Květa Fialová

KVĚTA FIALOVÁ (vl. jm. Květoslava Fialová, nar. 1.9.1929, Velké Dravce, okres Lučenec, Slovensko, Československá republika – zem. 26.9.2017, Praha, na Alzheimerovu chorobu) pocházela z české rodiny výtvarnice Květoslavy Fialové (1901–1979) a plukovníka letectva, usazené po první světové válce v české kolonii na Slovensku u Fiľakova. Spolu se sestrou studovala na katolické škole v Dobšiné a v evangelickém penzionátu v Modre. Roku 1939 se rodina musela vystěhovat do Čech. Po válce se jako šestnáctiletá nastoupila bez matčina vědomí do Těšínského oblastního divadla v Českém Těšíně, kde získala první herecké zkušenosti. V roce 1946 byla přijata ke studiu na brněnské Státní konzervatoři, z níž se záhy stala JAMU. Po jejím absolvování (1950) působila v oblastních divadlech v Opavě (1950–51), Českých Budějovicích (1951–54), Kolíně (1954–56) a v Armádním divadle v Martině (1956–57). Roku 1958 ji angažoval Jan Werich do Divadla ABC (Kateřina v Baladě z hadrů), s jehož souborem přešla v roce 1962 do Městských divadel pražských, kde vystřídala pestrou paletu rolí v klasickém, konverzačním i veseloherním repertoáru (Jessika v Benátském kupci, Charlotta Berthoulletová v Marceauově Vajíčku, Amy v Charleyově tetě, Erna v Šamberkově komedii Nezapřeš nikdy ženy své). Od poloviny 90. let účinkovala jako stálý host opět na jevištích Městských divadel pražských (ABC, Rokoko), vystupovala na komorní scéně v pražské Viole a průběžně hrála v inscenacích Pražské divadelní agentury Václava Hanzlíčka (Ryba ve čtyřech) a oblastních scén (za roli Maude z Higginsovy hry Harold a Maude, kterou hrála vedle Městských divadel pražských také v Mladé Boleslavi a v Uherském Hradišti, získala Cenu Thálie 2010). Její atraktivní zjev, doplněný přirozeným půvabem, šarmem a elegancí ji předurčil pro role osudových, záhadných, žádoucích a vášnivých žen, ale také zahálčivých a rozmarných, egocentrických, někdy cynických a zlých, jak z vyšších společenských kruhů tak naopak žen pochybných mravů, intrikánek, podvodnic, agentek, kuplířek i vražedkyň. Ve filmu, kde debutovala úlohou kulturní referentky Blanky v budovatelském dramatu ze stavby mládeže Veliká příležitost, začínala jako představitelka naivních děvčat (Štika v rybníce, Plavecký mariáš, Výstraha, Tenkrát o vánocích). Úloha vypočítavé milenky Ireny z Blumenfeldova dobrodružného dramatu Zlatý pavouk předznamenala její dominující linii exkluzivních, prohnaných a falešných postav, vědomých si vlastní krásy a inteligence, již však rafinovaně zastírají nevinným výrazem tváře. Znamenitě je interpretovala zejména v parodické poloze, jak dokládají úlohy barové zpěvačky Tornado Lou v Lipského a Brdečkově parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera, tajemné snoubenky Clarence Hamiltonové v Zemanově hudební parodii romantických detektivních příběhů Fantom Morrisvillu a agentky Alice Robertsové ve Vorlíčkově parodii špionážních filmů Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky. Stejně blízké se jí staly postavy rozverně komické, jako byla například zahraniční korespondentka Alice Sochorová ve Weissově černé komedii Vražda po našem, intelektuálka Dáša v Podskalského komedii Ženu ani květinou neuhodíš, nevěrná paní Anais Beauperthuisová v Lipského adaptaci Labichovy divadelní frašky Slaměný klobouk a vypočítavá kuplířka a andělíčkářka Dragičová v Sequensově detektivní komedii Partie krásného dragouna. Vrozenou noblesu dokonale zúročila v postavách šlechtičen: hraběnka v Menzelově oscarové tragikomedii podle Hrabalovy novely Ostře sledované vlaky, krásná a poživačná Marja Nikolajevna Polozovová v Krškově adaptaci Turgeněvovy novely Jarní vody, vznešená a ušlechtilá paní kněžna v Moskalykově dvoudílném, původně televizním zpracování románu Boženy Němcové Babička a hraběnka Thunová v Lipského a Brdečkově parodii Adéla ještě nevečeřela. V 70. letech, kdy hrála častěji ve slovenských filmech, v nichž – dík své perfektní slovenštině nemusela být dabována – pozvolna přešla k postavám měšťáckých matek (Léto s kovbojem, Můj hříšný muž), laskavých babiček (S tebou mě baví svět, Báječná léta pod psa, Panic je nanic) a vitálních starých dam (Příliš hlučná samota, Byl jednou jeden polda, Pasáž, Všichni moji blízcí). I poslední filmové role ji zachycují v typické poloze: poněkud pomatená a senilní Šarlota z prázdninového zájezdu k moři ve Vejdělkově komedii podle Vieweghova románu Účastníci zájezdu a dětinská, diblíkovsky naivní Viola Vávrová v poetické komedii Pamětnice. Mnohem pestřejší paletu charakterů jí nabídla televize v inscenacích, televizních hrách, filmech, pohádkách, cyklech (Bakaláři, To nevymyslíš!, Trapasy) a v seriálech Hříšní lidé Města pražského (1968–69), F. L. Věk (1971), Duhový luk (1972), 30 případů majora Zemana (1974-79), Nemocnice na kraji města (1981), Dynastie Nováků (1982), Malý pitaval z velkého města (1982), Povstalecká historie (1984), Druhý dech (1989), Heřmánci (1990), Náhrdelník (1992), Arabela se vrací (1993) Pomalé šípy (1993), Život na zámku (1995), Draculův švagr (1996), Motel Anathema (1997), Hotel Herbich (1999), Na lavici obžalovaných justice (1998), Přízraky mezi námi (2000), O ztracené lásce (2001), Bazén (2005), Četnické humoresky (2007), Život je ples (2012) a Gympl s (r)učením omezeným (2012). Namluvila komentář k dokumentárnímu cyklu České milování (2009) společnosti Febio. S geologem a popularizátorem vědy Václavem Cílkem byla průvodkyní pořadu o kultovních českých kopcích a vrších Magické hory (2009). Ve spolupráci s Alenou Šloufovou popsala svou životní a profesní cestu v knihách Květa Fialová o sobě: ...čím hůře, tím lépe (1999) a Květa Fialová o sobě II: ...o vítání stáří (2003). O duchovních hodnotách, jaké vyznávala (hlásila se k buddhismu), se svěřila Pavlíně Brzákové v knihách Květa Fialová: štěstí tady a teď (2009) a Květa Fialová: zákony štěstí (2010). Vzpomínkový bilanční medailon s ní natočila Alena Činčerová pro cyklus České televize Neobyčejné příběhy (2009). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1993). Herectví se profesionálně věnovala na Slovensku i její sestra Blanka Fialová (1926-2006). Jejím prvním manželem byl krátce divadelní dramaturg a pozdější rozhlasový režisér Jiří Josek (nar. 1924). Z druhého manželství s televizním režisérem Pavlem Hášou (1929-2009), za kterého se provdala v roce 1959 a který ji často obsazoval do svých televizních děl, pochází řezbářka, umělecká restaurátorka a pedagožka Zuzana Hášová (nar. 1962). – Filmografie: (herečka) Veliká příležitost (1949; r. K. M. Walló), Štika v rybníce (1951; r. Vladimír Čech), Plavecký mariáš (1952; r. Václav Wasserman), Výstraha (1953; r. Miroslav Cikán), Strakonický dudák (1955; r. Karel Steklý), Zlatý pavouk (1956; r. Pavel Blumenfeld), Tenkrát o vánocích (1958; r. Karel Kachyňa), Ohně na horách (TV-1958; r. Jaroslav Novotný), Metoda rady Pitra (TV-1958; r. Jiří Jungwirth), Princezna se zlatou hvězdou (1959; r. Martin Frič), Dům na Ořechovce (1959; r. Vladislav Delong), Dařbuján a Pandrhola (1959; r. Martin Frič), Florián (1961; r. Josef Mach), povídka Zaza z filmu Kolik slov stačí lásce? (1961; r. Jiří Sequens), Smrť sa volá Engelchen (TV-1961; r. Ivan Balaďa), Deštivý den (1962; r. Jiří Bělka), S nimi přichází smrt (TV-1962; r. Miloslav Zachata), Vrah byl odsouzen po právu (TV-1962; r. Antonín Moskalyk), kr. filmy Potíže s kulturou (1962; r. Petr Schulhoff) a Zpěv, který nezemřel (1962; r. Drahomíra Vihanová), Einstein kontra Babinský (1963; r. Zdeněk Podskalský), Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964; r. Oldřich Lipský), Lysistrata (TV-1965; r. Jiří Bělka), Smrt a Blažená paní (TV-1965; r. Antonín Moskalyk), Člověk proti sobě (TV-1965; r. Boris Moravec), Fantom Morrisvillu (1966; r. Bořivoj Zeman), Ostře sledované vlaky (1966; r. Jiří Menzel), Ženu ani květinou neuhodíš (1966; r. Zdeněk Podskalský), Vražda po našem (1966; r. Jiří Weiss), Smrt za oponou (1966; r. Antonín Kachlík), Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967; r. Václav Vorlíček), Volanie démonov (1967; r. Andrej Lettrich), Úřad (TV-1967; r. Jaroslav Novotný), kr. f. Na shledanou (1967; r. Jan David), Objížďka (1968; r. Josef Mach), Jarní vody (1968; r. Václav Krška), Třináctá komnata (1968; r. Otakar Vávra), povídka Fabricius a Zuzana (r. Miloš Makovec) z filmu Pražské noci (1968), Vesuv (TV-1968; r. Jiří Bělka), Rekviem za kouzelnou flétnu (TV-1968; r. Václav Kašlík), povídka Romance o lásce z filmu Bouřka (TV-1968; r. Bohumil Sobotka), Tři strýčkové a Dominik (TV-1968; r. Vlasta Janečková), Hvězda (1969; r. Jiří Hanibal), Den sedmý – osmá noc (1969; r. Evald Schorm), Drama na lovu (TV-1969; r. Milan Růžička), Velká orgie (TV-1969; r. František Filip), Charleyova teta (TV-1969; r. Jaroslav Novotný), Na kolejích čeká vrah (1970; r. Josef Mach), Ďábelské líbánky (1970; r. Zdeněk Podskalský), Partie krásného dragouna (1970; r. Jiří Sequens), Dáma v jezeře (TV-1970; r. Jaroslav Novotný), Sestry (TV-1970; r. Evald Schorm), kr. f. Adagio (1970; r. Pravoslav Flak), Babička (1971; r. Antonín Moskalyk), Slaměný klobouk (1971; r. Oldřich Lipský), První radosti (TV-1971; r. Jan Matějovský), Zojka a Valéria (TV-1971; r. Vido Horňák), Zaprášené histórie (TV-1971; r. Jozef Zachar), Pomsta (TV-1971; r. Jaroslav Novotný), Hotel Miramare (TV-1972; r. Jaroslav Novotný), kr. f. Dvojník (1972; r. Lubomír Mauer), Magnolia (TV-1972; r. Vlasta Janečková), Kronika žhavého léta (1973; r. Jiří Sequens), Srdce na lane (1973; r. Otakar Krivánek), Putovanie do San Jaga (1973; r. Martin Ťapák), Skrytý prameň (1973; r. Vladimír Bahna), Sen noci svatojánské (TV-1973; r. Jiří Bělka), Lesní panna (TVV-1973; r. Jiří Bělka), Vídeňská krev (TV-1973; r. Stanislav Fišer), Muž z Londýna (1974; r. Hynek Bočan), Do zbrane, kuruci! (1974; r. Andrej Lettrich), Hledá se Kurt (TV-1974; r. Jan Matějovský), Manželské štěstí (TV-1974; r. Pavel Háša), Kamaráti (TV-1974; r. Jozef Pálka), střm. f. Vražda v ulici Lourcine (TV-1974; r. Anna Procházková), Krejčí Šajtle, dobrodruh (TV-1975; r. Václav Hudeček), Recepty doktora Kudrny (TV-1975; r. Pavel Háša), Hra na život (TV-1975; r. Jaroslav Novotný), Des Christoffel von Grimmelshausen abenteuerlicher Simplicissimus (TV-1975, Dobrodružný Simplicissimus od Christoffela von Grimmelshausena; r. Fritz Umgelter), Poslední exil (TV-1975; r. Pavel Háša), Léto s kovbojem (1976; r. Ivo Novák), Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (TV-1976; r. Jaroslav Novotný), Doba strachu (TV-1976; r. Pavel Háša), Banální situace (TV-1976; r. Pavel Háša), střm. f. Skleník (TV-1976; r. Anna Procházková), Vítězný lid (1977; r. Vojtěch Trapl), Adéla ještě nevečeřela (1977; r. Oldřich Lipský), Co je s tebou, Lenko? (TV-1977; r. Pavel Kraus), Mamzelle Nitouche (TV-1977; r. Václav Tomšovský), Já zůstanu věrný (TV-1977; r. Jiří Bělka), Idiotka (TV-1977; r. Jaroslav Novotný), Třináctá legenda (TV-1978; r. Jaroslav Novotný), Jak se zranit ve službě (TV-1978; r. Pavel Háša), Polská krev (TV-1978; r. František Filip), O statečné princezně Janě (TV-1978; r. Vlasta Janečková), Smrť šitá na mieru (1979; r. Martin Hollý), Hra na telo (1979; r. Ján Zeman), Cnostný Metod (1979; r. Ján Lacko), Zákon rovnosti (TV-1979; r. Evžen Němec), Poslední koncert (TV-1979; r. Jiří Bělka), Bílá kočička (TV-1979; r. Libuše Koutná), Půl domu bez ženicha (1980; r, Hynek Bočan), Starožitníkův krám (TV-1980; r. Antonín Moskalyk), Džungle před tabulí (TV-1980; r. Evžen Němec), Proč se vraždí starší dámy (TV-1981; r. Pavel Háša), střm. f. Vdova po dvou mužích (TV-1981; r. Alexej Nosek), S tebou mě baví svět (1982; r. Marie Poledňáková), Propast (TV-1982; r. Bruno Šefranka), Ples na rozloučenou (TV-1982; r. Miroslava Valová), Počestný dům (TV-1982; r. Lubomír Lipský ml.), Samorost (1983; r. Otakar Fuka), Evo, vdej se! (1983; r. Jaroslava Vošmiková), Zuzana Vojířová (TV-1983; r. Petr Weigl), Únosy bez výkupného (TV-1983; r. Otakar Kosek), O bílém jadýrku (TV-1983; r. Věra Jordánová), Povídky malostranské (TV-1984; r. Pavel Háša), Zlaté kapradí (TV-1984; r. Věra Jordánová), Honza a tři zakleté princezny (TV-1985; r. Svatava Simonová), Revue za šest korun (TV-1985; r. Jitka Němcová), Já nejsem já (1985; r. Václav Vorlíček), Velká filmová loupež (1986; r. Oldřich Lipský, Zdeněk Podskalský), Operace mé dcery (1986; r. Ivo Novák), Můj hříšný muž (1986; r. Václav Matějka), Čtvrtá strana trojúhelníku (TV-1986; r. Jana Semschová), O Popelákovi (TV-1986; r. Vlasta Janečková), Případ nevinné řeky (TV-1986; r. Vladimír Karlík), střm. f. Pavouk se smaragdovýma očima (TV-1986; r. Věra Jordánová), Devět kruhů pekla (1987; r. Milan Muchna), Ohňostroj v Aspern (TV-1987; r. Pavel Háša), Ryba ve čtyřech (TV-1987; r. Pavlína Moskalyková), střm. filmy Honza a tajemná Hastroška (TV-1987; r. Svatava Simonová) a Podivná nevěsta (TV-1987; r. Vladimír Karlík), O zrzavé Andule (TV-1988; r. Vlasta Janečková), povídka Šperky z filmu Dvě z Paříže (TV-1988; r. Pavel Háša), Motýli (TV-1989; r. Pavel Háša), střm. filmy Království stromů (TV-1989; r. Jiřina Pokorná-Makoszová) a Dobro a zlo (TV-1989; r. Jiřina Pokorná-Makoszová), Zvonokosy (TV-1990; r. Jan Bonaventura), Čardášová princezna (TV-1990; r. Zdeněk Havlíček), Prosím, vaše lordstvo! (TV-1991; r. Pavel Háša), střm. filmy Něžné hry (TV-1991; r. Zuzana Zemanová) a Motýl na anténě (TV-1991; r. Ladislav Smoljak), Dobročinný večírek (TV-1992; r. Jan Hřebejk), střm. f. Ať ten kůň mlčí! (TV-1992; r. Ladislav Smoljak), Melánie, Melánie (TV-1993; r. Vladimír Drha), Zapomenuté tváře (TV-1994; r. Otakar Kosek), Tři Alberti a slečna Matylda (TV-1994; r. Martin Faltýn), Pozor na Kozoroha (TV-1994; r. Vlasta Janečková), Na dvojce je Pavarotti (TV-1994; r. Rudolf Tesáček), Příliš hlučná samota (1995; r. Věra Caisová), Byl jednou jeden polda (1995; r. Jaroslav Soukup), Hodiny od Fourniera (TV-1995; r. Jiří Chlumský), Vápenička (TV-1995; r. Petr Burian), Pohádka o lidech a Boží lékárně (TV-1995; r. Svatava Simonová), Omyl děda Vševěda (TV-1995; r. Jan Křtitel Sýkora), La casa rosa (TV-1995, Růžový dům; r. Vanna Paoliová), Jakub a Modřinka (TV-1995; r. Věra Jordánová), Pasáž (1996; r. Juraj Herz), Štěstí krále Alfonse (TV-1996; r. Pavel Háša), Slavík (TV-1996; r. František Filip), Báječná léta pod psa (1997; r. Petr Nikolaev), Prague Duet (1997, Pražský duet; r. Roger L. Simon – V), Záhadná paní Savageová (TV-1997; r. Pavel Háša), Čas jeřabin (TV-1997; r. Pavel Háša), Právo na smrt (TV-1998; r. Anna Procházková), střm. f. O modrém ptáčku (TV-1998; r. Svatava Simonová), Všichni moji blízcí (1999; r. Matej Mináč), Paní Mlha (TV-2000; r. Moris Issa), Deník šílené manželky (TV-2001; r. Václav Křístek), Andělská tvář (2002; r. Zdeněk Troška), Poslání s podrazem (TV-2002; r. Milan Růžička), Tři dámy s pistolí (TV-2004; r. František Filip), Panic je na nic (2005; r. Ivo Macharáček), Já z toho budu mít smrt (TV-2005; r. Milan Růžička), Účastníci zájezdu (2006; r. Jiří Vejdělek), Pamětnice (2009; r. Vlado Štancel), kr. f. Embracing Butterflies (2009, Objímat motýly; r. Karen Davidsenová), Gorila (2011; r. Pavel Sličný, Helmut Kuhl), povídka Právnička (r. Viktória Dzurenková) z filmu Praho, má lásko (2012), Vánoční hvězda (TV-2012; r. Miloš Zábranský), Definice lásky (TV-2013; r. Ján Sebechlebský). -fik-