Parodií Adéla ještě nevečeřela pokračovali scenárista Jiří Brdečka (1917–1982) a režisér Oldřich Lipský (1924–1986) ve spolupráci započaté parodií na rodokapsy Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). Tentokrát se – opět s příznačným humorem a sobě vlastní poetikou – zaměřili na brakové detektivky. Hrdinou je slovutný americký detektiv Nick Carter, vyzbrojený nejnovějšími pátracími pomůckami a zdravým sebevědomím, který přijíždí do secesní Prahy, aby vyřešil záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. K ruce je mu tělnatý český komisař (a navíc pivař a labužník) Ledvina, ďábelským protivníkem zlotřilý botanik a jeho „cvičená“ masožravá rostlina Adéla, objektem detektivova láskyplného vzplanutí půvabná Květuška... – Způsob vyprávění, jemná ironie, nadhled, humor i herecké projevy odkazují k Limonádovému Joeovi. Komedie je nabitá podprahovými gagy, vtipnými hláškami, popkulturními odkazy, má báječnou dobovou atmosféru a je vyznáním lásky k Praze, hospodám, pivu, uzenkám a také svéráznou poctou brakové literatuře. Konec filmu naznačuje možné pokračování. K tomu už však nedošlo. – Snímek je dalším digitálně restaurovaným titulem z projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví, podpořeného zeměmi Evropského hospodářského prostoru (Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem). Partnery projektu, spolufinancovaného MK ČR, jsou Norská národní knihovna a sdružení CESNET. -kat-
Jedním z filmů, které šířily v sedmdesátých letech dobré jméno československé kinematografie po světě, byla detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela. Při její realizaci se režisér Oldřich Lipský znovu setkal se scenáristou Jiřím Brdečkou, podle jehož předlohy už napsal a natočil v roce 1964 kovbojskou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Stejně jako Joe, i Adéla těží z okouzlení autorů americkým literárním a filmovým brakem, který byl v době vzniku filmu v českých zemích dávno zapomenutý. Protagonistou vyprávění je soukromý detektiv Nick Carter – literární postava, jež se ve filmu objevovala v různých podobách už od němé éry. Brdečka s Lipským ovšem neprůstřelného, geniálního, mužného a sofistikovanou technikou vyzbrojeného „nejlepšího pátrače amerického“ nechali přijet do secesní Prahy na přelomu 19. a 20. století. Ta je pro postavu v podání slovenského herce Michala Dočolomanského (předabovaného Františkem Němcem) „exotickým“ světem plným nečekaných překvapení. Případ záhadného zmizení v domě hraběnky Thunové má nedostižnému Američanovi pomoct vyřešit zkušený komisař Ledvina (přesný Rudolf Hrušínský) – bodrý a požitkářský znalec pražského podsvětí a plzeňského piva. Dvojice po všech stránkách odlišných společníků se dostává na stopu zlovolného barona von Kratzmara (vynikající Miloš Kopecký), který vypěstoval titulní, obrovskou masožravou květinu, jejíž chuťové buňky vždy spolehlivě nastartuje Mozartova ukolébavka. Adéla, zrozená ze surrealistické fantazie výtvarníka Jana Švankmajera, je sice hlavní, ale nikoli jedinou atrakcí zábavného snímku. Ten hýří situačními i slovními gagy, které vycházejí často z konfrontace dokonalého detektiva s nelogickým a nevypočitatelným českým prostředím. -ap-
Proslulý americký detektiv Nick Carter ve své newyorské kanceláři s přehledem pacifikuje zločince, kteří ho přišli zabít. Vzápětí dostane dopis z Prahy; tamní policejní ředitel ho žádá, aby pomohl vyřešit záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. – Carter na cestu do zámoří zvolí oblečení venkovského chasníka a vezme s sebou pro jistotu i dudy. Ve vlaku do Prahy se naučí česky. Na nádraží se oblečením od Pražanů odlišuje, ale policejní prezident von Kaunitz ho okamžitě pozná. Představí mu tělnatého pražského komisaře Ledvinu. – Nick, vybavený důmyslnými pátracími pomůckami i zbraněmi, se ubytuje v hotelu. Ledvina, který je stále při chuti, provede kolegu po pražských pivnicích. – Nazítří Carter a Ledvina navštíví hraběnku Thunovou. Hraběnčina půvabná společnice Karin dá Nickovi najevo, že se jí líbí. Šlechtična nechala pokoj, v němž došlo k neblahé události, zazdít. Když zedník odstraní cihly, vyjde najevo, že obětí záhadného zmizení byl hraběnčina mazlíček, doga s rodokmenem. Zatímco mu panička hrála jeho oblíbenou ukolébavku, pes z pokoje zmizel. Teď pro změnu zmizí Ledvinovi uzenka, odložená na stolku k pokojové květině. – V Praze se zdržuje zlotřilý hrabě von Kratzmar, který se vetřel do hraběnčiny přízně. Nicka, s nímž se už dříve střetl, nechává sledovat liliputánem a komorníkem. Tento mezinárodní zločinec, známý jako Zahradník, pěstuje ve skleníku masožravou rostlinu Adélu, reagující na ukolébavku Princi můj malinký, spi! tak, že se začne zvětšovat a vzápětí dokáže spolknout i psa. Hrabě s ní má velké plány. – Carter se při pátrání po Praze náhodou seznámí s profesorem botaniky ve výslužbě Bočkem a s jeho panenskou vnučkou Květuškou. Na první pohled se do ní zakouká, právě tak jako ona do něj. – Nick dostane záhadné pozvání do šantánu, kam se vydá s Ledvinou. Vyjde najevo, že je psala Karin, žijící dvojím životem. Ve dne je ctnostnou hraběnčinou společnicí, večer maskovanou a vyhledávanou umělkyní v šantánu, kočičí dámou Irmou. Žena chce Cartera ve své šatně uvěznit, ale nakonec na speciálně vybavené posteli skončí sama spoutaná. Až poté, co jí Nick začne nůžkami ničit garderobu, přizná, že květinu, jež způsobila zmizení psa, dala do pokoje na pokyn Kratzmara a že rostlina reaguje na ukolébavku. Postel se i s ní náhle propadne. – Hrabě se seznámí s Bočkem. Okouzlí ho botanickými znalostmi a pozve ho i s vnučkou na odpolední čaj. – Carter má podezření, že Zahradník není mrtev, i když se při jejich posledním střetnutí před jeho očima utopil v bažině. Zároveň tuší, že je sledován. Nechá tedy Ledvinu, jehož vzhled změní tak, že vypadá jako on, v hotelovém pokoji, a sám vyrazí ke Kratzmarovi ve speciálním létacím obleku. – Kratzmarovi muži v čele s komorníkem komisaře v domnění, že jde o Cartera, omámí, strčí do sudu a odvezou k hraběti. – Natěšený zlosyn se chystá předhodit Adéle profesora i vnučku. Pak má přijít na řadu Carter. Bočkovi se Zahradník hodlá pomstít za nedostatečnou z biologie, kterou od něho dostal na jindřichohradeckém gymnáziu. Zasáhne Carter, ale kdyby se v sudu včas neprobral Ledvina, dopadlo by to i pro detektiva špatně. Prchající hrabě míří v automobilu pražskými ulicemi na letiště, kde ho čeká balon. Podaří se mu uletět, i když má Cartera a Ledvinu v patách. Zklamaní policisté se vrátí do hotelu. Jenže díky obrácenému větru se uprchlík ocitne nad Prahou a je vidět z hotelového pokoje. Američan se zločince neúspěšně pokusí sestřelit solární puškou. Ledvina vystřelí prakem (který sebral na letišti malému klukovi) nůž a zločinec přistane přímo na vězeňském dvoře. – Carter dostane prosebný telegram z Egypta: zmizela Cheopsova pyramida. – Když se Nick na nádraží loučí s Květuškou, objeví se tu krajan Matějka, na něhož se Boček dříve Cartera vyptával. Právě dorazil z Ameriky a jako by Nickovi, až na blonďaté vlasy, z oka vypadl. – Detektiv se v kupé učí egyptsky. V lokomotivě přikládá do kotle Karin v mužském oblečení. Z hromady uhlí vykoukne umouněný, ale zjevně spokojený Kratzmar...
Autorství skladby Ukolébavka /Wiegenlied – Schlafe, mein Prinzchen/ bylo mnoho let mylně připisováno W. A. Mozartovi. Skutečným autorem byl německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770–1851), jenž ji složil na slova Friedricha Wilhelma Gottera pro divadelní hru Esther, zveřejněnou v Lipsku 1795. Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“ napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová. Milada Šubrtová dabovala zpěv Květy Fialové, Nadi Konvalinkové i nahrávku zpěvu z gramodesky.
Snímek byl v roce 2015 digitálně restaurován.
Mluví František Němec /amerického detektiva Nicka Cartera/
Mluví Gene Deitch /krajana Ladislava Matějku alias Larryho Matejku/
Mluví Rudolf Hrušínský /komisaře Josefa Ledvinu v převleku za Nicka Cartera/
americký detektiv Nick Carter/krajan Ladislav Matějka alias Larry Matejka/komisař Josef Ledvina v převleku za Nicka Cartera
komisař Josef Ledvina
baron Ruppert von Kratzmar, mezinárodní zločinec zvaný Zahradník, vlastním jménem Matěj Kráčmera
gymnaziální profesor roslinopisu a živočichopisu v. v. Albín Boček
Květuška, Bočkova vnučka
Kratzmarův komorník
hraběnka Thunová, choť místodržitele
Mluví Libuše Švormová
hraběnčina společnice Karin alias kočičí tanečnice Irma
rytíř Franz von Kaunitz, policejní ředitel
zlotřilec/kočí pivařů/vysloužilec
ředitel hotelu Paříž
konferenciér v šantánu
elegán v šantánu
plukovník v šantánu
řezník a uzenář Václav Vokál
Mluví Jan Kotva
Kuřátko, Carterův asistent
bachař/chocholatý strážník
aviatik
dirigent
oficírek v šantánu
tenorista v šantánu
tlustý pán/vousatý policajt/vězeň
starý mládenec
člen salonní hudby
člen salonní hudby
člen salonní hudby
člen salonní hudby
člen salonní hudby
člen salonní hudby
člen salonní hudby
člen salonní hudby
člen salonní hudby
Mluví Jan Kuželka
lilipután
dáma
dáma
dáma
dáma
dáma
dáma
dáma
dáma
dáma
muž s cvikrem
dámička
dámička
dámička
dámička
dámička
dámička
dámička
bachař
bachař
žlutý padouch
hnědý padouch
zelený padouch
květinářka
listonoš
údržbář v hotelu/zedník
lampář
muž s plnovousem
hauptman
vrchní v šantánu
vězeň/pobuda/vozka popelářů/brusič nožů/podezřelá tvář
šikovatel/Calley
host v hotelu
lokaj u hraběnky
kankánová tanečnice
kankánová tanečnice
kankánová tanečnice
kankánová tanečnice
kankánová tanečnice
kankánová tanečnice
kankánová tanečnice
kankánová tanečnice
číšník v šantánu
číšník v šantánu
holohlavý pán
zlotřilec
zlotřilec
zlotřilec
zlotřilec
zlotřilec
zlotřilec/zedník
vyžilý mladík
hubený pán
kluk uličník
kamelot
podomek
podomek
vězeň/malíř/popelář se zvonem
muž s buřinkou
domácí
hospodský Na plácku
kluk s prakem
kapitán
hadí žena
Kratzmarův kočí
vězeň/pivař/popelář
vězeň/dubl za Václava Lohniského
vězeň
vězeň
vězeň
vězeň
vězeň
vězeň
slečna se psem
párkař
pekařský učeň
učitel
nosič
nosič
členka skupiny Bajo trio
členka skupiny Bajo trio
členka skupiny Bajo trio
padouch
padouch
padouch/dubl za Michala Dočolomanského
žena s chocholem
žena v klobouku s ptákem
habán
habán
pivař/popelář/vězeň
portýr
pivař
pivař
pivař
pivař u Fleků
pivař u Fleků
vlakvedoucí
kulturista
diva
ředitel věznice
garderobiérka
paní
loutkoherečka
loutkoherec
loutkoherec
loutkoherečka
loutkoherečka
loutkoherečka
loutkoherec
loutkoherečka
loutkoherečka
dubl za Michala Dočolomanského – aviatik
dubl za Rudolfa Hrušínského
dubl za Rudolfa Hrušínského – kolečkář
dubl za Miloše Kopeckého
dubl za Miloše Kopeckého – houslista
dubl za Miloše Kopeckého – pilot
dubl za Miloše Kopeckého – potápěč
dubl za Olgu Schoberovou
dubl za Olgu Schoberovou – tanec /kočičí tanečnice Irma/
hlas Carterova učitele ve vzpomínce
hlas na nádraží
Jiří Brdečka (grafická spolupráce)
Ivan Ernyei, Josef Müller, Jan Petrů
Jiří Lenoch, Antonín Jedlička (zvukové efekty)
Jan Švankmajer, Jiří Brdečka (režie animace)
Jiří Berger (pyrotechnik)
Jiří Brdečka (umělecká spolupráce), Dagmar Pitráková (klapka), Lenka Mojžíšová (klapka), Antonín Heřman (vrchní osvětlovač), Jan Kuděla (fotograf), Kreslený film (animovaná část)
Bernhard Flies (Ukolébavka /Schlafe, mein Prinzchen/), Rudolf Piskáček (Perly panny Serafínky /Vždyť přece hubička/)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni Bernhard Flies
Text písně Ema Destinnová
Zpívá Květa Fialová [dab]Vlasta MlejnkováNaďa Konvalinková [dab]Milada ŠubrtováMichal Dočolomanský [dab]
Hudba k písni Rudolf Piskáček
Text písně Jiří BaldaEmanuel Brožík
Zpívá Ladislav Krečmer
Adéla ještě nevečeřela
Adéla ještě nevečeřela
Adela Has Not Had Supper Yet
Adela Has Not Had Her Supper Yet
Nic Carter v Praze / Už mě mají!
film
hranýdistribuční
detektivní, komedie, parodie
Československo
1977
1977
schválení literárního scénáře 25. 11. 1976
schválení technického scénáře 22. 4. 1977
začátek natáčení 25. 5. 1977
konec natáčení 30. 9. 1977
schválení první kopie 23. 12. 1977
promítání povoleno 27. 12. 1977
vyřazení z distribuce 30. 4. 1991
předpremiéra 8. 3. 1978 (kino Světozor, Praha)
předpremiéra 18. 6. 1978 (Sportovní hala Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha)
předpremiéra 19. 6. 1978 (Sportovní hala Eden, Praha)
premiéra 4. 8. 1978 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 19. 11. 2015 /přístupné bez omezení/
Česká detektivní komedie. Souboj světového detektiva s ďábelským botanikem. (1978) / Slavný americký detektiv, ďábelský botanik a masožravá kytka v barvité parodii brakových detektivek, která se stala kultovní komedií československé filmové historie. (2015)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1978), Národní filmový archiv (obnovená 2015)
Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
105 min
2 893 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
české
české
Akce: 18. mezinárodní soutěž filmů pro děti a mládež Gijón
1980
Gijón / Španělsko
Platero – cena dětské poroty
Festival: 9. mezinárodní filmový festival FEST ´79 Bělehrad
1979
Bělehrad / Srbsko
Diplom Sdružení srbských filmových a televizních pracovníků za výtvarnou stránku filmu
Milan Nejedlý
Festival: 9. mezinárodní filmový festival FEST ´79 Bělehrad
1979
Bělehrad / Srbsko
Diplom Sdružení srbských filmových a televizních pracovníků za výtvarnou stránku filmu
Vladimír Labský
Festival: 1. mezinárodní filmový festival Houston
1979
Houston / Spojené státy americké
2. cena
Festival: 9. mezinárodní filmový festival FEST ´79 Bělehrad
1979
Bělehrad / Srbsko
Diplom poroty scénografie za nejlepší scénografii
ex aequo
Festival: 8. mezinárodní festival fantastických a sci-fi filmů Paříž
1979
Paříž / Francie
2. cena v hlasování diváků
Festival: 7. mezinárodní festival humoristických filmů La Coruña
1979
La Coruña / Španělsko
Cena za režii
Oldřich Lipský
Festival: 11. mezinárodní filmový festival Miami
1978
Miami / Spojené státy americké
Zvláštní cena poroty
Festival: 29. filmový festival pracujících – léto ´78
1978
61 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 1. 7. 1978 v Liberci
Festival: 3. mezinárodní filmový festival Káhira
1978
Káhira / Egypt
Diplom za vynalézavý a parodující humor ve filmu
Oldřich Lipský
Festival: 16. festival českých a slovenských filmů České Budějovice
1978
České Budějovice / Československo
Cena za výtvarnou stránku filmu
Festival: 29. filmový festival pracujících – léto ´78
1978
61 měst / Československo
Cena Svazu československých dramatických umělců za herecký výkon
Miloš Kopecký
udělena 1. 7. 1978 v Liberci
Přehlídka: Přehlídka československé filmové veselohry Filmové úsměvy Nové Město nad Metují
1978
Nové Město nad Metují / Československo
Čestné uznání
Festival: 11. mezinárodní festival fantastických filmů a hororů Sitges
1978
Sitges / Španělsko
Cena za nejlepší kameru
Jaroslav Kučera
Festival: 29. filmový festival pracujících – léto ´78
1978
61 měst / Československo
Cena za mužský herecký výkon
Michal Dočolomanský
udělena 1. 7. 1978 v Liberci
Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1978
1978
Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 51. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1978
Posláním Národního filmového archivu je pečovat o filmové dědictví a zpřístupňovat ho široké veřejnosti. Jednou z klíčov...
Návraty filmové klasiky k divákům jsou nevyhnutelně spojeny s jejich digitalizací a restaurováním. Národní filmový archi...