Roura

Ruský státní rozpočet je z 50 procent tvořen příjmy z ropy a plynu (V. Putin). – Urengojské ložisko zemního plynu bylo objeveno 6. června 1966. Od té doby z vrtu proudilo pět milionů kubíků plynu denně. Unikátnost naleziště, „zlatý déšť pro ruskou ekonomiku“, připomíná pozlacené sousoší těžařů v nadživotní velikosti. - Plynovod Urengoj-Pomary-Užhorod spojil v roce 1983 ložisko plynu na západní Sibiři se spotřebiteli plynu v západní Evropě. – Sibiřští obyvatelé žijí tradičním způsobem v primitivních podmínkách uprostřed drsné přírody, svírané dlouhými mrazy. Jsou odkázáni na rybolov a na chov sobů. Zamrzlá znečištěná řeka někdy vydá jenom mrtvé ryby. Vzájemnou komunikaci místním dnes ulehčují mobily a počítače. Na každoroční tradiční slavnost, tzv. slet, spojený se závody sobích spřežení, se sjedou chovatelé, rybáři a lovci z širokého okolí. Akci sponzoruje plynárenský průmysl. – Novomanžel přenáší v náruči nevěstu přes vyznačenou hranici z Asie do Evropy. Přehršli „zbytků“ po opulentní hostině v oprýskané panelákové budově si rozebírají ženy do igelitových sáčků. – Pop cestuje na trati Alapajevsk (Sverdslovská oblast) – Kalač (Volgogradská oblast) ve vagonu, upraveném na pojízdný „chrám“. Vlak přepravuje do odlehlých koutů také potraviny a další věci. Muž, žijící se starou matkou v chalupě, přemítá o nejisté budoucnosti: potřebují, aby byl v Kalači obchod a aby měli „trochu elektriky“. Na skromné poměry jsou zvyklí. Oporu hledají v bibli. Matka vzpomíná na minulost v kolchozu, kde jezdila s traktorem. Pop obchází zasněžené chalupy. Neúspěšně nabízí křest matce nově narozeného dítěte. – V odstaveném železničním voze na konci zasněžených kolejí otec Makarij slouží pravoslavnou mši pro hrstku věřících, ti se při odchodu klaní vagonu/chrámu. Nemohoucí stařenku pak odvážejí sousedi do Kalače na saních. – Pomary. Veterinář konstatuje, že dříve se staral převážně o hospodářská zvířata. Klientela se mu za poslední roky změnila, lidem dnes záleží i na zdraví domácích mazlíčků. Rozpovídá se o svých psech a o nátuře ruského národa. Zvěrolékař na statku postaru vyšetřuje krávu a potvrdí, že je březí. – Muži pracně vykopávají ve zmrzlé půdě hrob. Ženy sledují vystoupení starosty obce Sidorovskoje na Mezinárodní den žen, který jim v nepřesvědčivém projevu slibuje, že plyn, vedený přes jejich území, budou moci v brzké době také využívat. O kulturní vložku se postarají lokální umělci. Na hřbitově muži stále hloubí hrob. Znuděný mladý muž z výtopny vnímá zavedení plynu skepticky. Předpokládá, že na přípojky budou mít jenom bohatí. K hotovému hrobu dovezou vpodvečer pozůstalí na korbě náklaďáku rakev a věnce. – Leninovo/Archandělské náměstí. Desítky lidí s rudými vlajkami se shromáždí u sochy Vladimíra Iljiče Lenina při příležitosti 144. výročí jeho narození. Zanícený projev jednoho z účastníků ukončí policie, která jiného muže i přes protesty rozlícených občanů zadrží. Názvy přilehlých ulic se s dobou přejmenovaly. – Vyznamenaná zasloužilá jeřábnice ze slévárny dostala v sedmatřiceti letech z namáhavé práce v nezdravém prostředí infarkt. Přestože je v důchodu, do slévárny, kde pracovala celá její rodina, se vrátila. Post jeřábnice je prestižní. – Přívoz u konečné autobusu se plní lidmi. Na hladině plují kry. U protějšího břehu lidé obtížněji vystupují, neboť loď špatně přistála. – Příhraniční přátelské utkání fotbalistů ruské Olympie Ťotkino s ukrajinským klubem Selchoztechnik Belopolje z Ukrajiny u příležitosti Svátku práce zahájí místní kutálka. Hudebníci pak v klubovně nad občerstvením debatují o politice. Skoro všichni jsou voliči Putina, případně komunistů. – (Užhorod) U pomníku obětem války se sejde hrstka veteránů v uniformách s medailemi na slavnostní koncert ke Dni vítězství. V donesených rudých křeslech žehrají na současnou politiku. Po slavnosti se sklidí nejen sedadla, ale i plynová bomba, která zajišťovala „věčný“ oheň pomníku. – Starý muž neochotně pustí do bytu kontrolora plynových spotřebičů. Lamentuje, že získat alkohol dnes už není sport, jak to bývalo, když platil suchý zákon, a žehrá na prezidenta Alexandra Lukašenka. – Ve zdevastované romské osadě kvůli obživě vykopávají kdysi vyhozené železo a měď. Starší romský pár vypráví v upraveném pokoji o současné situaci cikánů a dnešní zpovykané mládeži bez budoucnosti. – (Polsko) Kováři vzpomínají na dobu, kdy vyráběli traktory. Krojované ženy zpívají o Panně Marii u pomníku pod větrnými elektrárnami, jimiž je obklíčena celá vesnice. Muži se druží před kovárnou, popíjejí a probírají běžné starosti. – (Česká republika, Praha) Potetovaný muž doma pečuje o rodinu. Pracuje jako spalovač mrtvol ve strašnickém krematoriu. Zatímco ve smuteční síni probíhají pohřby, on obsluhuje plynové pece. Záběry sjíždějících rakví jsou součástí připravované reportáže o krematoriu a zaměstnání, s nímž je muž vyrovnaný. Obřad střídá obřad... – (Německo) Dospívající chlapec pozoruje ženy ve vyhřívaném bazénu se skluzavkami. S rodinou pak jede karavanem na každoroční sraz veteránů výstavby plynovodu Urengoj-Pomary-Užhorod. Slaví 30. výročí dokončení stavby. – (Kolín nad Rýnem) Řidič dodávky zajišťuje distribuci plynových bomb do stánků a bister. Ve městě probíhá každoroční karneval. Kolona alegorických vozů zaviní dopravní zácpu, v níž šofér, provázený svým psem, uvízne. Halas maskovaných obyvatel obtěžuje unaveného ruského gastarbeitra, který jede na směnu do ruského baru. Od plného dřezu nádobí pak volá domů rodině. Doufá, že na další karneval přijedou. Řidič po práci relaxuje u počítačové hry... -andy-