Výpravná kostýmní komedie režiséra Martina Friče z roku 1951 existuje ve dvoudílné podobě (Císařův pekař – Pekařův císař) i ve zkrácené jednodílné verzi, jež byla určena na export a z níž byly vystříhány ideologicky explicitní pasáže. Atraktivní vyprávění situované do barokní Prahy je postaveno na dvojnickém účinkování populárního Jana Wericha, který ztvárnil jednak stárnoucího císaře Rudolfa II, jednak čestného a cílevědomého pekaře Matěje. Zápletka se točí kolem mytického hliněného služebníka – Golema, kterého vladař, posedlý alchymistickými vědami, touží oživit a podřídit ho svým mocenským zájmům. Koncept se opírá o dobové angažované pozice, vtipný, výpravný snímek však volně vychází z dávného, nerealizovaného golemovského filmového projektu Wericha a Jiřího Voskovce. V řadě rolí se ostatně objevují i herci bývalého Osvobozeného divadla. V ženských rolích zazářily Nataša Gollová coby Matějova láska Kateřina a Marie Vášová jako Rudolfova milenka – hraběnka Stradová. V roličce jedné z dvorních dam se mihla příští úspěšná režisérka, tehdy dvaadvacetiletá Věra Chytilová, která se tehdy mimo jiné živila jako modelka.
Císař Rudolf II. je nespokojený. Bolí ho zub a jeho alchymistům se stále nedaří ani výroba zlata, ani výroba elixíru mládí. Nikdo také nenalezl legendárního Golema, po němž císař touží. S vládnutím si starosti nedělá, proto také netuší, že ho rádci chtějí odstranit. Jedné noci na výpravě za kořenem mandragory – důležitou složkou elixíru mládí – sám Rudolf najde hliněného obra Golema. Po návratu mu alchymista Scotta odevzdá údajný elixír. Rudolf po požití nápoje usne a když se probudí, spatří svou omládlou podobu v zrcadle. Neví, že v zrcadlovém rámu stojí pekař Matěj, který se do císařových komnat dostal při útěku z vězení, kam byl vsazen za to, že rozdal císařské rohlíčky chudým. Matěj je k nerozeznání podoben císaři, avšak mladší o dvacet pět let. Rozradostněný císař, v domnění, že se mu skutečně vrátilo mládí, se vydá za milostným dobrodružstvím. Matějovi nezbude než hrát roli císaře. Je odvážný a tak si dokáže poradit s proradnými rádci. Podrobí si i Golema, kterého chtěli pro své záměry rádci využít. Ti se v boji o moc nad Golemem povraždí, posledního pak zničí Golem sám. Rudolf po návratu z cesty pozná svůj omyl a nabídne Matějovi vládu. Ten však odmítne a s pomocí Golemovy síly peče za jásotu obecného lidu bochníky chleba.
Film původně roztočil režisér Jiří Krejčík. Po neshodách s Janem Werichem a po politickém zásahu byl odvolán a projekt převzal Martin Frič. S režisérem se částečně změnilo i herecké obsazení. Původně se ve filmu měli objevit Ljuba Hermanová (hraběnka Anna Marie Stradová), Irena Kačírková (Kateřina alias umělá žena Sirael), Karel Höger (magistr Edward Kelley), Saša Rašilov (vrchní alchymista Jeroným Alessandro Scotta, vlastním jménem Jan Skoták) a Miroslav Horníček (lékařův pomocník). Hudbu měl složit Václav Trojan.
Císařův pekař – Pekařův císař je dvoudílný film (původní metráž jednotlivých částí je 2 451 a 1 949 metrů). Na konci padesátých let byla uvedena do distribuce režisérem Martinem Fričem zkrácená verze (3 064,7 metrů).
císař Rudolf II./pekařský tovaryš Matěj Kotrba
hraběnka Anna Marie Stradová
Kateřina alias umělá žena Sirael
komoří Filip Lang z Langenfelsu
magistr Edward Kelley
maršál císařských vojsk Bernard Russworm
dvorní astrolog
vrchní alchymista Jeroným Alessandro Scotta vlastním jménem Jan Skoták
císařův osobní sluha
uherský vyslanec krále Matyáše
dvorní lékař
astronom Tycho de Brahe
velitel císařské stráže
pekařský mistr, majitel pekárny U pochoutky císařovy
alchymista vyrábějící zlato ze švestek
purkmistr, mluvčí měšťanské delegace
dvorní malíř Hans von Aachen
člen měšťanské delegace
alchymista rozbíjející atom olova
halapartník na chodbě
císařský písař
ceremoniář, císařský stolník
alchymista pracující na výrobě zlata
služebná
císařský dveřník
pekařský tovaryš
pekařský tovaryš
pekařský učedník Frantík
muž ve frontě před pekárnou
císařský lazebník
císařský lazebník
žena ve frontě před pekárnou
žena ve frontě před pekárnou
žena ve frontě před pekárnou
chasník
alchymista chtějící zhmotnit tmu
alchymista destilující tinkturu nápoje neviditelnosti
alchymista sestavující perpetum mobile
zahradnice pěstující růže
děvečka
kejklíř-žonglér
císařský sekretář nosící psací pultík
císařský písař
lékařův pomocník
císařský sluha nosící nádoby
komorník u Langa
havíř v kapuci
dudák
jirchář
krejčí
kovář
cukrářka
kameník
tesař
zedník
platnéř
rybář
kominík
kamnář
klempíř
dlaždič
švec
muž s papouškem
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
Rudolf Jaroš, Zdeněk Maršálek (asistent scény)
Marie Moravcová
anonym (Golem – staropražská židovská legenda), Jiří Voskovec (Golem – divadelní hra), Jan Werich (Golem – divadelní hra)
Jiří Trnka, Jaroslav Horejc (návrh sochy Golema)
Ladislav Terš, Rudolf Hájek (vedoucí výrobního štábu)
Klára Barešová
Alois Treybal (malíř pozadí), Ferdinand Martinásek (malíř pozadí)
Josef Pražák (vrchní osvětlovač), Václav Hojda (fotograf), Antonín Stránský (fotograf), Václav Oberreiter, V. Novotná, Fr. Počta, E. Strnadová
FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac)
Luboš Ogoun, Jiřina Kottová, Saša Machov (přípravné práce)
Hudba k písni Zdeněk Petr
Text písně Jan Werich
Zpívá Jan Werichsbor
Zpívá Jan Werich
Císařův pekař – Pekařův císař
Císařův pekař – Pekařův císař
The Emperor's Baker – The Baker's Emperor
Golem
film
hranýdistribuční
historický, komedie
Československo
1951
1951
začátek natáčení 4. 1. 1951
schválení první kopie 21. 12. 1951
datum cenzury 22. 12. 1951 (konec povolení k promítání 22. 12. 1956)
vyřazení z distribuce 30. 6. 1995
premiéra 28. 12. 1951 /přístupný mládeži/ (kina Lucerna /13 týdnů/, Moskva /3 týdny od 4. 1. 1952/, Blaník /5 týdnů od 18. 1. 1952/, Aero /1 týden od 1. 2. 1952/, Oko /1 týden od 1. 2. 1952/, Revoluce /1 týden od 8. 2. 1952/, Dukla /1 týden od 15. 2. 1952/, Odboj /1 týden od 22. 2. 1952/ a Arbes /1 týden od 29. 2. 1952/, Praha /druhá část/)
premiéra 28. 12. 1951 /přístupný mládeži/ (kina Blaník /8 týdnů/, Lucerna /13 týdnů/, Aero /1 týden od 25. 1. 1952/, Oko /1 týden od 1. 2. 1952/, Revoluce /1 týden od 8. 2. 1952/, Dukla /1 týden 15. 2. 1952/, Odboj /1 týden od 22. 2. 1952/ a Arbes /1 týden od 28. 2. 1952/, Praha /první část/)
Výpravná barevná veselohra o dvou částech s Janem Werichem ve dvojí úloze. Výpravný film o dvou částech s Janem Werichem ve dvojí úloze. Historická veselohra o Rudolfu II., tovaryši Matějovi a legendárním Golemovi.
VI. tvůrčí kolektiv Jana Wericha, Jan Werich (vedoucí VI. tvůrčího kolektivu)
dlouhometrážní
144 min
4 400 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Televizní anketa diváků o nejpopulárnější českou filmovou komedii století – anketa České televize a Týdeníku Televize Volíme veselohru století
1998
Praha / Česká republika
5. místo
udělené v pražském kině Lucerna 7. 11. 1998
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jiří Trnka
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Martin Frič
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Státní ceny za rok 1951
1952
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Jan Werich
ve výši 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 v oboru umělecké kinematografie za pokrokovou myšlenku, účinné scenáristické zpracování a vynikající herecký výkon ve dvoudílném filmu
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Stallich
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Festival: 6. mezinárodní filmový festival Edinburgh
1952
Edinburgh / Velká Británie
Čestné uznání
ve formě diplomu
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Gustav Hrdlička
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Kohout
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Zázvorka
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie za rok 1951
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jiří Brdečka
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951