PAVEL BOBEK (nar. 16.9.1937, Praha – zem. 20.11.2013, Praha) absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1961; titul ing. arch.) a v původním oboru byl činný do roku 1980. Byl jedním z prvních českých zpěváků klasického rokenrolu a později se zaměřil na americký countryfolkový repertoár. V letech 1967-1990 působil ve stálém hudebním angažmá v divadle Semafor, kde jako člen souboru Jiřího Grossmana a Miloslava Šimka účinkoval v mnoha hrách (od roku 1979 měl též samostatný recitál s Miroslavem Horníčkem Dva muži někde). Stal se držitelem Zlaté Porty za zásluhy a rozvoj country music (1980) a byl Akademií populární hudby zvolen do Síně slávy (2013). V roce 1996 neúspěšně kandidoval za ODA na Svitavsku do senátu. Jeho osudy a tvorbu shrnul Jaroslav Kříženecký v knize Pavel Bobek – Půlstoletí na pódiu (2009). Kromě semaforského jeviště se uplatnil herecky i ve filmu a televizi. Největší herecké příležitosti před kamerou dostal ve své první a pak i poslední filmové roli: uhlazený anglický snoubenec Charles ve slovenském psychologickém snímku Koncert pre pozostalých a nemocný muzikant Gustav Mlejnek, blízký přítel hlavního hrdiny, v road movie Ostrov svaté Heleny. – Filmografie: (herec) Koncert pre pozostalých (1976; r. Dušan Trančík), Koncert pro mantinely (TV-1977; r. Zdeněk Podskalský), Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979; r. Tomáš Svoboda), seriál Inženýrská odysea (TV-1980), Buldoci a třešně (1981; r. Juraj Herz), Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983; r. Věra Chytilová), Plaváček (TV-1986; r. Jiřina Pokorná), Poslední motýl (1990; r. Karel Kachyňa), El marido perfecto (1992, Dokonalý manžel; r. Beda Docampo Feijóo – TV), Fontána pro Zuzanu 2 (1993, Fontána pre Zuzanu 2; r. Dušan Rapoš), Maigret et tête d’un homme (TV-1994, Maigret a hlava muže; r. Juraj Herz - TV), Česká soda (1998; r. Fero Fenič), Smutek paní Šnajdrové (2008; r. Piro Milkani, Eno Milkani), Ostrov svaté Heleny (2011; r. Vlastimil Šimůnek). -fik-
