Adelheid

Anotace

Komorní psychologické drama Františka Vláčila Adelheid z roku 1969 bylo ve své době prvním snímkem, zabývajícím se adekvátním neideologickým způsobem poválečnou situací v pohraničí v době tzv. odsunu. Vzniklo podle novely Vladimíra Körnera, jejímž základem byl původní nerealizovaný scénář. V pozměněné verzi se tvůrci soustředili především na vztah dvou osamělých a vykořeněných lidí. Poručíka v záloze Viktora Chotovického, který byl za války v Británii a který přijíždí na podzim 1945 jako národní správce do moravskoslezského pohraničí, a mladé Němky Adelheid, pocházející z rodiny zdejšího továrníka Heidenmanna. Muž se usídlí v továrníkově napůl vyrabovaném zámečku a Adelheid mu zde musí dělat služku. Do sbližování dvou osamělců fatálně zasáhne Adelheidin bratr Hansgeorg, uprchlý nacistický voják. - Melancholický baladický příběh o nemožnosti vzájemného pochopení, dané národnostním antagonismem i skutečnými či domnělými křivdami, se vyznačuje především sugestivní atmosférou a neokázalými hereckými výkony Petra Čepka a Emmy Černé, pro niž se Adelheid stala životní rolí. – František Vláčil natočil podle Körnerových scénářů již dříve Údolí včel (1967) a později středometrážní snímek Sirius (1974) a čapkovský Stín kapradiny (1984). Novela Adelheid je prvním dílem Körnerova volného triptychu Podzimních novel, jejichž další části tvoří Zánik samoty Berhof (1973), jejž pod stejným názvem zfilmoval v roce 1983 Jiří Svoboda, a Zrození horského pramene, adaptované v Kachyňově snímku Cukrová bouda (1980). – V roce 2015 Národní filmový archiv snímek Adelheid digitálně restauroval díky grantům z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a díky podpoře Ministerstva kultury ČR. -tbk-

V historickém dramatu odehrávajícím se těsně po válce v sudetském pohraničí se režisér František Vláčil poprvé vypravil do nedávné české historie. Ke svým mistrovským opusům Ďáblova past (1961), Marketa Lazarová (1967) a Údolí včel (1967) ovšem přidal další příběh, ve kterém se „velká“ historie dramaticky střetává s osudy jednotlivců. Protagonistou vyprávění je bývalý poručík československé zahraniční armády Viktor Chotovický, který přijíždí do zapadlé vísky Černý potok jako národní správce konfiskovaného majetku. Ubytován je ve zdevastovaném sídle místního nacistického aktivisty Heidenmanna, který čeká ve vězení na smrt. Jako hospodyni dostane nemluvný muž přidělenu Heidenmannovu dceru, hrdou a zoufalou mladou ženu čekající spolu s ostatními Němci na odsun. Mezi dvěma osamělými, traumatizovanými bytostmi bez iluzí a budoucnosti – Viktorem a Adelheid – vzniká silné citové pouto, které však akceleruje nevyhnutelnou tragédii. Se spisovatelem Vladimírem Körnerem se režisér František Vláčil setkal už při realizaci svého předchozího snímku – středověkého dramatu o síle a slabosti náboženského fanatismu Údolí včel. Spisovatelova novela inspirovala film, který svým silným, hořkým, pesimistickým vyzněním navazuje na návraty generace československé nové vlny k tématu druhé světové války. Podobně jako v jiných Vláčilových dílech, i v Adelheid (která je prvním barevným snímkem v jeho filmografii) hraje klíčovou roli vizuální stránka vyprávění. Na té se v úzké spolupráci s režisérem podílel kameraman František Uldrich, jenž už od Údolí včel patřil k Vláčilovým oblíbeným spolupracovníkům. Silné zázemí našel autor už tradičně v hereckém obsazení – hlavní mužské role se ujal Petr Čepek a postavě Adelheid vdechla zranitelnou neústupnost začínající Emma Černá. V postavě strážmistra Hejny podává jeden ze svých nejsoustředěnějších výkonů Formanův „profesionální neherec“ Jan Vostrčil. -ap-

Obsah

Poznámka

V úvodních titulcích i výrobních listech je uveden Bohumil Vávra, který hrál roli faráře, scéna s ním však byla vystřižena ještě před uvedením filmu.

Film byl v roce 2015 digitálně restaurován.