Po několika peripetiích měla hra Václava Havla (5. 10. 1936 – 18. 12. 2011) Odcházení premiéru v pražském Divadle Archa (v režii Davida Radoka) dne 22. května 2008. Již tehdy uvažoval o její filmové adaptaci režisér Jaroslav Brabec, který pak s autorem připravil první verze scénáře. Nakonec se dramatik rozhodl hru režírovat sám. Podle jeho slov se mu tak konečně podařilo interpretovat sama sebe a navíc filmem, což je pro něj určitá vnitřní satisfakce; celý život chtěl být vlastně filmařem. Snímek tak má už předem místo v dějinách kinematografie: natočil jej bývalý, ve světě uznávaný prezident a čtyřiasedmdesátiletý debutant. – Oproti předloze tvůrce jen mírně krátil text a jedinou zásadnější změnou je vypuštění autorského komentáře, použitého jako zcizovacího prvku. Děj se odehrává pouze na zahradě před vládní vilou, kterou obývá bývalý kancléř Rieger se svou matkou a mladší dcerou a také se svou dlouholetou milenkou Irenou a její přítelkyní Monikou. K personálu patří bývalý tajemník Hanuš, bývalý tajemník bývalého tajemníka Viktor, pomocník v domácnosti Osvald a zahradník Knobloch. Do událostí, točících se kolem nuceného vystěhování bývalého politika výrazně zasahuje nový mocipán, lstivý Vlastík Klein, zjeví se tu flirtující „rusalka“ Bea i Vilémova starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Rieger dává dva rozhovory ošuntělým novinářům z bulváru Jackovi a Bobovi, při nichž naplno uplatňuje dlouholeté politické fráze. – Autor nijak nezastírá divadelnost předlohy, v níž kromě tradičního akcentu na absurdnost, grotesknost a existenciální přesah uplatňuje ve značné míře sebeironii. Používá „předěly“ mezi dějstvími (tvořené krátkou změnou počasí), inscenuje divadelně provedenou scénu Riegerovy noční vize, využívá citace z Čechova a ze Shakespeara nebo stylizované kostýmy. S pomocí špičkových filmařů ponechává prostor zejména herecké akci a s filmovými vyjadřovacími prostředky pracuje velmi střídmě. Snímek, v němž se mihne řada Havlových přátel a známých z řad herců, umělců a politiků, tak umožňuje mnohem většímu počtu diváků seznámit se s poslední hrou známé osobnosti a navíc v autorské interpretaci. – Natáčelo se u architektonicky cenné Vily Čerych v České Skalici.
Děj se odehrává v zahradě před prvorepublikovou vilou s venkovním schodištěm. Dále tu je zanedbaný mělký bazén, altán a jakási „vrátnice“, před níž je na cestě velká louže. Tu někteří lidé překračují, jiní přes ni procházejí. – U stolu před vilou se usadí švihácký bývalý kancléř dr. Vilém Rieger se svou dlouholetou přítelkyní Irenou, její přítelkyní Monikou a se svou matkou. Opodál se na houpačce vybavuje mobilem Riegerova mladší dcera Zuzana. – Občas kolem projde utrápený bývalý tajemník Hanuš s různým inventářem; stále řeší dilema, co patří státu a co patří jeho šéfovi. Z „vrátnice“ se tu a tam vynoří podlézavý bývalý tajemník bývalého tajemníka Viktor. – Irena neustále všechny „organizuje“, včetně starého pomocníka v domácnosti Osvalda, věčně zakopávajícího o kámen pod schodištěm. Společnost očekává novináře. Ti konečně přes pole dorazí. Jsou dosti ošuntělí a reportér Jack má ruku v sádře. Fotograf Bob hned začne fotit. Jack přizná, že pracují pro bulvární plátek Fuj. Své otázky luští z papírků. Rieger vzpomíná na své vládnutí a používá fráze: vždy mu šlo o člověka, o práva menšin i žen, o boj proti korupci a zejména o svobodu. Irena i Viktor mu podkuřují. Všichni strnou, když se Jack zeptá, co bude bývalý kancléř dělat, když ho vystěhují z vládní vily. – Po odchodu novinářů přijde Vilémova starší dcera Vlasta s nemluvným manželem Albínem. Ta otci nabídne, že by s babičkou mohli bydlet u nich. O Ireně nemluví. – Vilém se záhy dozví od zahradníka Knoblocha, že se nový náměstek Klein zmínil o vystěhování bývalého kancléře. Strhne se vítr... – Společnost se opět usadí u stolu před vilou. Vlasta vnutí otci jeho závěť, kterou připravili s Albínem a s právníkem a ve které není pamatováno na Irenu. Chce, aby si ji prostudoval. – Když ostatní odejdou, vystoupí z bazénu „rusalka“. Požádá Riegra, aby jí podepsal svou knihu projevů. Přizná, že o něm psala diplomovou práci. Je to politoložka a multikulturní sociopsycholožka Bea Weissenmütelhofová. Oba se spolu domluví, že by mohla napsat kancléřův životopis. Vyruší je napřed babička a pak žárlící Irena s Monikou, které se vrátily z nákupů. Milenka dá Vilémovi směšnou baseballovou čepici s nápise I Love You. – Helikoptérou přiletí Vlastík Klein s bodyguardem. Nynější náměstek si povšimne Moniky i úlisného Viktora, jemuž Rieger přikáže, aby spálil složku s jeho privátní korespondencí. Klein to však nechce dovolit; dokumenty prý mohou mít historickou cenu. Pak nabídne bývalému kancléři, že mu vláda za rozumnou cenu vilu pronajme, pokud slíbí, že ji navenek podpoří. Irena je proti tomu. Klein odletí. Zase se zvedne vítr... – Milenka vyčte vymydlenému Vilémovi, že se nechá vydírat a že se naparoval před Beou. Viktor šéfovi neodpoví na otázku, zda dopisy podle jeho příkazu spálil. Rieger potvrdí Ireně, že ji miluje. – Dorazí Jack a Bob se zítřejším vydáním Fuje. Vilém dá otevřít šampaňské. Mluví pak před novináři o své ekonomické politice a o podpoře zahraničních investic. Irena se zmíní o zkorumpovaném Kleinovi. – Babička přinese košík višní a Knobloch přijde se zprávou, že Klein se stal vicepředsedou. – Jack se vyptává Riegra na jeho milostný život s Irenou a bývalý kancléř se rozzlobí. – Irena odvede novináře fotografovat do vily a osamělému Vilémovi se opět zjeví Bea. Políbí se spolu a on ji odvede k altánu. – Irena dvojici přistihne při líbání. Zfackuje svého milence a po odchodu mladé ženy pokračuje v hysterickém výlevu. Vyčte mu, co všechno mu obětovala; mimo jiné přišla kvůli němu i o místo vizážistky. Pak uraženě odejde s Monikou. – Objeví se tu Vlasta s Albínem. Otec závěť ještě nečetl. Knobloch oznámí, že tu byl kurýr s vystěhovacím dekretem. Riegrovi byla přidělena náhradní garsonka ve vesnici vzdálené sto verst. – Vlasta vzápětí prohlásí, že si to s mužem rozmysleli a že rodinu k sobě nevezmou. – Knobloch má pozítřejší Fuj s drby o Riegrovi. – Monika přiběhne se zprávou, že Irena chtěla skočit ze skály, ale že ji zadržela. – Viktor nabízí šéfovi, že by mohl jet s nějakou kapelou na okružní cestu a vyprávět publiku veselé historky z kancléřského života. Pak mu vypoví poslušnost. Osvald přizná, že mu nabídl práci ve své domácnosti Ragulin. Rieger se rozčílí. – V noci začne pršet. Hanuš nabízí Vilémovi bystu Gándhího, o niž měl kancléř zájem. Ten v noční bouři cituje slova krále Leara o světě jako jevišti bláznů. Ve vizi slyší útržky vět a vidí v bazénu podivné balábile postav ze svého okolí, zmítajících se v rytmu rockové verze Ódy na radost. Když spadne divadelní kulisa a bouře ustane, odvedou zbědovaného Riegra strážníci. Ten podle věty jednoho z nich pochopí, že Viktor jeho soukromou korespondenci nespálil. – Ráno sedí vystěhovaný Vilém před vilou na jednom z kufrů. Knobloch tvrdí, že Klein dům koupil. – Vilém se usmíří s Irenou. Ve Fuji je její fotka s Jackem; prý reportéra sváděla. Milenka se zlobí na Viléma, že na strážnici něco podepsal. – Dcera Zuzana náhle nabídne otci a babičce, že by mohli bydlet u jejího přítele, bohatého Francouze Gérarda, o jehož existenci neměli dosud tušení. – V sadu u domu se už kácí. – Viktor přizná, že se stal Kleinovým poradcem. Vicepředseda vzápětí přiletí. Jen tak bokem poznamená, že se na Gérarda chystá nový policejní šéf, zoofil Kaňka. Pak nadšeně mluví o svých plánech s vilou, v níž chce mít moderní erotický klub. Nabídne Riegrovi, aby dělal poradce jeho poradci Viktorovi. – Monika odmítne vicepředsedovo dvoření. Má schůzku s Jackem Langem v Paříži. Klein ovšem pochybuje, že má v pořádku pas. – Přichází Jack a Bob dělat rozhovor s Kleinem. Deník Fuj ovládla Kaňkova rodina. – Rieger přizná Jackovi, že přijme nabízené místo poradce poradce a frázemi zdůvodní proč. Dotčená Irena ho opět opouští, ale on je přesvědčen, že se k němu jako vždy vrátí. – Vilém konstatuje, že jako poradce poradce bude mít větší moc, než měl jako kancléř. Albín konečně promluví a pochválí ho za jeho projev. – Rieger se obřadně rozloučí s domem, sadem a altánkem. – Kleinovi se zjeví Bea a požádá ho, aby jí podepsal svou knihu. – Rieger s matkou nasedá do kočáru/dostavníku za velkého zájmů paparazzů. Kočí práskne do koní. – Před vilou jsou v živém obrazu všichni zúčastnění. Z bazénu se vynoří třetí Spáčil (Václav Havel) a oznámí divákům, že si mohou zapnout mobily... -tbk-
Ve filmu jsou citována a použita umělecká díla Antona Pavloviče Čechova, Jiřího Čiháka, Jiřího Davida, Kurta Gebauera, Gustava Klimta, Aleše Lamra, Lenky Melkusové-Staškové, Jana Partiše, Williama Shakespeara, Pauliny Skavové, Bořka Šípka a Olbrama Zoubka.
Vilém Rieger
babička
Monika
Vlasta
Zuzana
Viktor
Hanuš
Osvald
Knobloch
Klein
Albín
Jack
osobní strážce
strážník
strážník
strážník
strážník
strážník
Spáčil
Spáčil
Spáčil
kočí
kněžna Zaháňská
muž u kočáru
pes Václava a Dagmar Havlových
Václav Havel (Odcházení – divadelní hra)
Boris Masník (supervize)
Jaroslav Kučera (ČT)
Antonín Dvořák (Rusalka /árie Měsíčku na nebi hlubokém/), Ludwig van Beethoven (Óda na radost)
FILMharmonic Orchestra Prague (Dirigent Adam Klemens), Michal Pavlíček
Jiří Kylián (pohybová spolupráce)
Hudba k písni Michal Pavlíček
Text písně Vlastimil Třešňák
Zpívá Michal Pavlíček
Hudba k písni Michal Pavlíček
Text písně Michael Žantovský
Zpívá Štěpánka PýchováKlaudia DernerováKamil StřihavkaMichael KocábDaniel Hůlka
Česká Skalice, Vila Čerych (Česká Skalice), Ploskovice
Odcházení
Odcházení
Leaving
film
hranýdistribuční
groteska, komedie
Česká republika
2011
2010
začátek natáčení 1. 7. 2010
slavnostní premiéra 22. 3. 2011 (kino Lucerna a multiplex Palace Cinemas Slovanský dům, Praha)
distribuční premiéra 24. 3. 2011 /přístupný/
Film Václava Havla.
BUC-FILM, s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), Zdeněk Bakala (koprodukce), Michaela Bakala /ž/ (koprodukce), BONTONFILM a.s. (koprodukce), Centrum rozvoje Česká Skalice o.s. (koprodukce), RWE Česká republika a.s. (koprodukce)
BUC-FILM, s.r.o., Zdeněk Bakala, Michaela Bakala /ž/, ČESKÁ TELEVIZE, BONTONFILM a.s., Centrum rozvoje Česká Skalice o.s.
dlouhometrážní
94 min
35mm , DCP 2-D
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky
bez titulků
české
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Ondřej Nekvasil
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Vlasta Chramostová
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Pavel Rejholec
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Václav Havel
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Jiří Kylián
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Josef Abrhám
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Viktor Ekrt
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jaroslav Bouček
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Michal Pavlíček
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Dagmar Veškrnová-Havlová
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Václav Havel
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Zdeněk Klika
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Oldřich Kaiser
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Zuzana Ježková
Akce: Ceny Trilobit Beroun 2011 Českého filmového a televizního svazu
2012
Beroun / Česká republika
Cena Josefa Škvoreckého za adaptaci literárního díla (in memoriam)
Václav Havel
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Jiří Brožek
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Jan Malíř
Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011
2012
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení ve filmu
Karel Vaňásek
Festival: 37. filmový festival Medicfilm 2011
2011
Podbořany / Česká republika
Vítěz divácké soutěže
Václav Havel