Anny

Anna zpívá na večeru ochotnického souboru sdružení Rozkoš bez rizika (R-R) svůj song „...poctivě tu šlapu dobrejch dvacet let a čím dál míň to hodí...“ – Do Perlové ulice zašla náhodou na kafe v době rozvodu. Na popud prostitutky si zde v necelých šestačtyřiceti začala „lehkým řemeslem“ přivydělávat. – 1996. Anny je 47 let. Provozuje pánské veřejné toalety. Do Perlovky chodí výjimečně, kšeftů je málo, často jen prostojí noc. Vytírá podlahu WC, zatímco si jeden klient ulevuje. Se zákazníky se dohaduje o ceně: „ke stání“ to je za dvě koruny, „k sezení“ za tři. – K divadlu Anny přivedla dr. Hana Malinová (zakladatelka R-R), která mezi prostitutky šířila osvětu a rozdávala kondomy. V šatně po vystoupení panuje uvolněná atmosféra. – Perlovka. Někteří zákazníci dávají Anny navzdory jejímu věku přednost (mladé prostitutky jsou prý nespolehlivé). Žena si stěžuje na bolavou levou ruku; není to však „nemoc z povolání“, erotickou masáž dělá pravačkou. – 1997. O rok později. Anna myje železniční vagony. „Na ulici“ měla štěstí na movitého německého zákazníka (spali spolu v hotelu Jalta) a na dobře zaplacenou „rychlovku“ u Mánesa. Tenhle rajón má však špatnou pověst, klienti požadují za málo peněz kompletní „servis“. Příležitostná prostitutka žehrá na režim; dělnická třída se podle ní má pořád špatně. Za totality dostala byt. Kdo nepracoval, byl trestaný. Otec jejích dětí byl za příživnictví ve vězení. Ona ve dvaceti utekla z domova, kde nechala matce nejstarší nemanželskou dceru. Šestiměsíční trest si odpykala ve Všehrdech. Dnes je státu jedno, jestli člověk pracuje nebo ne. – Doma si Anny čte s vnukem a pak společně staví koleje pro vláček. Mají hezký vztah. Ženu trápí, že chlapec má cukrovku, je na inzulínu a musí dodržovat dietu. V televizi sleduje pohádku Princ a Večernice. – Žena vyráží na kšeft výjimečně, aby mohla finančně přilepšit dětem; nesmějí vědět, že peníze jsou za placený sex. – Malinová uvádí představení klientů, aktivistů i příznivců sdružení. Tematické (někdy kuriózní) divadlo hrají pro radost. – Anny s kolegyní vyhlížejí zákazníky. Občas dělají ve dvou a pak se dělí jak o zisk, tak o službu. Někteří klienti to mají rádi a ony se cítí bezpečněji. – Anny obhlíží na trhu šaty. Stěžuje si na „levnější“ bulharskou konkurenci v Perlovce. Hledá kratší sexy oblečení. „Profesi“ prospívá „když je vidět trošku víc“. Přiznává, že „vyrazí do ulic“, aby si s příchodem jara mohla dovolit obměnit šatník. – Anny má službu na záchodech. Stále se nesmířila s nemocí vnuka. Moc si přeje, aby se vyléčil. Upravuje si uplakaný obličej, aby udělala dojem na novou známost. S mužem z Německa má jít na kávu. – 1999. Anny je 50 let. Oslavenkyně dostává na párty prezervativy. Chystá se je hned použít. Budou Vánoce a potřebuje každou korunu. Baví společnost svými zkušenostmi: jednou ji při práci chytila policie, když klient zaparkoval auto na zákazu vjezdu. „Potěšení“ ho tak vyšlo o pět set korun pokuty dráž. – 2000. Anny je 51 let. Myslíkova ulice. Žena „přesídlila“; v Perlovce mají prostitutky neurvalé pasáky a to není nic pro ni, z principu „dělá na sebe“. Orientuje se na sex v autě. Je to sice za méně peněz, ale netrvá to celou hodinu. – Anny sice ctí Svátek práce a lásky, ale v dešti marně vyhlíží kunčafty. – 2007. O 7 let později. Anny je 58 let. Zažádala si předčasně o důchod, ale jeho výše je na žebrání. Navštíví známou na toaletách, aby se u ní namalovala. Probírají její nový účes. Anna komentuje „zvýšení“ důchodu. Dostala almužnu, jež stačí akorát na dvoje cigára. Posteskne si, že k dostání je sice všechno, ale dělnická třída na to nemá. Zase „šlape“, z důchodu by prý chcípla. Má trápení s rodinou: depresivní vnučka dvakrát skočila ze čtvrtého patra paneláku kvůli rozepřím s mámou (Anninou nejstarší dcerou). Teď se léčí v psychiatrické léčebně. – Anny má přítele, rozumí si spolu po všech stránkách. Od té doby ji prostituce nebaví; dělá ji jen zřídka. Rozvedený Němec v Čechách podniká. Ona je za kasou v jeho obchodě. – O půl roku později. Anny se v centru Šance obléká do svatebních šatů. Sociální pracovník Läszlö jí půjde za svědka. Žena má z třetího sňatku radost, nebude na všechno sama. Obřad se odehraje na Staroměstské radnici. Na hostině nevěsta připíjí budoucnosti. – 2009. O půl roku později. Šedesátiletá Anny podstupuje vyšetření plic. Měla by omezit kouření, ale nemá vůli, hned si zapálí. Pochvaluje si hodného a spořádaného, ale přespříliš vytíženého manžela. – Anny zpívá v kabaretní televizní talkshow Mazec. Před natáčením se fotí s Martinem Dejdarem. – O půl roku později. Žena je v nemocnici po kolapsu plic. Viděla „světlo na konci tunelu“. Je ráda, že přežila, ale posteskne si, že partner „je v luftu“. – Doma ji navštíví vnučka (v invalidním důchodu) s přítelem. Dívka je prý už v pohodě. Anny po jejich odchodu pláče. – 2011. Anny je 62 let. Rozkoš bez rizika organizuje 17. prosince 2011 (Den za ukončení násilí na sexuálních pracovnicích i pracovnících) manifestaci (v České republice bylo zavražděno osmnáct prostitutek a dva prostituti). Anny přijela akci podpořit, dvě oběti znala. Chystá se navštívit dceru s vnučkou v léčebně, kde budou trávit Vánoce („mladá“ se chytla party a rozešla se s klukem, máma situaci nezvládla). – Anny si myslí, že život je pes. Přihlíží, jak kolegyně z toalet vyhání feťačku. Na vánoční besídce sdružení se baví. – Anny je rozvedená. Exmanžel se vrátil k první partnerce. – O půl roku později. Zklamaná žena se chystá obhlídnout rajóny. – 2012. Anny je 63 let. Po nedávné hospitalizaci opět pracuje na toaletách. Plíce jí „jedou“ jen na šedesát procent. Má radost z vnuka, dokončil školu a bude se učit na kuchaře. – Příležitostná prostitutka zpívá svůj ústřední song na prvním maškarním plese sdružení R-R při oslavě dvacátého výročí jeho založení. Na tanec si nasadí masku smrťáka. – V okýnku veřejné toalety hoří svíčka... – Anny zemřela ve věku 64 let. -kk-