Motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965) se v roce 1969 rozhodl inspirovat režisér Jiří Menzel ve svém dalším hrabalovském opusu. Po příběhu Smrt pana Baltazara z generačního povídkového snímku Perličky na dně (1965) a válečné tragikomedii Ostře sledované vlaky (1966), jež získala Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, šlo o další spolupráci ceněného filmaře a úspěšného spisovatele. Skřivánci na niti se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim posílal „na brigádu“ nepohodlné politické provinilce – vzpurné intelektuály, věřící různých církví či drobné živnostníky. Bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa), mladičký adventista Pavel (Václav Neckář) a jeho láska – vězenkyně Jitka (Jitka Zelenohorská), holič Kudla (Ferdinand Krůta) – ti všichni jsou na jedné lodi s mladým dozorcem Andělem (Jaroslav Satoranský), který má na starosti i tzv. „kopečkářky“ – ženy, které se pokusily o útěk za hranice. Kamarádská loajalita však nikam dál nesahá: spravedlnosti ani pomoci se dovolat nelze a fanatická svazácká vedoucí tak ukazuje pionýrům „nepřátele režimu“ jako pohrdanou exotickou zvěř. Vždycky může být ještě hůř, život však nepřestává být divný a krásný… Místo diváckého zájmu, pochvaly filmových kritiků a cen na mezinárodních festivalech Skřivánci na niti na dvacet let putovali do pomyslného cenzorského trezoru. Téma politických perzekucí v padesátých letech totiž nemělo v rychle se normalizující kinematografii místo. Scéna se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým (Vladimír Šmeral) musela být vystřižena, s tím se však cenzura nespokojila. Premiéru si film odbyl až po listopadu 1989. I když svému režisérovi získal na MFF v Berlíně 1990 Zlatého medvěda, šlo jen o pozdní satisfakci. Jiří Menzel totiž svůj následující film směl natočit až po pěti letech – a navíc šlo o budovatelskou agitku Kdo hledá zlaté dno (1974).
1950. Na šrotišti kladenských oceláren pracují dvě skupiny lidí: vězenkyně, hlídané dozorcem Andělem a „brigádníci“, bývalí drobní živnostníci, podezřelí intelektuálové a příslušníci církví. Ženy a dívky, takzvané kopečkářky, odsouzené za pokus uprchnout za hranice, těžce pracují při vykládání a třídění železného odpadu. Stejnou práci vykonávají muži: mladičký adventista Pavel, profesor filozofie, holič Kudla, truhlář Drobeček i bývalý prokurátor. Při natáčení optimistického šotu do filmového žurnálu se neudrží brigádník Mlíkař a žádá, aby byla zrušena zpevněná pracovní norma. Anděl se žení s krásnou Cikánkou Terezkou, ale ještě dlouho bude získávat důvěru své plaché ženy. Pro Mlíkaře přijede Bezpečnost. Mezi oběma skupinami lidí vznikají něžné vztahy a Pavel se zamiluje do vězenkyně Jitky. Fanatická svazácká vedoucí ukazuje pionýrům nepřátele režimu. Profesor, který se zeptá, kam zmizel Mlíkař, je vzápětí zatčen. Jitka s Pavlem mají svatbu. Jitku na MNV zastoupí stará teta a jí samotné oznámí změnu stavu velitel věznice. Na pracoviště přijíždí senilní státní činitel. Pavel se ho ptá po osudu Mlíkaře i profesora. Dříve, než si stačí užít s Jitkou chvilky samoty, je Pavel rovněž zatčen. Propuštěná Jitka pracuje v kantýně a čeká až se jí za dva roky novomanžel vrátí.
Snímek byl původně natočen v koprodukci se západoněmeckou společností Taurus Film Mnichov. Koprodukční partner obstaral zejména filmový materiál. Film byl předán Ústřední půjčovně filmů 30. 10. 1969, a protože nebyl schválen do distribuce, uskutečnila se premiéra až v únoru 1990.
Film byl v roce 2021 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu, Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a Státního fondu kinematografie ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
odborový důvěrník
brigádník Pavel Hvězdář, adventista a bývalý kuchař
vězeňkyně-kopečkářka Jitka Hlaváčová, Pavlova nevěsta
brigádník zvaný Doktor, bývalý profesor filozofie a knihovník
brigádník Václav zvaný Mlíkař, bývalý mlékař
brigádník Kudla, bývalý holič
brigádník Drobeček, bývalý truhlář
brigádník, bývalý prokurátor
brigádník, bývalý saxofonista
vězeňkyně-kopečkářka Lenka
vězeňkyně-kopečkářka
strážný vězeňkyň Anděl
Hvězdářová, Pavlova matka
závodní
starší příslušník SNB
velitel trestnice
vězeňkyně-kopečkářka Elza
vězeňkyně-kopečkářka
senilní hodnostář Zdeněk Nejedlý
Drobečkova manželka
umývačka nádobí v závodní kuchyni
cikánka Terezka, Andělova novomanželka
svazačka, vedoucí pionýrů
Thimingová, Pavlova teta
Kudlova manželka
filmový režisér
filmový kameraman
delegát ÚRO
vězeňkyně-kopečkářka
vězeňkyně-kopečkářka
vězeňkyně-kopečkářka
trestanec ve výtahu dolu
funkcionář
funkcionář
brigádník
brigádník
brigádník
brigádník
řidič černého auta/vedoucí postřikovací party
blondýna
žena doprovázející Zdeňka Nejedlého
oddávající úředník
úřednice na svatbě
koupající se brigádník
příslušník SNB v civilu
tajný
cikánský hudebník na svatbě
cikánský hudebník na svatbě
cikánský hudebník na svatbě
cikánský hudebník na svatbě
cikánský hudebník na svatbě
hudebník
strážný
strážný
strážná
strážná
strážná
jásající dívka v davu
svlečená vězeňkyně
svlečená vězeňkyně
svlečená vězeňkyně
svlečená vězeňkyně
svlečená vězeňkyně
svlečená vězeňkyně
hlas ze závodního rozhlasu
Josef Sandr
Bohumil Hrabal (Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet – povídky ze sbírky)
Vladimír Mácha, Rudolf Beneš, Václav Kozel
Taťána Bargárová
Josef Janoušek (fotograf)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Hudba k písni Václav Dobiáš
Hudba k písni Karel Vacek
Hudba k písni Jiří Šust
Text písně Soňa Nová
Zpívá dětský sbor
Hudba k písni Johann Strauss ml.
Text písně K. M. Walló
Zpívá František Řehák
Hudba k písni S. Děškin
Text písně Josef Urban
Zpívá dětský sbor
Zpívá Tereza Bariová
Skřivánci na niti
Skřivánci na niti
Larks on a String
Skylarks on the String
Skřivánek na nitích / Skřivánci na nitích
film
hranýdistribuční
komedie, smutná komedie
Československo
1969
1969
schválení literárního scénáře 17. 12. 1968
začátek natáčení 14. 4. 1969
konec natáčení 12. 8. 1969
promítání povoleno 30. 10. 1969 (neschváleno do distribuce)
schválení první kopie 31. 10. 1969
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993
slavnostní premiéra 4. 1. 1990 (kino Blaník, Praha)
premiéra 1. 2. 1990 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 24. 2. 2022 /přístupné bez omezení/
Český film z roku 1969 na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala „Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet“. Český film podle Bohumila Hrabala. (1990) / Film Jiřího Menzela na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala je zpět v kinech. (2022)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1990), Národní filmový archiv (obnovená 2022)
Tvůrčí skupina Juráček – Kučera, Pavel Juráček (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jaroslav Kučera (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
94 min
2 531 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky, romsky
bez titulků
české
Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století
1998
Praha / Česká republika
19. místo
udělené 19. 1. 1998 po hlasování českých a slovenských filmových kritiků se ziskem 32 bodů
Festival: 40. mezinárodní filmový festival Berlín
1990
Západní Berlín / Německá spolková republika
Čestné uznání Mezinárodní federace filmového tisku
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za kameru v kategorii takzvaných trezorových filmů
Jaromír Šofr
Festival: 40. mezinárodní filmový festival Berlín
1990
Západní Berlín / Německá spolková republika
Zlatý medvěd
ex aequo s americkým filmem Hrací skříňka (Music Box, režie Constantin Costa-Gavras)
Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Cena za režii v kategorii takzvaných trezorových filmů
ex aequo s českým filmem Ucho
Festival: 4. festival českých a slovenských filmů FINÁLE Plzeň
1990
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček
ex aequo kompletní kolekce předvedených děl v hodnotě 120 000 korun
Akce: Cena československé filmové kritiky za nejlepší český a slovenský film roku 1989
1990
Praha / Československo
Cena československé filmové kritiky