V monumentálním a zcela originálním společensko-filozofickém eseji Co dělat? (Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu) navazuje filmař, básník a výtvarník Karel Vachek na své předcházející dílo. Tentokrát však přímo vstupuje do obrazu a stává se spolu se svým „asistentem“ Lubošem aktivním organizátorem a „hybatelem“ dění na plátně. Dovádí tak až do konce svou poetiku, v níž dokument není odrazem skutečnosti, nýbrž výsledkem specifické umělecké tvorby. Dílo vzniká interakcí mezi filmovým štábem a zachycovanou realitou, i následným uspořádáním „obrazů“ či „jevů“ do nových celků. Osu filmu tvoří sekvence ze starobylého a magického Českého Krumlova, jenž se pro Vachka stává zástupnou ukázkou stavu české společnosti. Z výpovědí obyvatel Českého Krumlova a ze zachycení nejrůznějších zdejších oslav a návštěv vzniká mozaika, spojující minulost s přítomností. Druhou rovinou je rozprava, vedená několika českými intelektuály cestou autobusy do Českého Krumlova. A závěr snímku tvoří dlouhé dialogy Karla Vachka s několika českými politiky v magickém prostředí bývalého fotografického ateliéru. Mezi tyto hlavní osy jsou vklíněny četné další sekvence, zachycující např. výpovědi příslušníků UNPROFOR, přípravy pašijových her v Hořicích, vojenské manévry, sekvence týkající se Sudet, či výlet vlády na kolech nebo úvodní rozhovor s umírajícím Ivanem Svitákem. V inscenovaných záběrech se odráží tvůrcův postoj ke smyslu českých dějin a k různým „symbolickým“ postavám (Žižka, Švejk...). – Sugestivnímu a významy přesycenému, nesmírně divácky náročnému dílu nenápadně prospívá skvělá kamera Karla Slacha a jeho spolupracovníků. – Tímto solitérním filmem dospěl Karel Vachek na samé hranice svého pojetí umění a světa, ale možná také na hranice jeho sdělnosti... – Snímek, tentokrát přebírající název ze známého díla Nikolaje Gavriloviče Černyševského, vznikal v různých ročních obdobích v letech 1993-1996 a na jeho konci je v titulcích uveden k poctě Vachkova tchána JUDr. Otakara Urbánka jeho Nový zákon pohybu. – O práci na filmu natočila Jana Hádková krátký dokument Letmé setkání s Karlem Vachkem (1995). -tbk-
Karel Vachek je s filmovým štábem v nemocnici za těžce nemocným Ivanem Svitákem. Ten vzpomíná na Český Krumlov a mluví o svých knihách věnovaných Rožmberkům a alchymistům. Vachkův „asistent“ Luboš ukazuje velký prapor. Na jedné straně jsou podobizny Darwina, Marxe, Freuda, Einsteina a Picassa. Každý z těchto géniů vytvořil ucelenou koncepci světa i za cenu toho, že záměrně pominul chybu v ní obsaženou. Z toho potom vzniká diktatura koncepce s patřičnými důsledky v praxi. Na druhé straně praporu je plošně zobrazeno písmeno Pí (3,14...), také s jednou drobnou chybou. – Na recepci se oslavuje podpis smlouvy mezi Prahou a Českým Krumlovem. – V Boleticích jsou manévry za přítomnosti ministra obrany Baudyše. – Od Karlova mostu vyjíždějí k Českému Krumlovu dva výletní autobusy se skupinou českých intelektuálů. Hlavní slovo v prvním autobuse má Ivan M. Jirous. Mluví i Karel Vachek, filozof Erazim Kohák, kameraman Stanislava Milota, Vlasta Chramostová a Eda Kriseová. – Českokrumlovský fotograf pan Prokopec vypráví o tom, jak v příkopu zámku zastřelili medvědy, kteří poranili opilého studenta. – Sponzoři křtí pod hradem medvědí mláďata. – U panelákového sídliště staví chlapi s pomocí jeřábu májku. Starý trumpetista vzpomíná na kradení májí na rodné Moravě. – Na prvomájové komunistické slavnosti mluví člen ÚV KSČM Miroslav Trost zcela v duchu minulých let, za asistence Luboše v policejní uniformě. Nedaleko je akce ČSSD. – Na návštěvě výcvikové základny mírových sil v Českém Krumlově je ministr zahraničí Josef Zielenec. – Pepa Nos zpívá v autobuse parafrázi na Hašlerovu písničku: „Ta písnička česká naše, ta je jak kaše, jak kaše.“ – V přírodním amfiteátru v Hořicích se připravují pašijové hry. Mezi diváky jsou i účastníci mírové mise UNPROFOR, vzpomínající na válku. – V domku u Pešků je pomlázka. Keramička Jana Pešková mluví o magii, jež se přenáší i do současnosti. – V autobuse vypráví profesor Žilka o léčbě astmatických dětí pomocí hry na flétnu a Eda Kriseová o své práci na románu o Perchtě z Rožmberka. – V Českém Krumlově se chystají slavnosti. – Pan Bednář předvádí své vynálezy a hovoří o svých stálých podnětech městskému zastupitelstvu. – Na návštěvě v Krumlově je švédský král. – Ředitel zámku Pavel Slavko mluví o výzdobě Maškarního sálu neznámým malířem Josefem Ledererem (v roce 1748). – Režisér Jiří Krejčík se netají svou skepsí o relativitě kinematografie i momentální existence. Botanik Haager mluví o parazitování člověka na přírodě. – Karel Vachek se na krumlovském náměstí dostane do sporu s policistou, který zakazuje štábu natáčet. – V noci se pod hradem odehraje za svitu pochodní plavba antických bohů na vorech. – Podnapilý básník Jirous těžce urazí režiséra Krejčíka. Svým běsovstvím Jirous jakoby ovládl celou výpravu intelektuálů. – Karel Vachek se vyptává na Jirouse jeho přítele, ministra vnitra Jana Rumla. Ten ve shodě s ostatními Jirousovými známými tvrdí, že za hrubým jednáním se skrývá velká osobnost. Vachek přirovnává Jirouse k Haškovi. – Brzy ráno po prvním dnu slavností se k filmovému štábu přidá v téměř liduprázdných uličkách místní opilý podnikatel a mluví o nádheře svého města. – Ředitel Slavko ukazuje komín na hradě, který je do výše asi patnácti metrů vystlaný větvičkami, jež do něj nanosily kavky. – Starý herec Zwiefelhofer vypráví o tom, jak v roce 1968 založil slavnosti a jak v roce 1991 odstoupil, protože nesouhlasil s jejich komerčním pojetím. – Během druhého dne slavností se čeká příjezd družiny Petra Voka z Rožmberka. – V autobuse botanik Haager definuje intelekt jako vlastnost živé hmoty a tvrdí, že blbec by nepřežil. Ostatní s ním nesouhlasí. – Štáb natáčí příjezd vlády na kolech při jejím výjezdním zasedání na Šumavě. – Ve vesnici je demonstrace proti dostavbě Temelína. Mezi řečníky je také Ivan Dejmal. Starý místní občan sveřepě hájí to „krásné monstrum“. Druhý starý muž mu to marně rozmlouvá. – V autobuse mluví Vachek o svém „předvídavém“ obrazu a Miloš Kirschner předvádí Spejbla s Hurvínkem. – Jan Ruml hovoří o lži a o zlu. – V autobuse se rozvine debata o tvorbě Egona Schieleho. – Krumlovský fotograf Prokopec vypráví o pochmurné historii domu, který mu teď patří. – V noci o Dušičkách štáb zachytí početnou romskou rodinu u hrobu otce, který měl dvanáct dětí a padesát šest vnoučat. – V ateliéru výtvarníka Havlíka rozpráví Vachek o styčných bodech s obrazem Pabla Picassa Únos Sabinek. – Ve sklepních prostorách je za svitu pochodní vernisáž výstavy keramika Párala. – V zimním Krumlově vypráví spisovatelka Braunová všelijaké tajemné historie, spjaté s jednotlivými domy. – Asistent Luboš se zaplete do akce republikánů, protestujících proti příjezdu Franze Neubauera. Na tiskové konferenci hovoří Neubauer o právu na domov. – V autobuse vypráví básník Andrej Stankovič o svém vskutku mezinárodním původu. – Pamětníci v Hořicích vzpomínají na minulé představitele Kristů. – A zase vyprávějí vojáci UNPROFOR. Je s nimi herečka Eva Vobrubová (která v průběhu natáčení zemřela). – Paní Braunová pokračuje ve svém výkladu o magii krumlovských domů. Učitel z hudební školy ukazuje místa v budově, kde se dějí divné věci. – Výprava intelektuálů dorazila do Českého Krumlova. Ivan Jirous se ihned přidal k místním Romům, a později odmítá odjet zpět do Prahy. Nakonec však přece jen nastoupí. – Karel Vachek inscenuje v plenéru s Lubošem svou verzi české historie od Žižky ke Švejkovi. – V bývalém fotografickém ateliéru starého Němce pana Seidela vede Karel Vachek dlouhé rozpravy se střídajícími se politiky: Petrem Cibulkou, Alenou Hromádkovou, Václavem Bendou a jeho ženou Kamilou, Milošem Zemanem a s Ivanem Dejmalem. – Pan Seidel a jeho žena, která se k němu vrátila deset let po odsunu, vzpomínají na svůj život. – Ivan M. Jirous mluví o tom, že Český Krumlov mu připomíná New York; tady se mísí Cikáni, Češi a téměř zaniklá židovsko-německo-slovanská kultura. – V kabaretu při silvestrovském veselí zpívá starý herec Zwiefelhofer a jeho soubor Hašlerovu lidovku Ta naše písnička česká... -tbk-
herečka
herec
režisér
písničkář
botanik
spisovatelka
režisér
loutkář
básník
herečka
lékařka
kameraman
divadelní autor
uměnovědec a básník
psycholog a hermetik
režisér
spisovatelka
výtvarník a básník
přírodovědec
flétnista
filozof
spisovatel
medvědář
operní režisérka
starosta
pamětník a znalec kraje
spisovatelka, žena Benedikta Brauna
novinář
ředitel hradu a zámku
výtvarník
vynálezce a osmašedesátník
astrolog a fotograf
keramička
architekt, muž Jany Peškové
majitelka fotografického ateliéru
majitel fotografického ateliéru
keramik
jevištní výtvarník
představitel Krista z pašijových her v Hořicích
představitel Krista z pašiových her v Hořicích
představitel Krista z pašijových her v Hořicích
velitel
učitel hudby
podnikatel
policejní mluvčí
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
ministr – politik mimo ateliér
premiér
prezident
primátor
filozof
bývalý ministr životního prostředí – politik v ateliéru
předseda ČSSD – politik v ateliéru
místopředseda KDS – politik v ateliéru
předsedkyně DEU
šéfredaktor Necenzurovaných novin
Michal Hájek, Jan Růžička, Antonín Daňhel, Jan Toman, Jiří Rolínek
Ester Krumbachová, Karel Vachek ml., Jaromír Franta, studio Trilobit a B.L.A.
Karel Dvořák, Pavel Beneš (HaD film), Helena Uldrichová (Barrandov Biografiia)
Damián Kauši, Anna Vášová
Bedřich Smetana (Čertova stěna /předehra/ – opera)
Jiří Vondrovic /improvizace na bicí/
Hudba k písni Karel Hašler
Hudba k písni Pepa Nos
Hudba k písni Pepa Nos
Hudba k písni Pepa Nos
Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu
Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu
What Is to Be Done? A Journey from Prague to Český Krumlov or How I Formed a New Government
Český Krumlov / Co dělat?
film
dokumentárnídistribuční
politický, esej
Česká republika
1996
1993—1996
premiéra 29. 8. 1996 /přístupný/ (kino 64 U Hradeb, Praha)
Filozofický esej.
Krátký Film Praha a. s., Produkční skupina 567 – Studio HaD film (Krátký Film Praha a. s.), Česká televize, TS Anny Beckové a Vladimíra Branislava (Česká televize), BARRANDOV BIOGRAFIA, a. s.
Krátký Film Praha a. s., Česká televize, Barrandov Biografia a. s.
dlouhometrážní
216 min
216 metrů
35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky, anglicky, německy
bez titulků
české
české