Odcházení
Země původu
Česká republikaCopyright
2011Rok výroby
2010Premiéra
24. 3. 2011Minutáž
94 minRežie
Václav HavelKategorie
filmŽánr
groteska, komedieTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
OdcházeníČeský název
OdcházeníAnglický název
LeavingAnotace
Po několika peripetiích měla hra Václava Havla (5. 10. 1936 – 18. 12. 2011) Odcházení premiéru v pražském Divadle Archa (v režii Davida Radoka) dne 22. května 2008. Již tehdy uvažoval o její filmové adaptaci režisér Jaroslav Brabec, který pak s autorem připravil první verze scénáře. Nakonec se dramatik rozhodl hru režírovat sám. Podle jeho slov se mu tak konečně podařilo interpretovat sama sebe a navíc filmem, což je pro něj určitá vnitřní satisfakce; celý život chtěl být vlastně filmařem. Snímek tak má už předem místo v dějinách kinematografie: natočil jej bývalý, ve světě uznávaný prezident a čtyřiasedmdesátiletý debutant. – Oproti předloze tvůrce jen mírně krátil text a jedinou zásadnější změnou je vypuštění autorského komentáře, použitého jako zcizovacího prvku. Děj se odehrává pouze na zahradě před vládní vilou, kterou obývá bývalý kancléř Rieger se svou matkou a mladší dcerou a také se svou dlouholetou milenkou Irenou a její přítelkyní Monikou. K personálu patří bývalý tajemník Hanuš, bývalý tajemník bývalého tajemníka Viktor, pomocník v domácnosti Osvald a zahradník Knobloch. Do událostí, točících se kolem nuceného vystěhování bývalého politika výrazně zasahuje nový mocipán, lstivý Vlastík Klein, zjeví se tu flirtující „rusalka“ Bea i Vilémova starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Rieger dává dva rozhovory ošuntělým novinářům z bulváru Jackovi a Bobovi, při nichž naplno uplatňuje dlouholeté politické fráze. – Autor nijak nezastírá divadelnost předlohy, v níž kromě tradičního akcentu na absurdnost, grotesknost a existenciální přesah uplatňuje ve značné míře sebeironii. Používá „předěly“ mezi dějstvími (tvořené krátkou změnou počasí), inscenuje divadelně provedenou scénu Riegerovy noční vize, využívá citace z Čechova a ze Shakespeara nebo stylizované kostýmy. S pomocí špičkových filmařů ponechává prostor zejména herecké akci a s filmovými vyjadřovacími prostředky pracuje velmi střídmě. Snímek, v němž se mihne řada Havlových přátel a známých z řad herců, umělců a politiků, tak umožňuje mnohem většímu počtu diváků seznámit se s poslední hrou známé osobnosti a navíc v autorské interpretaci. – Natáčelo se u architektonicky cenné Vily Čerych v České Skalici.
Obsah
Děj se odehrává v zahradě před prvorepublikovou vilou s venkovním schodištěm. Dále tu je zanedbaný mělký bazén, altán a jakási „vrátnice“, před níž je na cestě velká louže. Tu někteří lidé překračují, jiní přes ni procházejí. – U stolu před vilou se usadí švihácký bývalý kancléř dr. Vilém Rieger se svou dlouholetou přítelkyní Irenou, její přítelkyní Monikou a se svou matkou. Opodál se na houpačce vybavuje mobilem Riegerova mladší dcera Zuzana. – Občas kolem projde utrápený bývalý tajemník Hanuš s různým inventářem; stále řeší dilema, co patří státu a co patří jeho šéfovi. Z „vrátnice“ se tu a tam vynoří podlézavý bývalý tajemník bývalého tajemníka Viktor. – Irena neustále všechny „organizuje“, včetně starého pomocníka v domácnosti Osvalda, věčně zakopávajícího o kámen pod schodištěm. Společnost očekává novináře. Ti konečně přes pole dorazí. Jsou dosti ošuntělí a reportér Jack má ruku v sádře. Fotograf Bob hned začne fotit. Jack přizná, že pracují pro bulvární plátek Fuj. Své otázky luští z papírků. Rieger vzpomíná na své vládnutí a používá fráze: vždy mu šlo o člověka, o práva menšin i žen, o boj proti korupci a zejména o svobodu. Irena i Viktor mu podkuřují. Všichni strnou, když se Jack zeptá, co bude bývalý kancléř dělat, když ho vystěhují z vládní vily. – Po odchodu novinářů přijde Vilémova starší dcera Vlasta s nemluvným manželem Albínem. Ta otci nabídne, že by s babičkou mohli bydlet u nich. O Ireně nemluví. – Vilém se záhy dozví od zahradníka Knoblocha, že se nový náměstek Klein zmínil o vystěhování bývalého kancléře. Strhne se vítr... – Společnost se opět usadí u stolu před vilou. Vlasta vnutí otci jeho závěť, kterou připravili s Albínem a s právníkem a ve které není pamatováno na Irenu. Chce, aby si ji prostudoval. – Když ostatní odejdou, vystoupí z bazénu „rusalka“. Požádá Riegra, aby jí podepsal svou knihu projevů. Přizná, že o něm psala diplomovou práci. Je to politoložka a multikulturní sociopsycholožka Bea Weissenmütelhofová. Oba se spolu domluví, že by mohla napsat kancléřův životopis. Vyruší je napřed babička a pak žárlící Irena s Monikou, které se vrátily z nákupů. Milenka dá Vilémovi směšnou baseballovou čepici s nápise I Love You. – Helikoptérou přiletí Vlastík Klein s bodyguardem. Nynější náměstek si povšimne Moniky i úlisného Viktora, jemuž Rieger přikáže, aby spálil složku s jeho privátní korespondencí. Klein to však nechce dovolit; dokumenty prý mohou mít historickou cenu. Pak nabídne bývalému kancléři, že mu vláda za rozumnou cenu vilu pronajme, pokud slíbí, že ji navenek podpoří. Irena je proti tomu. Klein odletí. Zase se zvedne vítr... – Milenka vyčte vymydlenému Vilémovi, že se nechá vydírat a že se naparoval před Beou. Viktor šéfovi neodpoví na otázku, zda dopisy podle jeho příkazu spálil. Rieger potvrdí Ireně, že ji miluje. – Dorazí Jack a Bob se zítřejším vydáním Fuje. Vilém dá otevřít šampaňské. Mluví pak před novináři o své ekonomické politice a o podpoře zahraničních investic. Irena se zmíní o zkorumpovaném Kleinovi. – Babička přinese košík višní a Knobloch přijde se zprávou, že Klein se stal vicepředsedou. – Jack se vyptává Riegra na jeho milostný život s Irenou a bývalý kancléř se rozzlobí. – Irena odvede novináře fotografovat do vily a osamělému Vilémovi se opět zjeví Bea. Políbí se spolu a on ji odvede k altánu. – Irena dvojici přistihne při líbání. Zfackuje svého milence a po odchodu mladé ženy pokračuje v hysterickém výlevu. Vyčte mu, co všechno mu obětovala; mimo jiné přišla kvůli němu i o místo vizážistky. Pak uraženě odejde s Monikou. – Objeví se tu Vlasta s Albínem. Otec závěť ještě nečetl. Knobloch oznámí, že tu byl kurýr s vystěhovacím dekretem. Riegrovi byla přidělena náhradní garsonka ve vesnici vzdálené sto verst. – Vlasta vzápětí prohlásí, že si to s mužem rozmysleli a že rodinu k sobě nevezmou. – Knobloch má pozítřejší Fuj s drby o Riegrovi. – Monika přiběhne se zprávou, že Irena chtěla skočit ze skály, ale že ji zadržela. – Viktor nabízí šéfovi, že by mohl jet s nějakou kapelou na okružní cestu a vyprávět publiku veselé historky z kancléřského života. Pak mu vypoví poslušnost. Osvald přizná, že mu nabídl práci ve své domácnosti Ragulin. Rieger se rozčílí. – V noci začne pršet. Hanuš nabízí Vilémovi bystu Gándhího, o niž měl kancléř zájem. Ten v noční bouři cituje slova krále Leara o světě jako jevišti bláznů. Ve vizi slyší útržky vět a vidí v bazénu podivné balábile postav ze svého okolí, zmítajících se v rytmu rockové verze Ódy na radost. Když spadne divadelní kulisa a bouře ustane, odvedou zbědovaného Riegra strážníci. Ten podle věty jednoho z nich pochopí, že Viktor jeho soukromou korespondenci nespálil. – Ráno sedí vystěhovaný Vilém před vilou na jednom z kufrů. Knobloch tvrdí, že Klein dům koupil. – Vilém se usmíří s Irenou. Ve Fuji je její fotka s Jackem; prý reportéra sváděla. Milenka se zlobí na Viléma, že na strážnici něco podepsal. – Dcera Zuzana náhle nabídne otci a babičce, že by mohli bydlet u jejího přítele, bohatého Francouze Gérarda, o jehož existenci neměli dosud tušení. – V sadu u domu se už kácí. – Viktor přizná, že se stal Kleinovým poradcem. Vicepředseda vzápětí přiletí. Jen tak bokem poznamená, že se na Gérarda chystá nový policejní šéf, zoofil Kaňka. Pak nadšeně mluví o svých plánech s vilou, v níž chce mít moderní erotický klub. Nabídne Riegrovi, aby dělal poradce jeho poradci Viktorovi. – Monika odmítne vicepředsedovo dvoření. Má schůzku s Jackem Langem v Paříži. Klein ovšem pochybuje, že má v pořádku pas. – Přichází Jack a Bob dělat rozhovor s Kleinem. Deník Fuj ovládla Kaňkova rodina. – Rieger přizná Jackovi, že přijme nabízené místo poradce poradce a frázemi zdůvodní proč. Dotčená Irena ho opět opouští, ale on je přesvědčen, že se k němu jako vždy vrátí. – Vilém konstatuje, že jako poradce poradce bude mít větší moc, než měl jako kancléř. Albín konečně promluví a pochválí ho za jeho projev. – Rieger se obřadně rozloučí s domem, sadem a altánkem. – Kleinovi se zjeví Bea a požádá ho, aby jí podepsal svou knihu. – Rieger s matkou nasedá do kočáru/dostavníku za velkého zájmů paparazzů. Kočí práskne do koní. – Před vilou jsou v živém obrazu všichni zúčastnění. Z bazénu se vynoří třetí Spáčil (Václav Havel) a oznámí divákům, že si mohou zapnout mobily... -tbk-
Poznámka
Ve filmu jsou citována a použita umělecká díla Antona Pavloviče Čechova, Jiřího Čiháka, Jiřího Davida, Kurta Gebauera, Gustava Klimta, Aleše Lamra, Lenky Melkusové-Staškové, Jana Partiše, Williama Shakespeara, Pauliny Skavové, Bořka Šípka a Olbrama Zoubka.
Galerie
Hrají
Josef Abrhám
Vilém Rieger
Vlasta Chramostová
babička
Eva Holubová
Monika
Tatiana Vilhelmová
Vlasta
Ivana Uhlířová
Zuzana
Oldřich Kaiser
Viktor
Jiří Lábus
Hanuš
Stanislav Zindulka
Osvald
Miroslav Krobot
Knobloch
Jaroslav Dušek
Klein
Jan Budař
Albín
Jiří Macháček
Jack
Josef Polášek
osobní strážce
Jiří Bartoška
strážník
Karel Beseda
strážník
Marián Labuda
strážník
Michal Novotný
strážník
Radek Bár
strážník
Ivan M. Havel
Spáčil
Martin Palouš
Spáčil
Václav Havel
Spáčil
Pavel Landovský
kočí
Květa Ležovičová
kněžna Zaháňská
Ladislav Špaček
muž u kočáru
pes Alma Kelly Box Bell Cavalieri del Monnferrato
pes Václava a Dagmar Havlových
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Předloha
Václav Havel (Odcházení – divadelní hra)
Scénář
Kamera
Architekt
Výtvarník
Návrhy kostýmů
Masky
Střih
Vizuální efekty
Boris Masník (supervize)
Producent
Koproducent
Jaroslav Kučera (ČT)
Vedoucí produkce
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Antonín Dvořák (Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka – motiv z árie), Ludwig van Beethoven (Óda na radost)
Nahrál
FILMharmonic Orchestra Prague (Dirigent Adam Klemens), Michal Pavlíček
Hudební režie
Choreografie
Jiří Kylián (pohybová spolupráce)
Písně
Odcházení
Hudba k písni Michal Pavlíček
Text písně Vlastimil Třešňák
Zpívá Michal Pavlíček
Óda na radost
Hudba k písni Michal Pavlíček
Text písně Michael Žantovský
Zpívá Štěpánka PýchováKlaudia DernerováKamil StřihavkaMichael KocábDaniel Hůlka
Lokace
Česká Skalice, Vila Čerych (Česká Skalice), Ploskovice
Produkční údaje
Originální název
Odcházení
Český název
Odcházení
Anglický název
Leaving
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
groteska, komedie
Země původu
Česká republika
Copyright
2011
Rok výroby
2010
Produkční data
začátek natáčení 1. 7. 2010
Premiéra
slavnostní premiéra 22. 3. 2011 (kino Lucerna a multiplex Palace Cinemas Slovanský dům, Praha)
distribuční premiéra 24. 3. 2011 /přístupný/
Distribuční slogan
Film Václava Havla.
Výrobce
BUC-FILM, s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), Zdeněk Bakala (koprodukce), Michaela Bakala /ž/ (koprodukce), BONTONFILM a.s. (koprodukce), Centrum rozvoje Česká Skalice o.s. (koprodukce), RWE Česká republika a.s. (koprodukce)
Nositelé copyrightu
BUC-FILM, s.r.o., Zdeněk Bakala, Michaela Bakala /ž/, ČESKÁ TELEVIZE, BONTONFILM a.s., Centrum rozvoje Česká Skalice o.s.
Distribuce
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
94 min
Distribuční nosič
35mm , DCP 2-D
Poměr stran
1:1,85
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Dolby Digital
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Václav Havel
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Ondřej Nekvasil
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Vlasta Chramostová
Vítěz
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Jiří Brožek
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Viktor Ekrt
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jaroslav Bouček
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Jiří Kylián
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Pavel Rejholec
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Josef Abrhám
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit Beroun 2011 Českého filmového a televizního svazu
2012
Beroun / Česká republika
Cena Josefa Škvoreckého za adaptaci literárního díla (in memoriam)
Václav Havel
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Michal Pavlíček
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Dagmar Veškrnová-Havlová
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Zdeněk Klika
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Oldřich Kaiser
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Jan Malíř
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Karel Vaňásek
Nominace
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Zuzana Ježková
Vítěz
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Václav Havel
Vítěz
Festival: 37. filmový festival Medicfilm 2011
2011
Podbořany / Česká republika
Vítěz divácké soutěže
Václav Havel
