Poslední motýl
Země původu
Československo, FrancieCopyright
1990Rok výroby
1990Premiéra
1. 1. 1991Minutáž
111 minRežie
Karel KachyňaKategorie
filmŽánr
tragédieTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Poslední motýlČeský název
Poslední motýlAnglický název
The Last ButterflyKoprodukční název
La dernier papillonAnotace
Podle scénáře Oty Hofmana režíroval osvědčený Karel Kachyňa válečné drama odehrávající se v nacistickém židovském ghettu. Středobodem snímku, který vznikl v koprodukci s Francií a Velkou Británií, je francouzský mim Moreau, jehož nacisté donutí, aby s dětskými vězni inscenoval divadelní představení. To se má v očích očekávané inspekce Mezinárodního červeného kříže stát vizitkou humánních podmínek v ghettu. Umělec se však rozhodne pohádkovou hru O perníkové chaloupce pojmout jako pravdivou výpověď o drsné, šokující realitě… V titulní roli exceluje Tom Courtenay. Dalším zajímavým britským hercem v rámci mezinárodního obsazení je jeho krajan Freddie Jones v roli klavíristy Rheinberga. Působivý příběh je inspirován uvedením opery Brundibár, která se úspěšně hrála v terezínském ghettu od září 1943 do podzimu 1944, také pro zmíněnou inspekci humanitární organizace.
Obsah
Druhá světová válka. V okupované Paříži vystupuje slavný mim Antoine Moreau v kabaretu. Mezi diváky pantomimy jsou i nacističtí důstojníci. Antoine žárlí na svou mladou milenku, tanečnici Michéle. Stopuje jí při údajné cestě ke švadleně. Popere se s mužem, s nímž se dívka tajně sešla. Je to ale její bratr, stejně jako ona příslušník odboje. Zanedlouho Michéle zahyne pádem z římsy na útěku před gestapem. Moreau je zatčen a po brutálním výslechu mu důstojník SS nabídne svobodu za představení pro židovské děti v ghettu. Mima odvezou do uzavřeného města, kde imitují nacisté jakousi hru na normalitu - hotel, banka, kavárna - vše tu je, ale nic nefunguje. Děti ukradnou Antoinovi zavazadlo s rekvizitami. Ve sklepě hotelu zkouší symfonický orchestr řízený dirigentem Rheinbergem z Vídně. Orchestr má skvělé obsazení, jsou v něm špičkoví židovští muzikanti z celé Evropy. Velitel Gruber čeká komisi Mezinárodního červeného kříže a té má být předvedena bohatá kulturní činnost v ghettu. Antoina na ulici surově zmlátí mladí esesáci. Ale i vězňům je podezřelý, vždyť ani není Žid. Pohledná vychovatelka dětí Věra přiměje holčičku Stellu, aby vrátila mimovi ukradené věci. Gruber si s ním hraje jako kočka s myší, omluví se mu sice za incident, ale přikáže, aby inscenoval pohádku bratří Grimmů O perníkové chaloupce. Antoine dostane divadelní sál a dva hudebníky: houslového virtuóza Stadlera a ke klavíru Rheinberga. Děti, které vybere mezi herce, jsou chráněny před transporty. Velmi talentovaná je Stella, do herce platonicky zamilovaná a těžce nesoucí, že mezi Antoinem a Věrou vznikl milostný vztah. Antoine se s odjíždějícím transportem rozloučí svou slavnou pantomimou o hynoucím a vzkříšeném motýlovi. Divoká Stella přestupuje různé zákazy a je za trest zařazena do dalšího transportu. Antoine ji zachrání poukazem na její nezbytnou účast v představení. Gruber místo ní zařadí jiné dítě. Před příjezdem delegace velitel shlédne část představení, ale nevidí závěr. A tam Antoine zařadí informaci pro šokované hosty o tom, jaká je skutečnost - pohádková ježibaba nahází houfy dětí do pece. Když chtějí členové delegace při závěrečné recepci mluvit s Antoinem, velitel tvrdí, že se už vrátil do Paříže. Ve skutečnosti je on, Věra i účinkující děti připraven k transportu. U vlaku ještě Antoine všechny naposled pobaví - parodií na hajlování. Lidé jedoucí na smrt si připomínají šťastné chvíle svých někdejších životů.
Galerie
Hrají
Tom Courtenay
Mluví Václav Postránecký
mim Antoine Moreau
Brigitte Fossey
Mluví Dana Syslová
vychovatelka Věra
Ingrid Held
Mluví Taťjana Medvecká
Michèle, vlastním jménem Suzanne de la Croix
Freddie Jones
Mluví Soběslav Sejk
dirigent a klavírista Karl Rheinberg
Milan Kňažko
velitel tábora Gruber
Josef Kemr
houslista Leo Stadler
Drahomíra Fialková
Stadlerova žena
Pavel Bobek
Silberstein, člen rady starších
Josef Laufer
Petersen, člen rady starších
Luděk Kopřiva
vrátný Wilhelm Laub
Rudolf Pellar
JUDr. Leroux
Jiří Lír
hudebník Steiner
Hana Hegerová
zpěvačka v ghettu
Jitka Molavcová
sekretářka Kellerová
Linda Jablonská
dívka Stella
Daniel Margolius
Mluví Jan Kalous
chlapec Samuel
Kamila Hodoušková
dívka Heda
Halka Halberštatová
dívka Ester
Jiří Málek
chlapec Otto
Markéta Slavíková
Liana
Petr Löwy
Ikarus
Christian Thuri
učitel
Milan Šimáček
příslušník SS, Gruberův pobočník
Jindřich Narenta
majitel kina
Beatrice Conrad
Jeanette
Martin Dejdar
mladý vězeň, klavírista
Jaromír Dulava
židovský četník
Oskar Gottlieb
židovský četník
Karel Greif
francouzský odbojář, přítel Michél
Michal Herz
pokladník v ghettu
František Husák
velitel gestapa
Petr Jákl
Mluví Jaroslav Horák
gestapák
Hugo Kaminský
vězeň
Viktorie Knotková
radující se stará vězeňkyně
Jana Robenková
radující se stará vězeňkyně
Václav Jakoubek
chlapec
Michal Pešek
příslušník SS
Lída Plachá
vězeňkyně
Viktor Riebauer
vězeň u žebříku
Oto Ševčík
důstojník SS
Jaroslav Someš
číšník v ghettu
Václav Štekl
ředitel varieté
Hana Talpová
herečka ve varieté
Pavel Zedníček
herec ve varieté
Vida Neuwirthová
mladá vězenkyně
Jaroslav Tomsa
gestapák
Jana Viščaková
servírka v ghettu
Oldřich Vlach
inspicient
Miloš Skalka
delegát Červeného kříže
Viktor Vrabec
delegát Červeného kříže
Vlastimil Zavřel
zatčený cukrář
Michaela Maurerová
holčička loupající brambory
Daniela Vacková
matka Stelly
Ota Jirák
otec Stelly
Renée Slováčková
manželka Grubera
Eugen Jegorov
hudebník
Zbyněk Malý
hudebník
Kryštof Marek
hudebník
Pavel Smetáček
hudebník
Jan Burk
Ondřej Ernyei
Ctirad Fuchs
Antonín Klepáč
Eva Kolenská
Oliver Rožek
Alice Pinková
Josef Špinka
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Michal Herz, Jana Jiříčková, Jana Kůtková, Jiří Moravčík
Skript
Předloha
Michael Jacot (Terezínské děti /Les enfants de Terezin/ – román)
Scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
František Kučera, Brigitte Barbier
Architekt
Assistent architekta
Výtvarník
Výprava
Milan Bábik, Miroslav Buberle, Vladimír Ježek, Jindřich Rada, Karel Vaňásek
Návrhy kostýmů
Masky
Jiří Šimon, Edith Remy, Vlasta Maléřová, Věra Podpěrová, Daniel Brož, Dana Hubáčková
Zvuk
Výkonná produkce
Patrick Dromgoole, Johnny Goodman
Produkce
Caroline Schweich, Boudjemaa Dahmane, Jacques Méthé
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Luboš Kozák, Luděk Blažek, Martin Kuk, Antonín Pražský, Lev Veltrubský
Asistent vedoucího výroby
Vladimír Seiml, Hana Svěráková, Vladimír Švestka
Odborný poradce
MUDr. Erich Springer
Spolupráce
Miloš Schmiedberger (fotograf), Jiří Gemrot, Jan Vít, Drahomír Hubálek
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Jacques Offenbach (Orfeus v podsvětí), Ferenc Liszt (Preludia /Les Préludes/), František Kmoch (Česká muzika), Karel Vacek (Skřivánek zpíval), Henry Purcell (Gordický uzel)
Nahrál
Ivan Ženatý, FISYO (Dirigent Štěpán Koníček), Jazzfonický orchestr (Dirigent Stanislav Lerch), Staročeská muzika
Hudební režie
Choreografie
Písně
Málo, málo úsměvů
Hudba k písni Jiří Šust
Text písně Pavel Kopta
Zpívá Hana Hegerová
Lidské osudové kolo
Die Fahne hoch /Horst Wessel Lied/
Hudba k písni Etienne Nicolas Méhul
Si vous voulez savoir
Hudba k písni Sylver Victor Cassot
Text písně Jacques Larug
Sing of Spring
Hudba k písni Alex North
Text písně Mark Princi
Lulinke, main Feigele
Hudba k písni tradicionál
Zpívá Brigitte Fossey
Avinu malkenu
Produkční údaje
Originální název
Poslední motýl
Český název
Poslední motýl
Anglický název
The Last Butterfly
Koprodukční název
La dernier papillon
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
tragédie
Země původu
Československo, Francie
Copyright
1990
Rok výroby
1990
Produkční data
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993
Premiéra
premiéra 1. 1. 1991 /nepřístupný mládeži/
Distribuční slogan
Jak pařížský mim prozradil mlčením pravdu o zločinu století. Film v koprodukci ČSFR–Francie s Tomem Courtenayem v hlavní roli.
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
2. tvůrčí skupina, Josef Císař (vedoucí 2. tvůrčí skupiny), Ivana Dortová (vedoucí produkce 2. tvůrčí skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
111 min
Původní metráž
2 570 metrů
Distribuční nosič
35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Dolby Stereo
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmové tvorby za rok 1989
1990
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za výtvarnou stránku filmu
Šárka Hejnová
Vítěz
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmové tvorby za rok 1989
1990
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za výtvarnou stránku filmu
Ester Krumbachová
Vítěz
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmové tvorby za rok 1989
1990
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za kameru filmu
Jiří Krejčík ml.
Vítěz
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmové tvorby za rok 1989
1990
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za výtvarnou stránku filmu
Michal Krška
Vítěz
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmové tvorby za rok 1989
1990
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za výtvarnou stránku filmu
Jan Kropáček
Vítěz
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmové tvorby za rok 1989
1990
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za výtvarnou stránku filmu
Zbyněk Hloch
