Režisér Jindřich Polák po válečném dramatu o československých letcích v Anglii Nebeští jezdci (1968) prakticky rezignoval na realizaci dramatických látek pro dospělé. S nástupem normalizace se pro něj a scenáristu Otu Hofmana otevřela cesta k natáčení koprodukčních sérií určených rodinnému publiku (především seriál o mlčenlivém muži s kouzelnou buřinkou – Panu Tau). Výjimku tvořily v letech 1969–1979 jen tři snímky: psychologická detektivka Noc klavíristy (1976), komediální sci-fi Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) a kriminální thriller Smrt stopařek (1979). K tomu napsal scénář Vojtěch Měšťan, který s Polákem spolupracoval už na Noci klavíristy. Od stylové, komorní detektivky o barovém pianistovi pátrajícím po vrahovi mladého muže se Smrt stopařek liší osobou protagonisty: místo sympatického soukromého pátrače s vysokým mravním kreditem je temným hrdinou příběhu inspirovaného skutečnými událostmi sám vrah. Recidivista Charvát byl nedávno propuštěn z vězení, pracuje jako řidič náklaďáku a vedle práce načerno se nutkavě oddává i znásilňování a škrcení mladých stopařek. Náhoda jde sériovému vrahovi na ruku: o jeho aktivitách nic netuší ani rozvedená bytná Jarošová, s jejímž synkem Míšou se tichý nájemník nebývale sblíží. Vraha však nakonec usvědčí ukradené hodinky a zdeformovaný prst, který na hrdlech obětí zanechává charakteristickou stopu… V době svého vzniku se Smrt stopařek těšila značné divácké oblibě: kriminální žánr v nabídce kin citelně chyběl a nepřehlédnutelným bonusem byla i Polákova vysoce kvalitní řemeslná práce. K realističnosti atmosférického příběhu přispělo obsazení hlavní role: Marek Perepeczko se stal dalším z řady polských herců, kteří českým filmařům dovolili opustit castingové stereotypy. Jeho přesvědčivý výkon vyvážil i tradiční rysy obsazení dalších rolí (Jaroslava Obermaierová jako bytná, Zdeněk Buchvaldek coby vyšetřovatel).
Povolné chování zachrání život servírce Klímové, která si stopne starý nákladní vůz, řízený násilníkem Charvátem, nedávno propuštěným z vězení. Muž ji zaveze do lesa a znásilní ji. Charvát pečlivě tají svou minulost před mladou rozvedenou majitelkou domku, kde žije v podnájmu. S jejím malým synem Míšou se dokonce spřátelí. Kluk v něm hledá otce a Charvát o Míšovi s cizími lidmi hovoří jako o svém. Noční jízda, při níž „načerno“ dopraví podnikovým autem zákazníkům nábytek na chatu, končí tragicky. Charvát nabídne odvoz dvěma dívkám, jimž ujel poslední vlak. Zajede do lesa a zatímco si jedna odskočí do křoví, popojede dál a její kamarádku znásilní a uškrtí. Nebezpečnou svědkyni svého činu pak rovněž zardousí. Těla obou dívek odveze na vzdálenou skládku. Jejich věci spálí doma v kotli topení. Vrahovi zdánlivě vše nahrává. Svědek, jenž našel těla, ale neuměl určit typ auta, zemřel na infarkt. Podnik navíc přidělil Charvátovi nové auto. Na hrdlech dívek jsou však otisky, u nichž chybí palec - Charvát si jej zdeformoval ve vězení. Kriminalisté mají další stopy. Míša našel v domku zlaté hodinky jedné z obětí. Jeho matka pochopí, že Charvát je hledaný zločinec. Bezpečnost obklíčila domek. Vrah využije Míšu jako rukojmí a prchá k hranicím. Policii nezbývá než Charváta zastřelit. Míša je zachráněn.
Mluví Vilém Besser
řidič náklaďáku Charvát
vyšetřovatel kapitán VB Kameník
servírka Eva Klímová
prodavačka Petra Jarošová, Charvátova bytná
stopařka Marta Vaňková
Mluví Naďa Konvalinková
stopařka Eva Černá
MUDr. Věra Říhová, Kameníkova přítelkyně
Bendová, matka Jarošové
bývalý správce polesí Hošek
kriminalista podpraporčík Horáček
Mluví Tomáš Holý
Míša, syn Jarošové
řidič František Růžička
garážmistr Hájek
Vaňková, matka Marty
Vaněk, otec Marty
Prošek
Prošková
kriminalista Remeš
kriminalista Janda
kriminalista Durdík
kriminalista Šíma
patolog MUDr. Veselý
zástupce garážmistra Tůma
lékař v sanitce
stopařka Květa Maredová
on sám, major Leoš Jirsák z Federální kriminální ústředny
profesorka
studentka Bálková
studentka Jarmila
studentka Navrátilová
studentka Syrůčková
řidič Standa
řidič Rudolf
strážný
strážný
doručovatelka
Franěk
snajpr SNB
vedoucí skladu
železničář
opilec
Lokša, kolega Jarošové
číšník
řidič Lukeš
dívka v hospodě
přítel dívky
zákaznice, Růžičkova žena
stopařka
Šafář
hlídka VB
hlídka VB
hlídka VB
pilot vrtulníku
řidič policejní volhy
řidič policejní Tatry 603
čerpadlář
čerpadlář
řidič Lady
řidič Lady
hlas Charlese Duchemina z filmu Křidýlko nebo stehýnko v kině
hlas řidiče Henriho z filmu Křidýlko nebo stehýnko v kině
Kateřina Paluzgová
mjr. Karel Pilař
Miloslav Mirvald (fotograf)
skupina Discobolos, FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Smrt stopařek
Smrt stopařek
Death of Hitch-Hikers
film
hranýdistribuční
drama, kriminální
Československo
1979
1978—1979
začátek natáčení 10. 7. 1978
konec natáčení 9. 4. 1979
promítání povoleno 10. 5. 1979
vyřazení z distribuce 31. 12. 1992
premiéra 5. 10. 1979 /nepřístupný mládeži/
Kriminální drama inspirované skutečnou událostí.
Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
83 min
2 350 metrů
16mm, 35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 18. festival českých a slovenských filmů Košice
1980
Košice / Československo
Zvláštní cena
Jindřich Polák
za režii
Přehlídka: 2. soutěžní přehlídka filmů a televizních pořadů s bezpečnostní tematikou Terezín
1979
Terezín / Československo
Cena novinářské poroty
<p>Zestátněná kinematografie měla produkovat primárně takové filmy, které divákům usnadní orientaci v problémech současn...