Michael Kocáb – rocker versus politik

Hudebník a bývalý politik Michael Kocáb přivítá typicky excentrickým způsobem filmový štáb v čele s Olgou Sommerovou ve své vile v pražské Troji. Vypráví, že kapelu Pražský výběr původně založil jako jazzové uskupení. V žánru novovlnného rocku se skupina trvale usadila, až když se ustálila přítomnost kytaristy Michala Pavlíčka, baskytaristy Viléma Čoka a bubeníka Jiřího Hrubeše. Po emigraci posledního jmenovaného kapelu doplnil Klaudius Kryšpín. – Kocáb polichoceně sleduje archivní záběry režisérky Věry Chytilové, v nichž ho ona chválí jako hudebníka i jako vzácně poctivého člověka. Vzpomíná na svou babičku, se kterou žil po celou dobu studia na konzervatoři. Rekonstruuje ilegální noční vniknutí do Rudolfina, kam chodil tajně cvičit na varhany. – Kocáb popisuje své hudební začátky spolu s Jiřím Stivínem a Ondřejem Soukupem. Společně si zahrají jazzovou skladbu. – Kocáb tráví čas se svou matkou Darjou, exmanželkou Marshou a s dětmi. Přítomní se shodují, že nemá rád konflikty a často nechává věci nedořešené. Dcera Natálie, spisovatelka, chce, aby se její otec vrátil od rockové hudby ke klasické. – Michael vypráví o problémech Pražského výběru s komunistickým aparátem, které vyústily v zákaz umělecké činnosti v letech 1982 až 1987. Navštíví Michala Horáčka, s nímž si zavzpomíná na slavné album V penziónu Svět a na inscenaci Laterny magiky Odysseus, kterou Kocáb triumfoval na poli operní hudby. – Kocáb diskutuje s matkou o rozdílném pohledu na uspořádání života. On vyznává chaos, zatímco ona si o něj neustále dělá starosti. – Se starším bratrem se sejde na faře v Chodově nedaleko Karlových Varů, na níž jako děti evangelického duchovního vyrůstali. Kocáb vypráví, jak ho spolužáci kvůli otcově kněžství šikanovali. Tyto zážitky jej naučily mít soucit s utlačovanými. – Se sestrou Magdalenou vzpomíná na aktivity Státní bezpečnosti vedené proti rodině. S kamarády z Pražského výběru hodnotí působení kapely před rokem 1989. Kocáb dodnes nechápe, jak mohla komunistická moc schválit vysoce provokativní scénář k filmu Pražákům, těm je hej. – S dcerou Natálií nahrává skladbu Klement Gottwald. Diktátorovi Kocáb posmrtně spílá za desetitisíce zmařených lidských životů. – Vyprávění se dostává k událostem listopadu 1989 a k iniciativě MOST, kterou tehdy založil s Horáčkem s cílem přivést Komunistickou stranu Československa k jednomu stolu s disentem. – Stalinistické jádro KSČ se tehdy chystalo demonstrace rozehnat zastrašováním, nebo dokonce s použitím hrubé síly. Následovat mělo zatčení deseti tisíců předních odpůrců režimu. Spolu s Václavem Klausem se Kocáb vydal za velitelem Západního vojenského okruhu generálem Zachariášem. Ten vzpomíná, jak Občanské fórum ujistil, že hlasům po zásahu na obranu režimu nevyhoví. Později byl komunistickými důstojníky osočován ze spiknutí. Poté, co začala být ohrožována i jeho rodina, se generál rozhodl z armády odejít. – Revoluční dny si Kocáb připomíná s poradcem tehdejšího premiéra Oskarem Krejčím. – Líčí okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem. Na první porevoluční hlavu státu Kocáb láskyplně pamatuje jako na člověka, vedle něhož byla radost se pohybovat. Havel svého přítele dokonce zmínil v památném projevu v Kongresu Spojených států. Pomníkem Kocábova přátelství s prezidentem je mimo jiné několik kompozic pro Hudbu Hradní stráže. – Kocáb měl v životě tři idoly: Johna Lennona, Charlieho Chaplina a Franka Zappu. Setkat se ale stihl jen s posledním jmenovaným, kterého sám vyhledal v Los Angeles. Spřátelili se natolik, že Zappa po sametové revoluci navštívil Prahu a zahrál si s Pražským výběrem ve filmu Karla Smyczka Pražákům, těm je hej. – Kocáb a jeho bývalá manželka Marsha vzpomínají na své seznámení a problematické soužití. Američanka kvůli němu odešla ze svobodného Západu do totalitního Československa. To, že si nedokázal manželství udržet, považuje Kocáb za největší životní selhání. Dcera Natálie prohlašuje, že její otec je spojením showmana, generála a kazatele. Otec vypráví, jak ji v pubertě nemohl dostat k mikrofonu, přestože perfektně zpívala. Natálii to ale nebavilo. – Kocáb tráví čas s nejmladším synem Davidem. – Štáb provádí pražským chrámem U Salvátora, kde jeho otec působil léta jako farář a kde se Václav Havel stal kmotrem jeho syna Michaela mladšího. – Po přechodném rozpadu Pražského výběru v roce 2006 založil Kocáb novou skupinu, původně nazvanou Pražský výběr II, později přejmenovanou na Aftershock. V této kapele hraje i australský kytarista Glenn Proudfoot, který Kocábovi přiznává velký vliv na svou vlastní skladatelskou tvorbu. – Na výročním koncertu v pražské O2 aréně doprovodil obnovený Pražský výběr Český národní symfonický orchestr pod vedením Američana Stevena Mercuria, který si v rámci vystoupení sám zkusil hru na elektrickou kytaru. – Alfréd Kocáb, Michaelův otec, zemřel v roce 2018. Syn mu položí na hrob zapálenou svíčku. – Hudebník názorně předvádí své skladatelské metody. Po zahrání náhodného motivu začne spontánně komponovat. – Kocáb vzpomíná na odsun sovětských vojsk, na němž se jako předseda zvláštní parlamentní komise podílel. Provádí štáb po objektu Javor 51 v Brdech, bývalém úložišti jaderných zbraní přeměněném na muzeum studené války. Místo navštívil poprvé již v dubnu 1990, aniž by předem věděl, k čemu objekt slouží. Navštívil tehdy také tajemný bunkr V-521 v Milovicích. – Kocáb upozorní na devastaci, kterou v československých vojenských areálech způsobila sovětská vojska a která dosud nebyla Ruskem nijak kompenzována. – Odchod Sovětů oslavil Kocáb koncertem za účasti Franka Zappy, pro něhož šlo o jedno z posledních vystoupení. – Hudebník se v Bratislavě sejde se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, kterou s Pražským výběrem podpořil hned v rané fázi kampaně. Baví se o demokracii a občanské společnosti. – Kocáb se účastní průvodu Srdce na Hrad k uctění památky Václava Havla. Před shromážděními mluví o principech lidskoprávní zahraniční politiky a odkazu svého přítele. – Hudebník a politik se prochází zimní krajinou a bilancuje svůj život. – Závěrečný titulek shrnuje Kocábovy zásluhy a ocenění.