Dnes naposled

Anotace

Dnes naposled je název filmového dramatu z roku 1958, které režíroval Martin Frič (1902–1968). – Děj filmu se skládá ze střídajících se epizod z životů pravidelných zákazníků hospody U Kroců. Za hlavní dějovou linii by se dal považovat příběh inženýra Dandy (Zdeněk Štěpánek), jenž kvůli své lásce k alkoholu postupně ztrácí životní jistoty. Také ostatní spolustolovníci jsou velcí alkoholici, kteří za svou závislost platí nemalé finanční prostředky, nebo dokonce ztrácejí příčetnost či život. – Tento moralistický snímek o škodlivosti alkoholu se vyznačuje střídmým užitím dialogů, podobně jako v době před nástupem synchronního zvuku. Kamera Jaroslava Tuzara a střih Jana Kohouta i beze slov bravurně charakterizují všechny protagonisty, se kterými kvůli jejich opilosti stejně není řeč. Projevují se tak zkušenosti Tuzara, Friče i autora scénáře Josefa Neuberga s filmovou tvorbou ještě v éře němé kinematografie. Skvělá práce s filmovou řečí je rozpoznatelná také ve scéně zešílení továrníka Taupeho (František Smolík), jejíž zvuková složka zachycuje halucinace zmíněné postavy. Tato část může upomínat na obdobnou scénu s obrazovými opileckými prolínačkami ve snímku Batalion Přemysla Pražského z roku 1927. – Díky velkému množství hlavních postav může snímek Dnes naposled na mnoha místech pracovat s paralelou. Ta je vytvořena například v momentě, kdy se z mladické nerozvážnosti a kvůli touze po alkoholovém dobrodružství opíjí syn inženýra Dandy, čímž se začlení do společnosti podobně naladěných mladíků, a souběžně s ním alkoholu holduje i jeho otec, kterého naopak jeho závislost ze společnosti vylučuje. Znalý divák může v tragickém snímku rozpoznat částečně autobiografický tvůrčí vklad režiséra, neboť sám autor slavných komedií převážně třicátých a čtyřicátých let dvacátého století měl problémy s pitím. – Dnes naposled lze zařadit do tradice českých alkoholických dramat, která pokračovala dalšími příspěvky v podobě takových filmů, jako jsou například Naděje (1963; režie Karel Kachyňa), Ikarův pád (TV–1977; režie František Filip), Hadí jed (1981; režie František Vláčil), Dobří holubi se vracejí (1988; režie Dušan Klein) či třeba Úsměvy smutných mužů (2018; režie Dan Svátek) a Zápisník alkoholičky (2024; režie Dan Svátek).

Obsah