Uznávaná režisérka Helena Třeštíková se proslavila svou časosběrnou metodou natáčení, kterou uplatnila zejména v projektu sledování nahodile vybraných manželských párů. Ten odstartoval v roce 1980 a po šesti letech se poprvé uzavřel v šestidílném televizním cyklu Manželské etudy (1987, Ivana a Pavel, Ivana a Vašek, Marcela a Jiří, Mirka a Antonín, Zuzana a Stanislav, Zuzana a Vladimír). Krátce nato byly uvedeny do distribuce dva navazující sociologické dokumenty, sestříhané z již pořízeného materiálu, snímek Z lásky (1987), jenž zaznamenává peripetie manželů Haverlandových (Marcela a Jiří) a Hledání cest (1988) o osudech ostatních pěti párů. S velkým odstupem tvůrci dokončili televizní pokračování cyklu, šest hodinových dokumentů Manželské etudy po 20 letech (2006, Marcela a Jiří, Ivana a Pavel, Ivana a Václav, Zuzana a Stanislav, Zuzana a Vladimír, Mirka a Antonín) a celovečerní snímek Marcela (2007). V současnosti vrcholí práce na aktuální třetí televizní řadě a do kin byl uveden celovečerní „monopříběh“ manželů Ivany a Václava pod názvem Strnadovi. Doposud tak Třeštíková natočila sociologický „obraz“ úctyhodného rozsahu, zachycující vývoj partnerských vztahů i změn ve společnosti. Protagonisté vstupovali do manželství kdysi víc „po hlavě“ (důvodem ke sňatkům často bývalo těhotenství a zároveň byla velká rozvodovost), zatímco dnešní generaci charakterizuje rozvolněný přístup k pevnému svazku a řada párů žije a vychovává děti „za svobodna“. – Snímek rekapituluje zatím třicet pět let soužití ambiciózních, nadprůměrně činorodých architektů, respektive podnikatelů a jejich pěti dětí. Autentický pohled do soukromí rodiny pořizovala režisérka v různě dlouhých časových intervalech. Každá návštěva, iniciovaná buď štábem, nebo samotnými protagonisty, odráží určitý posun. Zpočátku harmonické mladé manželství, jež se utěšeně rozrůstá (černobílá část filmu), s přibývajícími roky prochází řadou krizí a zkoušek, které však doposud vždy ustojí (barevná část filmu). Strnadovi už na začátku vzali odhodlaně život do vlastních rukou a po Listopadu 1989 využili možnost „svobodně“ podnikat, což je stálo obrovské množství energie. Dorůstající potomci naopak zvolnili a v jejich maximalistických stopách nejdou ani ve studiu, ani v zaměstnání. - Manželé přijímali filmování s otevřeností, přístupnější Václav se neostýchal dávat opakovaně průchod emocím. Ivana natáčení stopla pouze jednou v době vážné krize. Naopak děti přítomnost štábu občas „bojkotovaly“. – Příběhu, který „napsal sám život“, udává rytmus uspořádání filmového materiálu, jež do konkrétní doby ukotvují mezititulky. „Děj“ režisérka někdy posunuje dotazy, ale nevyužívá komentář ani hudební doprovod, zaznamenává synchronní hlasy a reálné zvuky, případně kombinuje obraz doprovázený jinou, vždy autentickou synchronní stopou, a téměř nepoužívá ilustrativní dobové archivy. Tím, že se zaměřila pouze na jeden pár, změnila přístup k dávno natočenému materiálu (do sestřihu zařadila dosud nepublikované sekvence z již zpracovaných období) a zároveň se mohla zcela soustředit na individuální osud, proměnu hrdinů a genezi smyslu jejich života. -kk-
Prosinec 1980, den před svatbou. Ivana a Václav (21 a 24 let) jsou studenti architektury. Mezi kamarády se loučí se svobodou. - Po obřadu na Staroměstské radnici se svatebčané odeberou k fotografovi. – 14 dní po svatbě. Novomanželé získali skromný byt po babičce. Jsou šťastní, že bydlí sami. Oba se věnují studijním povinnostem. – Léto 1981, půl roku po svatbě. Narodil se syn Honzík. Šťastná Ivana líčí první mateřské pocity. Václav „za pochodu“ přestavuje byt. Na OPBH (Obvodní podnik bytového hospodářství) žádá o příspěvek na rekonstrukci, mají totiž příjem pouhých 450 Kč (stipendia), ale kvůli absurdním nařízením moc neuspěje. – Rok po svatbě rychle utekl. Manželé pokračují v úpravách bytu. Synek je hodný, a tak zvládají i náročné studium. Prožijí první rodinné Vánoce. – Václavova rekonstrukce je téměř hotova. Činorodá Ivana začala plést. – Manželé finišují ve studiu. Kvůli závěrečným projektům vyjíždějí na obhlídky. Ve stejný den oba úspěšně obhájí diplomky a složí státnice. Na promoci v Rudolfinu je i malý Honza. – Václav odjíždí na roční vojenskou službu se zlomenou rukou a doufá, že se mu nástup kvůli zranění neodsune. Ivana se samoty nebojí. – Vašek má na posádce v Dobřanech dobré zařazení a jezdí často domů. – Ivana začala malovat obrázky. Vyřídí si povolení na národním výboru, aby mohla své výtvory prodávat v tržnici, a přispívat tak do rodinného rozpočtu. – Jaro 1985, 5 let po svatbě. Strnadovi očekávají narození druhého potomka. Ivanu nevzali kvůli těhotenství do práce, navíc má zdravotní komplikace. Vašek vyrábí na zakázku nábytek. Plánuje vyučovat na střední uměleckoprůmyslové škole předmět nábytek a interiér. – Strnadovi se rozrostli o Martina. Ivana se kromě rodiny věnuje svým koníčkům. Vašek učí na průmyslovce. Žena je v domácnosti spokojená. Přestože jsou pořád v malém bytě, plánují další dítě. Oba shovívavě komentují „úpadek“ sexuálního života. – Léto 1986, 6 let po svatbě. Architekti čekají další dítě, přáli by si holku. Zatím se bezúspěšně pokoušejí o výměnu bytu. Václav si zařídil nábytkářskou dílnu. Jsou spokojení a snaží se, aby manželství prosperovalo. – O 12 let později. Podzim 1999, 19 let po svatbě. Strnadovi si postavili na Jižním Městě prostorný rodinný dům se zahradou, čímž jim přibylo povinností. Mají pět dětí: Honzovi je devatenáct let, Martinovi patnáct, Tereze dvanáct, Tomášovi šest a nejmladšímu Vašíkovi tři roky. S druhým synem mají problémy. – Na začátku 90. let Ivana a Václav koupili na úvěr dům na Vinohradech. Po bojích s úřady architekti zachránili poslední novorenesanční dům na Vinohradské ulici s hezkou fasádou. Zadlužili se. Chtějí sem přestěhovat svoji prodejnu odnaproti a vybudovat největší obchod se židlemi a sedacím nábytkem, zaměřený na značku Thonet a další české výrobce. Václav je zcela pohlcen přestavbou. Ivana se kromě domácnosti věnuje firemnímu „papírování“. Stále ji baví drobná výtvarná tvorba. – Václav konstatuje, že musí podnikat, aby uživil rodinu. Okolí prý těžko chápe, že mají pět dětí. Ivana trpí depresí. Václav si stěžuje na legislativu. – Jaro 2000. Dům na Vinohradské je zkolaudován. - Ivana přizná velkou manželskou krizi, během které odešla z domova, ale vydržela to pouze jeden den. Václav uznává, že přecenil síly, rekonstrukce si vyžádala daleko větší objem práce, než si představoval. – Po otevření obchodu se zákazníci nijak nehrnou. – Jaro 2001. Ivanu pohlcují rodinné povinnosti. Obchod jakžtakž prosperuje. Většina zisku však padne na splácení úvěru, pouze za minimum prostředků nakupují nové zboží. Syn Martin neuspěl při zkouškách na střední uměleckou školu. „Chytil se party“, utíká z domova, hulí. Rodiče obdrželi předvolání na policii. Situace prohlubuje Ivaniny deprese; má strach, aby do drog nesklouzli i další potomci. Při výslechu se rodiče dozvěděli věci, ze kterých jim šla „hlava kolem“. – Ivana, kmitající mezi dětmi a domácností, touží být někdy sama. – O dva měsíce později. Žena si otevře v Paláci Adria ateliér s látkami a bytovými doplňky. Musí sehnat prodavačku, provoz nejde zkoordinovat s nároky rodiny. – Ivana vlastní podnikání po roce vzdala. Václav má zlomenou nohu, a tak jej manželka zastupuje v obchodě. Část povinností převzal nejstarší Honza, který už dvakrát předčasně ukončil vysokoškolská studia. Rodiče jsou podle něj přespříliš pracovití, navíc táta má prý stejně vysoké nároky i na ostatní. – Rodinu trápí prohlubující se problémy s Martinem, který krade už i doma. Václav je zoufalý. – Ivana spolykala prášky. V tu chvíli prý konečně neměla starosti a cítila se svobodná. – O rok později. Martin byl odveden na vojnu mezi posledními (v roce 2004 byla povinná základní vojenská služba zrušena). Uvažuje o studiu na policejní škole. Přiznává, že je na rozdíl od ostatních sourozenců rebel a chce si hlavně užívat. – 2004. 24 let po svatbě. Naštvaný Václav před posprejovaným obchodem vyhlíží zákazníky. Nejradši by prodejnu zavřel, ale nemůže si to dovolit. – Ivana zkolabovala a kvůli depresím skončila v Bohnicích. Po návratu, kdy nebyla schopna nic dělat, ji Václav, který si nedokáže život bez ní představit, podržel. Uvědomují si, že jim mnohé přerostlo přes hlavu. – O 5 let později. Podzim 2009, 29 let po svatbě. Vyhořelí podnikatelé přemýšlí o změně. Hospodářský objekt v Brtnici, kde chtěli vybudovat muzeum Thonet, byl během rekonstrukce čtyřicetkrát vykradený. Nejsou schopní projekt dál financovat. Václav zde bývá většinou sám. – Podzim 2010, 30 let po svatbě. Z rodinných záznamů na zdi Ivana odhaduje, kdy u nich štáb byl naposled. Dcera Tereza je těhotná. Kvůli chystané svatbě Strnadovi konečně dodělali některé resty v domě a pustili se do rekonstrukce pokoje po Martinovi. I Honzu, který má známost, „vyhodili“ z domu. Nějaký čas prodával zboží po internetu, ale zase se vrátil domů i do rodinné firmy. – Podnikání s nábytkem vázne. Firma rozprodává zásoby a nové zboží nenakupuje, i čínští dodavatelé výrazně zdražili. – Stále „vysmátý“ Martin si otevřel obchod s koly, z něhož mu obratem ukradli dvě nejdražší. Hledal je po zastavárnách, jež dobře znal ze své pochybné minulosti. – Rozlítostněný Václav se strachuje o dceřinu budoucnost. – O deset dní později. Během příprav na svatbu Strnadovi nepoznali rodiče Terezina ženicha, jak si Václav výslovně přál. Vyhrocená atmosféra vyústila ve vážnou manželskou krizi, během které muž odzbrojil Ivanu s noži v ruce. Zasahovala u nich policie a zatčený Václav byl ženou v afektu nařčen z pokusu o zabití. Podle něho ji naopak zachránil, aby se nebodla nožem do břicha. Na přání manželky byl vyhoštěn z bytu jako údajný permanentní strůjce domácího násilí. – Svatba Terezy a Milana byla zrušena. Spor manželů řeší soud. Ivana požaduje veškerý majetek kromě objektu v Brtnici, kde by měl žít Václav. Zdrcený muž nevidí důvod, proč by nadále rozšiřoval jmění. Nesmí za mladšími dětmi ani domů, ani do školy. Jediné informace získává v krámu u Martina. – Ivana natáčení odmítla. Předběžné opatření zapovídající Václavovi přístup do jejich domu bylo zrušeno. – 2012. O rok a půl později. Ivana štábu otevře s vnukem Pepíkem v náruči. Václav je zpět doma. Situace se zklidnila. Žena se s režisérkou nechce o krizi, jež měla neblahý vliv na děti, bavit. Sdílnější je Honza, který prý dramatický konflikt hodně odskákal. – Když se manželé znovu dávali dohromady, museli mít tajné rande, protože Václav kvůli soudnímu nařízení nesměl domů. Martin krizi bagatelizuje. S rodiči má teď pohodu. – Václav je doma s úrazem zápěstí, ale šťastný, že je zpět: s Ivanou k sobě patří. – Na druhý pokus se Terezina svatba vydaří. Ivana věnuje dceři jednoho z andělů, které teď vytváří. Honza se opět odstěhoval. – Jaro 2014. Honza koupil byt a žije s operní zpěvačkou Míšou. Vybudoval e-shop. Nejmladší Vašek má holku, starší Tomáš bude maturovat. – Václav touží stagnující obchod pronajmout, ale bojí se, aby si „nezavařil“. – Prosinec 2015. 35 let od svatby. Strnadovi si pouští záznam svatby Martina, který je tímto rozhodnutím příjemně překvapil. Dojatý Václav konstatuje, že by Ivanu neměnil. – Manželé po třiceti pěti letech pózují se svatební fotografií před radnicí… – Honza opět pracuje v obchodě rodičů. S Míšou se rozešli. Martin stále provozuje obchod a servis kol na Jižním Městě. Tereza je nově zaměstnána v obchodě u rodičů. Tomáš i Václav odmaturovali a hledají si práci. Ivana s Václavem provozují obchod s nábytkem na Vinohradské třídě. -kk-
Použité archivní materiály: znělka pořadu Kolotoč (Helmut Zacharias), záznam hokejového utkání z mistrovství světa (TV-1985).
Jan Gogola ml., Michael Třeštík, Ivana Pauerová
Richard Müller (design a mix zvuku), Štěpán Mamula (mix zvuku), Lukáš Moudrý (záznam zvuku), Milan Petrinjac (záznam zvuku), Zbyněk Mikulík (záznam zvuku), Jan Valouch (záznam zvuku), Vladimír Nahodil (záznam zvuku), Miroslav Šimčík (záznam zvuku), Kamil Příhoda (záznam zvuku), Stanislav Hruška (záznam zvuku), Jan Štorek (záznam zvuku), Jiří Gráf (záznam zvuku), Ivo Broum (záznam zvuku)
Kavky Sound (zvuk)
Kateřina Černá (Negativ), Alena Müllerová (kreativní producentka ČT), Pavel Strnad (Negativ)
Roman Blaas (ČT), Lucie Zvěřinová (ČT)
i/o post (technická spolupráce), Tomáš Třeštík (fotograf)
www.hudebnibanka.cz
Giuseppe Verdi (La Traviata), Johann Pachelbel (Canon in d major)
Hudba k písni Ladislav Štaidl
Text písně Zdeněk Borovec
Zpívá Ladislav Štaidl
Hudba k písni Jindřich Šidla
Zpívá Jiří Stivín
Hudba k písni Slávek Janoušek
Zpívá Slávek Janoušek
Hudba k písni Karel Vágner
Text písně Jan Krůta
Zpívá Stanislav HložekPetr KotvaldHana Zagorová
Hudba k písni Felix Mendelssohn-Bartholdy
Hudba k písni Michal Opletal vulgo Orion
Česká republika, Praha (Česká republika), Vinohradská třída (Praha)
Strnadovi
Strnadovi
A Marriage Story
Manželské etudy
film
dokumentárnídistribuční
časosběrný
Česká republika
2017
1980—2017
konec distribučního monopolu 31. 12. 2019
premiéra 19. 1. 2017 /přístupné bez omezení/
35 let spolu. Příběh z cyklu Manželské etudy. Dokumentární film Heleny Třeštíkové.
dlouhometrážní
102 min
DCP 2-D, MP4
1:1,85
barevný, černobílý
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká
česky
bez titulků
Dokumentaristka Helena Třeštíková podává svědectví o manželském soužití trvajícím pětatřicet let.