Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu

Země původu

Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1993—1996

Premiéra

29. 8. 1996

Minutáž

216 min

Kategorie

film

Žánr

politický, esej

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu

Český název

Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu

Anglický název

What Is to Be Done? A Journey from Prague to Český Krumlov or How I Formed a New Government

Pracovní název

Český Krumlov / Co dělat?

Anotace

V monumentálním a zcela originálním společensko-filozofickém eseji Co dělat? (Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu) navazuje filmař, básník a výtvarník Karel Vachek na své předcházející dílo. Tentokrát však přímo vstupuje do obrazu a stává se spolu se svým „asistentem“ Lubošem aktivním organizátorem a „hybatelem“ dění na plátně. Dovádí tak až do konce svou poetiku, v níž dokument není odrazem skutečnosti, nýbrž výsledkem specifické umělecké tvorby. Dílo vzniká interakcí mezi filmovým štábem a zachycovanou realitou, i následným uspořádáním „obrazů“ či „jevů“ do nových celků. Osu filmu tvoří sekvence ze starobylého a magického Českého Krumlova, jenž se pro Vachka stává zástupnou ukázkou stavu české společnosti. Z výpovědí obyvatel Českého Krumlova a ze zachycení nejrůznějších zdejších oslav a návštěv vzniká mozaika, spojující minulost s přítomností. Druhou rovinou je rozprava, vedená několika českými intelektuály cestou autobusy do Českého Krumlova. A závěr snímku tvoří dlouhé dialogy Karla Vachka s několika českými politiky v magickém prostředí bývalého fotografického ateliéru. Mezi tyto hlavní osy jsou vklíněny četné další sekvence, zachycující např. výpovědi příslušníků UNPROFOR, přípravy pašijových her v Hořicích, vojenské manévry, sekvence týkající se Sudet, či výlet vlády na kolech nebo úvodní rozhovor s umírajícím Ivanem Svitákem. V inscenovaných záběrech se odráží tvůrcův postoj ke smyslu českých dějin a k různým „symbolickým“ postavám (Žižka, Švejk...). – Sugestivnímu a významy přesycenému, nesmírně divácky náročnému dílu nenápadně prospívá skvělá kamera Karla Slacha a jeho spolupracovníků. – Tímto solitérním filmem dospěl Karel Vachek na samé hranice svého pojetí umění a světa, ale možná také na hranice jeho sdělnosti... – Snímek, tentokrát přebírající název ze známého díla Nikolaje Gavriloviče Černyševského, vznikal v různých ročních obdobích v letech 1993-1996 a na jeho konci je v titulcích uveden k poctě Vachkova tchána JUDr. Otakara Urbánka jeho Nový zákon pohybu. – O práci na filmu natočila Jana Hádková krátký dokument Letmé setkání s Karlem Vachkem (1995). -tbk-

Obsah

Karel Vachek je s filmovým štábem v nemocnici za těžce nemocným Ivanem Svitákem. Ten vzpomíná na Český Krumlov a mluví o svých knihách věnovaných Rožmberkům a alchymistům. Vachkův „asistent“ Luboš ukazuje velký prapor. Na jedné straně jsou podobizny Darwina, Marxe, Freuda, Einsteina a Picassa. Každý z těchto géniů vytvořil ucelenou koncepci světa i za cenu toho, že záměrně pominul chybu v ní obsaženou. Z toho potom vzniká diktatura koncepce s patřičnými důsledky v praxi. Na druhé straně praporu je plošně zobrazeno písmeno Pí (3,14...), také s jednou drobnou chybou. – Na recepci se oslavuje podpis smlouvy mezi Prahou a Českým Krumlovem. – V Boleticích jsou manévry za přítomnosti ministra obrany Baudyše. – Od Karlova mostu vyjíždějí k Českému Krumlovu dva výletní autobusy se skupinou českých intelektuálů. Hlavní slovo v prvním autobuse má Ivan M. Jirous. Mluví i Karel Vachek, filozof Erazim Kohák, kameraman Stanislava Milota, Vlasta Chramostová a Eda Kriseová. – Českokrumlovský fotograf pan Prokopec vypráví o tom, jak v příkopu zámku zastřelili medvědy, kteří poranili opilého studenta. – Sponzoři křtí pod hradem medvědí mláďata. – U panelákového sídliště staví chlapi s pomocí jeřábu májku. Starý trumpetista vzpomíná na kradení májí na rodné Moravě. – Na prvomájové komunistické slavnosti mluví člen ÚV KSČM Miroslav Trost zcela v duchu minulých let, za asistence Luboše v policejní uniformě. Nedaleko je akce ČSSD. – Na návštěvě výcvikové základny mírových sil v Českém Krumlově je ministr zahraničí Josef Zielenec. – Pepa Nos zpívá v autobuse parafrázi na Hašlerovu písničku: „Ta písnička česká naše, ta je jak kaše, jak kaše.“ – V přírodním amfiteátru v Hořicích se připravují pašijové hry. Mezi diváky jsou i účastníci mírové mise UNPROFOR, vzpomínající na válku. – V domku u Pešků je pomlázka. Keramička Jana Pešková mluví o magii, jež se přenáší i do současnosti. – V autobuse vypráví profesor Žilka o léčbě astmatických dětí pomocí hry na flétnu a Eda Kriseová o své práci na románu o Perchtě z Rožmberka. – V Českém Krumlově se chystají slavnosti. – Pan Bednář předvádí své vynálezy a hovoří o svých stálých podnětech městskému zastupitelstvu. – Na návštěvě v Krumlově je švédský král. – Ředitel zámku Pavel Slavko mluví o výzdobě Maškarního sálu neznámým malířem Josefem Ledererem (v roce 1748). – Režisér Jiří Krejčík se netají svou skepsí o relativitě kinematografie i momentální existence. Botanik Haager mluví o parazitování člověka na přírodě. – Karel Vachek se na krumlovském náměstí dostane do sporu s policistou, který zakazuje štábu natáčet. – V noci se pod hradem odehraje za svitu pochodní plavba antických bohů na vorech. – Podnapilý básník Jirous těžce urazí režiséra Krejčíka. Svým běsovstvím Jirous jakoby ovládl celou výpravu intelektuálů. – Karel Vachek se vyptává na Jirouse jeho přítele, ministra vnitra Jana Rumla. Ten ve shodě s ostatními Jirousovými známými tvrdí, že za hrubým jednáním se skrývá velká osobnost. Vachek přirovnává Jirouse k Haškovi. – Brzy ráno po prvním dnu slavností se k filmovému štábu přidá v téměř liduprázdných uličkách místní opilý podnikatel a mluví o nádheře svého města. – Ředitel Slavko ukazuje komín na hradě, který je do výše asi patnácti metrů vystlaný větvičkami, jež do něj nanosily kavky. – Starý herec Zwiefelhofer vypráví o tom, jak v roce 1968 založil slavnosti a jak v roce 1991 odstoupil, protože nesouhlasil s jejich komerčním pojetím. – Během druhého dne slavností se čeká příjezd družiny Petra Voka z Rožmberka. – V autobuse botanik Haager definuje intelekt jako vlastnost živé hmoty a tvrdí, že blbec by nepřežil. Ostatní s ním nesouhlasí. – Štáb natáčí příjezd vlády na kolech při jejím výjezdním zasedání na Šumavě. – Ve vesnici je demonstrace proti dostavbě Temelína. Mezi řečníky je také Ivan Dejmal. Starý místní občan sveřepě hájí to „krásné monstrum“. Druhý starý muž mu to marně rozmlouvá. – V autobuse mluví Vachek o svém „předvídavém“ obrazu a Miloš Kirschner předvádí Spejbla s Hurvínkem. – Jan Ruml hovoří o lži a o zlu. – V autobuse se rozvine debata o tvorbě Egona Schieleho. – Krumlovský fotograf Prokopec vypráví o pochmurné historii domu, který mu teď patří. – V noci o Dušičkách štáb zachytí početnou romskou rodinu u hrobu otce, který měl dvanáct dětí a padesát šest vnoučat. – V ateliéru výtvarníka Havlíka rozpráví Vachek o styčných bodech s obrazem Pabla Picassa Únos Sabinek. – Ve sklepních prostorách je za svitu pochodní vernisáž výstavy keramika Párala. – V zimním Krumlově vypráví spisovatelka Braunová všelijaké tajemné historie, spjaté s jednotlivými domy. – Asistent Luboš se zaplete do akce republikánů, protestujících proti příjezdu Franze Neubauera. Na tiskové konferenci hovoří Neubauer o právu na domov. – V autobuse vypráví básník Andrej Stankovič o svém vskutku mezinárodním původu. – Pamětníci v Hořicích vzpomínají na minulé představitele Kristů. – A zase vyprávějí vojáci UNPROFOR. Je s nimi herečka Eva Vobrubová (která v průběhu natáčení zemřela). – Paní Braunová pokračuje ve svém výkladu o magii krumlovských domů. Učitel z hudební školy ukazuje místa v budově, kde se dějí divné věci. – Výprava intelektuálů dorazila do Českého Krumlova. Ivan Jirous se ihned přidal k místním Romům, a později odmítá odjet zpět do Prahy. Nakonec však přece jen nastoupí. – Karel Vachek inscenuje v plenéru s Lubošem svou verzi české historie od Žižky ke Švejkovi. – V bývalém fotografickém ateliéru starého Němce pana Seidela vede Karel Vachek dlouhé rozpravy se střídajícími se politiky: Petrem Cibulkou, Alenou Hromádkovou, Václavem Bendou a jeho ženou Kamilou, Milošem Zemanem a s Ivanem Dejmalem. – Pan Seidel a jeho žena, která se k němu vrátila deset let po odsunu, vzpomínají na svůj život. – Ivan M. Jirous mluví o tom, že Český Krumlov mu připomíná New York; tady se mísí Cikáni, Češi a téměř zaniklá židovsko-německo-slovanská kultura. – V kabaretu při silvestrovském veselí zpívá starý herec Zwiefelhofer a jeho soubor Hašlerovu lidovku Ta naše písnička česká... -tbk-

Hrají

Eva Votrubová

herečka

Lubomír Michalica

herec

Karel Vachek

režisér

Pepa Nos

písničkář

Jiří Haager

botanik

Eda Kriseová

spisovatelka

MUDr. Eva Zvolská

lékařka

Jan Vodňanský

divadelní autor

Ivan Martin Jirous

uměnovědec a básník

Milan Nakonečný

psycholog a hermetik

Tomáš Vorel

režisér

Eva Kantůrková

spisovatelka

Ladislav Novák

výtvarník a básník

Karel Drbohlav

přírodovědec

Václav Žilka

flétnista

Václav Jamek

spisovatel

Jan Černý

medvědář

Inge Švandová

operní režisérka

Jan Vondrouš

starosta

Benedikt Braun

pamětník a znalec kraje

Helena Braunová

spisovatelka, žena Benedikta Brauna

Rudolf Švec

novinář

Pavel Slavko

ředitel hradu a zámku

Jiří Havlík

výtvarník

Arnošt Bednář

vynálezce a osmašedesátník

Jiří Prokopec

astrolog a fotograf

Jana Pešková

keramička

Petr Pešek

architekt, muž Jany Peškové

Hilda Seidelová

majitelka fotografického ateliéru

František Seidel

majitel fotografického ateliéru

Miroslav Páral

keramik

Antonín Zwiefelhofer

jevištní výtvarník

František Hladký

představitel Krista z pašijových her v Hořicích

Josef Šuga

představitel Krista z pašiových her v Hořicích

Václav Mára

představitel Krista z pašijových her v Hořicích

Ludovít Cirok

velitel

Bohumil Novotný

učitel hudby

Josef Vacek

podnikatel

Rudolf Soukal

policejní mluvčí

Pavel Tigrid

ministr –⁠ politik mimo ateliér

Jan Ruml

ministr –⁠ politik mimo ateliér

Josef Zielenec

ministr –⁠ politik mimo ateliér

Karel Dyba

ministr –⁠ politik mimo ateliér

Vladimír Dlouhý

ministr –⁠ politik mimo ateliér

Antonín Baudyš

ministr – politik mimo ateliér

Vilém Holáň

ministr – politik mimo ateliér

Jan Stráský

ministr – politik mimo ateliér

Ivan Pilip

ministr – politik mimo ateliér

Václav Havel

prezident

Jan Koukal

primátor

Ivan Dejmal

bývalý ministr životního prostředí – politik v ateliéru

Miloš Zeman

předseda ČSSD – politik v ateliéru

Václav Benda

místopředseda KDS – politik v ateliéru

Alena Hromádková

předsedkyně DEU

Petr Cibulka

šéfredaktor Necenzurovaných novin

Komentář

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Karel Vachek

Scénář

Karel Vachek

Autor komentáře

Karel Vachek

Technický scénář

Karel Vachek

Výtvarník

Ester Krumbachová, Karel Vachek ml., Jaromír Franta, studio Trilobit a B.L.A.

Návrhy titulků

Karel Vachek

Výkonná produkce

Karel Dvořák, Pavel Beneš (HaD film), Helena Uldrichová (Barrandov Biografiia)

Producent

Damián Kauši, Anna Vášová

Vedoucí výroby

Petr Brada

Hudba

Použitá hudba

Bedřich Smetana (Čertova stěna /předehra/ – opera)

Nahrál

Jiří Vondrovic /improvizace na bicí/

Písně

Ta naše písnička česká

Hudba k písni Karel Hašler

variace na písně Ta naše písnička česká

Hudba k písni Pepa Nos

variace na písně Nanda

Hudba k písni Pepa Nos

variace na písně Blázen na vršku

Hudba k písni Pepa Nos

Produkční údaje

Originální název

Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu

Český název

Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu

Anglický název

What Is to Be Done? A Journey from Prague to Český Krumlov or How I Formed a New Government

Pracovní název

Český Krumlov / Co dělat?

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

politický, esej

Země původu

Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1993—1996

Premiéra

premiéra 29. 8. 1996 /přístupný/ (kino 64 U Hradeb, Praha)

Distribuční slogan

Filozofický esej.

Výrobce

Krátký Film Praha a. s., Produkční skupina 567 – Studio HaD film (Krátký Film Praha a. s.), Česká televize, TS Anny Beckové a Vladimíra Branislava (Česká televize), BARRANDOV BIOGRAFIA, a. s.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

216 min

Původní metráž

216 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české