Podle autobiografického románu slovenského spisovatele Ladislava Mňačka z roku 1959 natočili Elmar Klos a Ján Kadár v roce 1963 ceněné psychologické drama. V jeho stínu zůstala televizní adaptace, kterou v roce 1960 realizoval Ivan Balaďa a ve které ztvárnil hlavní roli Ivan Mistrík. Partu partyzána Pavla, který je na sklonku války těžce zraněn a v nemocnici si znovu horečnatě připomíná dramatické zážitky uplynulých měsíců, se v české verzi ujal Jan Kačer. Ten vdechl přesvědčivost postavě, která se navzdory roli hrdiny utápí v pochybnostech a pocitech viny: nacisté v čele s velitelem trestného komanda SS Engelchenem totiž zlikvidovali obyvatele dvou horských osady proto, že pomáhali partyzánům. Snímek vnáší do válečné problematiky neschematické, komplikované „morální“ prvky, jejichž nositelkou je i hrdinova láska Pavla (Eva Poláková).
Na konci druhé světové války osvobozuje Zlín Rudá armáda a spolu s ní přicházejí i partyzánské oddíly z okolních hor. Mladý partyzán Pavel chce vyhledat velitele trestného komanda SS Engelchena, aby pomstil své padlé kamarády i krutě povražděné obyvatele dvou malých horských vesnic. Dojde k přestřelce a Pavel je těžce raněn do zad. Ocitne se v nemocnici v péči plaché řádové sestry Alžběty a drsného, ale schopného lékaře. Ten Pavlovi netají po operaci možné budoucí komplikace. Zatím je mladý muž ochrnutý a v horečnatých snech a v rozhovorech s Alžbětou si připomíná své válečné zážitky. Partyzánský oddíl operoval v horách a ukrýval se nejprve v Leskovci a později v Pasekách. Podařilo se jim zajmout mladého německého poručíka. I když se jeho vojáci vzdali, on sám věděl, kde jsou partyzáni, a proto musel být popraven. Pavel se v Pasekách setkával s krásnou Martou, která žila dvojím životem. Pracovala jako sekretářka na německém velitelství, ale ve skutečnosti pomáhala svými informacemi partyzánům. Milostný vztah Marty a Pavla je poznamenán válkou. Žena se přichází s Pavlem rozloučit do nemocnice. Nedokáže být do konce života terčem nenávisti těch, kteří o ní nic nevědí. Pavlovi se podaří rozcvičit nohy a opouští nemocnici, aby vyhledal nenáviděného Engelchena.
partyzán Pavel Kubec
sekretářka Marta
lékař
řádová sestra Alžběta, ošetřovatelka
sovětský partyzán Dimitrij Astapov
německý poručík
partyzán Ondra
partyzánský velitel Nikolaj
vesničanka Rožková zvaná máma
agent Machů
sedlák Alois Kroupa
četník Bárta
venkovské děvče Jožina
dezertér Willy
udavač Cyril Konečný
partyzán Toník
německý generál
dezertér Martin
Walter
sturmbannführer SS Engelchen
poddůstojník
matka Jožiny
předseda očistné komise Vaněk
Rožek
řidič Vytiska
Alexej
učitel
hostinský
partyzán
partyzán
partyzán
partyzán
partyzán
děvčátko z Pasek
partyzán v německé uniformě
partyzán oznamující vypálení Pasek
německý voják na pancéřovém voze
hlas venkovské ženy
Ladislav Mňačko (Smrt si říká Engelchen – román)
František Černý, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)
Růžena Hulínská, Jiří Mařas
Ctibor Jeřábek
plk. Alois Bíca, Jan Ondrovčák, prof. Vladimír Beneš
Jana Cunderlová (klapka), Josef Vítek (fotograf), Dagmar Rašilovová
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni Richard Wagner
Text písně Richard Wagner
Zpívá Oto Ševčík
Hudba k písni Hans Baumann
Text písně Hans Baumann
Zpívá sbor
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá sbor
Zpívá Pavel Bártlsbor
Smrt si říká Engelchen
Smrt si říká Engelchen
Death Is Called Engelchen
film
hranýdistribuční
drama, válečný
Československo
1963
1962—1963
schválení literárního scénáře 15. 3. 1961
schválení technického scénáře 28. 3. 1962
začátek natáčení 3. 4. 1962
konec natáčení 6. 1. 1963
promítání povoleno 23. 2. 1963
vyřazení z distribuce 1. 7. 1971
vyřazení z distribuce 31. 12. 1992
premiéra 3. 5. 1963 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
předpremiéra 3. 5. 1963 (kino Sevastopol /1 týden/, Praha)
premiéra 10. 5. 1963 /nepřístupný mládeži/ (kina Lucerna /3 týdny/, Radost /½ týdne/, Bystrica /½ týdne od 17. 5./ a Revoluce /1 týden od 24. 5./, Praha)
obnovená premiéra 1. 12. 1989 /nepřístupný mládeži/
Český film podle známého románu Ladislava Mňačka. (1963) / Český film podle románu Ladislava Mňačka. (1989)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1963 a obnovená 1989)
Tvůrčí skupina Feix – Brož, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
129 min
3 679 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky, německy, slovensky, rusky
české
české
Akce: Státní ceny za rok 1963
1964
Praha / Československo
Státní cena režisérům filmu
Elmar Klos
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda
Akce: Státní ceny za rok 1963
1964
Praha / Československo
Státní cena režisérům filmu
Ján Kadár
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda
Akce: 1. soutěž o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1963
1964
Praha / Československo
Cena v kategorii hraného filmu
Zdeněk Liška
udělena 25. 2. 1964 v pražském kině Blaník u příležitosti slavnostní premiéry filmu Obžalovaný
Akce: Čestná uznání Československého filmu a Svazu československých divadelních a filmových umělců z produkce roku 1963
1964
Praha / Československo
Čestné uznání
uděleno 25. 2. 1964 v pražském kině Blaník u příležitosti slavnostní premiéry filmu Obžalovaný za nový bohatý a mnohostranný pohled na období války, za humanismus a neúprosnou pravdivost, s níž tvůrci vytvářejí složitý portrét hlavního hrdiny filmu
Akce: Státní ceny za rok 1963
1964
Praha / Československo
Státní cena autorovi literární předlohy
Ladislav Mňačko
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda za román
Festival: 1. mezinárodní festival mírových filmů Los Alamos
1963
Los Alamos / Spojené státy americké
Cena za vynikající hraný film
Festival: 3. mezinárodní filmový festival Moskva
1963
Moskva / Svaz sovětských socialistických republik
Zlatá cena
Festival: 1. mezinárodní festival mírových filmů Los Alamos
1963
Los Alamos / Spojené státy americké
Cena za nejlepší herecký výkon
Eva Poláková