímž si divák téměř podvědomě spojuje pocit hrozícího nebezpečí) a jež se později projeví ve dvou klíčových scénách, kdy Aleš vypráví zaskočené Tereze o minulosti a kdy dojde k zásadní debatě mezi novomanželi. Podobně jako v předcházejících titulech, i tady se Jarchovský s Hřebejkem soustřeďují na předestření zásadních morálních problémů a záměrně je relativizují. Zde například nehrotí situace do maxima, nýbrž je naopak „rozvolňují“. Nabízející se flashback s týráním mladého muže se – možná zbytečně – objeví až v samém závěru a jen nakrátko. Hřebejk se opět projevuje jako režisér dobře vybraných herců (nutno zdůraznit jeho další spolupráci s Annou Geislerovou) i jako inscenátor vesměs líbivých obrazů (zde idylické prostředí zrenovované jihočeské usedlosti obklopené rybníky). – Snímek se však až příliš opírá o zdlouhavý popis dvoudenních svatebních oslav, v němž se poněkud utápí vlastní, byť do jisté míry vyspekulovaný „smysl“ díla. Ten je naopak akcentován v chvílemi literárních dialozích i v tradičním „vyprávěcím modelu“ svatby jako katalyzátoru vztahů mezi jejími účastníky. -tbk-
Ke kostelu přijíždí svatba. Při vystupování si třináctiletý Dominik, syn ženicha Radima z prvního manželství, rozbije brýle. Otec s ním zajde do místní Optiky. Majitel dá chlapci náhradní brýle; spravené si mají vyzvednout zítra. Zároveň si všimne Dominikova otce. Zajde do kostela na obřad. Renata, sestra těhotné nevěsty Terezy, musí kvůli plačícímu dítěti odejít a muž jde za ní. Před kostelem se s ní dá do řeči a později si svatebčany vyfotografuje na schodech. – Svatba dorazí na usedlost nevěstiných rodičů. Objeví se tu i muž z Optiky. Baví se s ženichovou matkou. Jmenuje se prý Honza Benda a zná Radima. – Tereza o něm mluví s manželem. Nevědí, kdo to je. On jim tvrdí, že ho jen Radim nepoznává. Byl prý jeho spolužák. Přinesl i svatební dar. Nevěstě je to nepříjemné, ale ze slušnosti nic nepodnikne. Terezin otec Karel před jídlem pronese veršovaný přípitek. Pak si vezme slovo Benda. Tvrdí, že Radim byl ve škole nejen jeho idol. Poznal ho prý hned, když vešel se synem do obchodu. – Nezvaný host se až příliš věnuje dětem a hraje si s nimi. – Tchán si promluví s Radimem. Stěžuje si na druhého zetě, Renatina snaživého manžela Milana, který je podle něj „jouda“. Mluví i o Terezině prvním manželství, jež brzy po svatbě zkrachovalo, což dcera těžce nesla. Dokonce se prý pokusila o sebevraždu, když spolykala prášky. On ji naštěstí včas našel. Zároveň Radima (který o této epizodě z manželčiny minulosti nevěděl), varuje: když Tereze ublíží, vyřídí si to s ním. – Zatímco po obědě chlapi hrají fotbálek, baví se Honza s oběma sestrami. Nabídne Renatě tykání, zatímco Tereze tyká od počátku. Nevěsta mu tvrdí, že si na něj Radim nepamatuje, a neshodne se s ním, když muž začne mluvit o zlu v člověku a o tom, že i Hitler měl nepochybně milující matku. – Honza přistihne ve vinném sklípku chlapce Filipa, jak trápí holčičku Johanku. Přidusí ho igelitovým pytlíkem. Kluk si pak stěžuje matce, ale Honza celou záležitost bagatelizuje jako hru a matka věří víc jemu než dítěti. Je u toho Tereza. Ta se svěří sestře, že má z nezvaného muže divný pocit a nechce ho tu. Renata konstatuje, že Benda je zjevně homosexuál a že asi byl do Radima zamilovaný. – Nevěsta naštvaně požádá Honzu, aby odešel, ale ten trvá na rozbalení svého svatebního daru. Radim s ním potom mluví o věcech z minulosti; zjevně ho opravdu zná. – Tereza o samotě vyndá z igelitové tašky mezi ostatními dary pohřební urnu. Radim ji později najde uplakanou. Na urně je jméno Jan Benda a datum úmrtí 1997. Manžel ji uklidní a prohlásí, že všechno zařídí. Zahodí urnu na vzrostlé louce a přitom se z ní vysype popel. Je už večer, když ženich přiměje Honzu, aby nastoupil do auta. Oslovuje ho jako Aleše a trvá na tom, že neví, co se kdysi stalo. Nezvaný host po hádce vystoupí a pokračuje pěšky. Radim po návratu tvrdí manželce, že ho odvezl na autobus. – Oslava zdárně pokračuje dlouho do noci. Svatebčané tančí, Milan se opije. – Když muzika a hosté odjedou, pomohou novomanželé rozzlobené Renatě uložit zdecimovaného Milana. Žena si na něj stěžuje sestře. Prý zcela podléhá jejich otci. Podle ní doslova páchne strachem a ani jejich sexuální život nestojí za nic. Tereza ji uklidňuje, že se to určitě srovná. – Nevěsta pak jde za Radimem na půdu do mansardy. Pomilují se. – Brzy ráno najde Tereza v domě Honzu (Aleše), který si povídá s předčasně probuzenou Johankou. Chce zavolat policii, ale on ji požádá, aby mu věnovala deset minut. Vypráví o minulosti. Jmenuje se Aleš Klíma a miloval Jana Bendu. Seznámili se v internátní výběrové škole v Bukovanech, kde studovali především děti prominentních filmařů. On i Jan byli jiní, a proto se stali oběťmi šikanování. Zvláště Honza, který bydlel na pokoji s Radimem a dalšími dvěma spolužáky. Právě Terezin manžel byl hlavním iniciátorem Honzova týrání a ponižování, které někdy přerůstalo do skutečného mučení a sexuálního násilí. Aleš popisuje šokované Tereze, co se v internátu tehdy dělo. Radim obdivoval herečku Nastassju Kinskou. Honza se za ni musel převlékat. Aleš se o hrůzách dozvídal od milence postupně. Byl to on, kdo to ohlásil. Jenže ve škole se aféra ututlala. On i Benda odešli a provinilci byli jen podmínečně vyloučeni. – Jan pak studoval v Praze a Aleš se vrátil do rodného Berouna. Po roce dostal Aleš dopis na rozloučenou. Jeho milenec se zabil pádem z osmého patra. Aleš dá zmíněný dopis nešťastné Tereze a odejde. – Rodina spokojeně snídá a dobírá si Milana s kocovinou. Přijde naštvaná Tereza a dá si s otcem panáka. A ne jednoho. Karel s manželkou jedou nakoupit do města a vezmou s sebou Dominika, aby si mohl vyzvednout spravené brýle. Chlapec se v krámě baví s Alešem o fotografování. Muž mu ukáže Honzovy fotky. Zavře obchod a vezme ho do svého bytu o patro výš. – Radimovi vadí, že těhotná žena moc pije. Začnou se hádat. Tereza ho obviní, že lhal, když tvrdil, že nezvaného hosta nezná. On ji přesvědčuje, že Aleš i Benda byli udavači. Nikdo je na škole neměl rád, protože se vyvyšovali a měli všechny za blbce. Když se začaly ztrácet věci, zjistilo se prý, že kradli oni a navíc byli „buzny“. A tak dostali výprask nebo baštonádu. Když Tereza dál vyčítá, on se zmíní o její sebevraždě: také mu o ní přece neřekla. Manželé se pohádají. Radim přizná, že se tehdy choval hnusně, ale tvrdí, že mu bylo sedmnáct; nyní je mu pětatřicet a změnil se. Je už někdo úplně jiný. Až teď se dozví, že se Benda zabil. Prý kvůli němu. On jí tvrdí, že nemůže „blbému buzerantovi“ všechno věřit. Tereza mu se slzami v očích přečte Honzův dopis na rozloučenou. Je to zpověď zničeného člověka, který se nedokázal vyrovnat s děsivými zážitky. Žena přizná, že po zradě prvního muže také psala podobný dopis. – Karel se ženou zjistí, že Optika je zavřená, a předpokládají, že Dominik šel napřed pěšky. – Aleš dá chlapci Honzův foťák. Ukáže mu temnou komoru a učí ho zakládat film. – Když se tchán s tchyní vrátí bez chlapce, vyrazí Radim s Milanem do města. Vniknou do bytu a zastihnou překvapeného Aleše ve vaně. Vyslýchají ho. Objeví přitom Dominikův digitální fotoaparát, který dal Alešovi místo toho Honzova. Začnou nahého muže bít a rozzuřený Radim ho ve vaně ponoří pod vodu... – Dominik v loďce na rybníku fotí starým foťákem ptáky. Ohlásí se rodině. Renata to hned volá Milanovi. Ten je v šoku, protože Radim se právě snaží dýcháním z úst do úst oživit Aleše. Ten se posléze probere. – Tereza, která usnula, po probuzení najde na louce urnu a zahodí ji ještě dál. Večer se usmíří s Radimem. Dominik je fotografuje. Radim si vybavuje scény z internátu, kde se Jan musel převlékat za Nastassju Kinskou a kde ho týrali. Má slzy v očích. Na milence vzpomíná i Aleš... -tbk-
nevěsta Tereza
ženich Radim Verner
optik Aleš Klíma alias Jan Benda
Renata, sestra nevěsty
Karel, otec Terezy a Renaty
Milan, Renatin muž
Marie, matka Terezy a Renaty
Dominik, Radimův syn
Stanislav
Ivana
Filip, kluk na svatbě
Johanka
Filipova matka
Lubošek
farář
člen kapely Dudlajda
člen kapely Dudlajda
člen kapely Dudlajda
člen kapely Dudlajda
David Jančar, Tomasz Wiński (režie druhého štábu)
Otto Žaloudek
Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg ČT)
Martin Štrba, Martin Šácha (letecké záběry)
Lukáš Milota (kamera druhého štábu)
Zdeněk Mrkvička (ostřič), Filip Halaška (steadicam), Eliška Svobodová (ostřič druhého štábu)
Jan Kadlec, David Voborský
Adéla Háková
Jan Koděra, Kamil Najser (vedoucí rekvizitář), Petr Skřivánek (rekvizitář), Jannis Katakalidis (rekvizitář)
Zdeněk Klika, Lucie Kuprová, Kateřina Kupková, Michaela Kittlerová
Lukáš Moudrý (zvuk, záznam a mix zvuku), Robert Dufek (záznam zvuku), Peter Hilčanský (záznam zvuku), Petr Lenděl (mix zvuku), Jiří Gráf (střih zvuku), Jan Šléška (střih zvuku)
Eva Pérez Lescay (koordinátor), UPP (obraz), Vít Komrzý (producent), Ivo Marák (producent), BEEP Sound Postproduction (zvuk)
Tomáš Rotnágl (výkonný producent), Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT)
Tomáš Rotnágl, Jan Kadlec, Tomáš Baldýnský (kreativní producent ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT)
Anna Freund Lima (manažer K Film Plus)
Jiří Koštýř (ČT), Michaela Flenerová (vedoucí natáčení)
Zuzana Vrbová (ČT)
Anna Jarchovská, Waly V. Kolman (ČT), Dagmar Civišová (K Film plus)
Jiří Hanzl (fotograf), Kavky Sound
Giovanni Battista Pergolesi (Stabat Mater /X. Fac ut portem Christi mortem/)
Vladimír Strnad /klavír, klávesy/, Miroslav Linka /kytary/, Petr Valášek /basklarinet/, Petr Šporcl /violoncello/, Aleš Březina /viola a vozembouch/
Hudba k písni Karel Vacek
Text písně Karel Vacek
Hudba k písni Sebastian de Yradier
Hudba k písni Jaroslav Ježek
Hudba k písni Jaroslav Ježek
Hudba k písni František Hřebačka-Mikulecký
Třeboň, okolí (Třeboň), Liberec
Líbánky
Líbánky
Honeymoon
Líbánky
film
hranýdistribuční
psychologický
Česká republika, Slovensko
2013
2013
premiéra 22. 8. 2013 /přístupné bez omezení/
Měl to být nejkrásnější den v jejím životě...
Fog'n'Desire Films, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), K Film plus (koprodukce), Sokol Kollár (koprodukce)
Fog'n'Desire Films s.r.o., Česká televize, K Film plus, s.r.o.
dlouhometrážní
98 min
DCP 2-D
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky
bez titulků
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Jan Hřebejk
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Aleš Březina
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Anna Geislerová
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Martin Štrba
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Jiří Černý
Akce: 5. ročník, slovenské národní filmové ceny udělené Slovenskou filmovou a televizní akademií – SLNKO V SIETI 2014
2014
Bratislava / Slovensko
Nejlepší kostýmy
Katarína Štrbová-Bieliková
ČR koprodukce
Festival: 48. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2013
2013
Karlovy Vary / Česká republika
Cena za režii
Jan Hřebejk