Jan Werich: Když už člověk jednou je

Anotace

Bilanční životopisný dokumentární snímek Jan Werich: Když už člověk jednou je natočili režiséři Miloslav Šmídmajer a Martin Slunečko. Oba tvůrci připravili několik, převážně televizních, medailonů výrazných osobností (například Miloš Forman, Miroslav Horníček, Dušan Klein, Jan Potměšil nebo Milan Kundera). Tentokrát se věnují významné (a dnes snad i trochu přeceňované – zneužívané) všestranné tvůrčí osobnosti herce, dramatika, spisovatele a textaře Jana Wericha (1905–1980). – Snímek, jehož název vyšel ze známého citátu (Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.), dokumentuje Werichův život od prvního veřejného vystoupení v roce 1927 až do smrti (vynecháno je zcela dětství, dospívání, studia i seznámení s Voskovcem). Je tak spolu s dobovým kontextem představena manželka Zdena a dcera Jana, spolupráce s Jiřím Voskovcem (zcela opomenut a upozaděn je tvůrčí vklad Jaroslava Ježka), činnost v Osvobozeném divadle a ve filmu, dále americký exil, poválečné herecké úspěchy, i potýkání se s komunistickým režimem, angažmá v průběhu pražského jara, krátkodobá emigrace po srpnu 1968 a umlčení v průběhu normalizace. – Svými vzpomínkami na Jana Wericha přispěla vnučka Zdena Huliková (zvaná Fanča), rodinná přítelkyně Eva Tůmová, pamětníci Zdeněk Svěrák, Jiří Suchý a Jiřina Bohdalová, ale též teatrolog Vladimír Just a jiní. K dokreslení jsou použity četné tuzemské i zahraniční filmové ukázky, televizní, rozhlasové a amatérské záznamy, archivní fotografie, plakáty a další materiály. Vše doplňuje vysvětlující komentář a četby z dopisů a vzpomínek Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Zdeny Werichové. Nenatočená zůstala původně plánovaná inscenovaná čtená zkouška s Viktorem Preissem nebo Jiřím Bartoškou z nerealizovaného projektu Filmfalstaff. – Přes řadu rešerší a osobní zaujetí tvůrců vznikl konvečně zpracovaný obdivný dokument, v němž jsou některé záporné Werichovy vlastnosti a činy jen lehce naznačeny nebo bagatelizovány (podpis Anticharty, jenž je omlouván dodatečně vymyšlenou legendou, že v případě Wericha mělo údajně jít pouze o podpis prezenční listiny). Film je po faktické stránce na několika místech nepřesný a obsahuje protichůdná tvrzení. Až na některé vzpomínky pamětníků nepřináší v podstatě žádné významnější nové informace, většina již zazněla v literatuře, novinových článcích či v televizních dokumentárních pořadech. Zejména Pavel Taussig opakuje jím mnohokrát řečené a někdy i chybné historky. Nadbytečná je též úvodní krátká hraná scénka v pohraničním pásmu. Přesto film dokáže složitou a kreativní osobnost Jana Wericha nezasvěceným divákům v základech přiblížit a uvést do kontextu bouřlivého 20. století. –jl–

Obsah

Poznámka

Archivní filmové a zvukové ukázky, fotografie a písemné materiály: Národní filmový archiv, Česká televize, Český rozhlas, Archiv B&M Chochola, Ateliér Alexandr Paul, archiv Karla Hájka, Česká tisková kancelář, Krátký film Praha, Filmexport Home Video, Divadelní ústav, Archiv bezpečnostních složek, Literární archiv Památníku národního písemnictví (fotografie z fondu Jan Werich), Supraphon, >0< Mowshe, Urania s.r.o., Metro Goldwyn Mayer, Walt Disney Company, Mosfilm, Saturday House, The Wende Museum of the Cold War, The Museum of Modern Art.

Filmové ukázky: Pudr a benzin (1931; Jindřich Honzl), Peníze nebo život (1932; r. Jindřich Honzl), Hej-Rup! (1934; r. Martin Frič), Svět patří nám (1937; r. Martin Frič), Císařův pekař – Pekařův císař (1951; r. Martin Frič), Byl jednou jeden král... (1954; r. Bořivoj Zeman), Až přijde kocour (1963; r. Vojtěch Jasný), 6 otázek pro Jana Wericha (1964; r. Dušan Hanák), Osvobozené divadlo (1927), Týden ve filmu 1946 č. 53 (1946), Týden ve filmu 1945 č. 20 (1945), Stvoření světa (1957; r. Eduard Hofman), Kočár nejsvětější svátosti (1962; r. František Filip), Pan Tau a Claudie (1970; r. Jindřich Polák), Pan Tau a cesta kolem světa (1972; r. Jindřich Polák), Lakomá Barka (1986; r. Vlasta Pospíšilová), To jsou Bratři v triku (1956; r. Bruno Šefranka, Břetislav Dvořák), Pomník lásky a přátelství (1955; r. Oldřich Kříž), Všední dny velké říše (1963; r. Rudolf Krejčík), Filmový režisér v ateliéru (1951; r. Emanuel Kaněra), Československý filmový týdeník 1968 (1968), Filmový zpravodaj 1984 (1984), rodinné filmy Jana Wericha (1945), La vingt-cinquième heure (1966, 25. hodina; r. Henri Verneuil), Pád Berlína (1949, Padenije Berlina; r. Michail Čiaureli), Krise (1939, Crisis; r. Herbert Kline, Hanuš Burger, Alexander Hackenschmied), Československo: Portrét tragédie (1968, Czechoslovakia: Portrait of a Tragedy; r. David Tucker).

Televizní ukázky: Drahý zesnulý (TV–1964; r. František Filip), Magnetické vlny léčí (TV–1965; r. Vojtěch Jasný), Král a žena (TV–1967; r. Evald Schorm), Medvěd (TV–1961; r. Martin Frič), Přiložte životopis (TV–1968; r. Jiří Látal), Uspořená libra (TV–1963; r. Vladimír Svitáček), Co tomu říkáte, pane Werich? (TV–1968; r. Antonín Vomáčka), Černá hodinka s Janem Werichem (TV–1964; r. František Filip), Balada z hadrů (TV–1960; r. Ján Roháč, Miloslav Zachata), Země mluví – Kampa (TV–1968; r. Miroslav Lang), Celostátní shromáždění kulturní fronty v Národním divadle (TV–1977), Úvod k zasedání v Národním divadle (TV–1977), příspěvky Televizních novin – leden 1959 (TV–1959), 1. máj Praha 1968 (TV–1968), Ne! 21. srpen 1968 (TV–1968; r. Tibor Podhorec), Okupace 1968 (TV–1968), Kronika našeho života – 1946 (TV–1984), Osudové okamžiky – Stalinův pomník 1962 (TV–2001; r. Martin Skyba).

Další ukázky: video Pamětníci vzpomínají – Jiří Krejčík (V–2007; r. Jiří Krejčík) z bonusového DVD k filmu Císařův pekař – Pekařův císař, fotografie z natáčení filmu Žiješ jenom dvakrát (1967, You Only Live Twice; r. Lewis Gilbert).

Zvukové záznamy: vysílání Československého rozhlasu z 21. 8. 1968 (hlásí Vladimír Fišer), Jan Werich o černých čtvrthodinkách (2005), Táto, povídej – Sezóna 1929 (1969), Táto, povídej – Jak to bylo s Vest pocket revue (1969), Táto, povídej – O politické satiře (1969), Táto, povídej – Osel a stín (1969), Táto, povídej – Emigrace (1969).

Autoři archivních fotografií: Václav Chochola, Alexandr Paul, Karel Hájek, Pavel Vácha, Karel Wágner, Alexandr Janovský, Jovan Dezort, Michal Doležal, Miloš Šindelář, Karel Mevald, Jiří Karas, Jan Macháček.