Jiřina Švorcová

herečka, recitátorka, předsedkyně, politička, organizační pracovnice, pedagožka

Datum narození

25. 5. 1928

Místo narození

Kociánovice u Hradce Králové, Československo

Datum úmrtí

8. 8. 2011

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Jiřina Rohanová (1. provdaná), Jiřina Šoltová (2. provdaná)

Životopis

JIŘINA ŠVORCOVÁ (nar. 25.5.1928, Kociánovice, okr. Hradec Králové – zemřela 8. srpna 2011, Praha) pocházela z dělnické rodiny (matka vedla hostinec). Studovala na učitelském ústavu a ještě před maturitou se zapsala po vzoru staršího bratra, herce Václava Švorce (nar. 1919), na dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (později změněna na DAMU). Po absolutoriu (1950) hrála rok v Hradci Králové a pak byla čtyřicet let členkou Divadla na Vinohradech (1951–90). Zprvu představovala schematické typy uvědomělých dívek a žen, později se propracovala k charakterním i komickým rolím v klasickém repertoáru (Legenda o lásce, Matka, Don Carlos, Anna Karenina, Loupežník, Tři sestry, Matka Kuráž, Hlasy ptáků, Tvrdohlavá žena, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Romeo a Julie, Figarova svatba ad.). Ve filmu debutovala postavou Helenky ve Steklého adaptaci Jiráskova románu Temno. Vedle hrdinek z lidu s budovatelským nadšením, jež v 50. a 60. letech vytvářela před kamerou nejčastěji, na sebe upozornila portréty mladých žen, řešících milostná dilemata s ideologickým pozadím: prodavačka Marie Rysová v Kachyňově dramatu Král Šumavy a lékařka Marie v Brynychově špionážním Smyku. Po titulní roli kriminalistky v Blumenfeldově detektivce Tereza ztělesnila Boženu Němcovou ve Vávrově životopisném dramatu Horoucí srdce a v politicky exponovaném filmu Člověk není sám jí připadla hlavní role obětavé stranické funkcionářky Joštové. Za normalizace po roce 1968 dala přednost stranické kariéře (jako členka ÚV KSČ a předsedkyně SČDU neblaze proslula projevem na shromáždění umělců v Národním divadle v roce 1977, tzv. Antichartě). Kromě divadla se uplatňovala už jen v tendenčních titulech v rozhlase (nekonečný seriál Jak se máte Vondrovi?) a v televizi, kde své komunistické přesvědčení vyjádřila recitací v Nedělních chvilkách poezie a zejména účinkováním v seriálech (Matka, 1976; Okres na severu, 1980; My všichni školou povinní, 1984; Gottwald, 1986), z nichž ji nejvíc zviditelnila titulní postava prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově Ženě za pultem (1977). Získala četná režimní vyznamenání a tituly. I po roce 1989 podporovala KSČM (vystupovala na stranických manifestacích) a v roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu. Vydala memoáry Býti Švorcovou (2000) a ve spolupráci s Miroslavem Graclíkem a Václavem Nekvapilem knihu rozhovorů Jiřina Švorcová osobně (2010). Vznikly též portréty z cyklu ČT Po stopách hvězd (2008; r. Marek Škarpa) a pro TV Barrandov střm. dok. Tajemství Jiřiny Švorcové (2010; r. Adrian Stojkov). Jejími manželi byli dirigent Jindřich Rohan a malíř, scénograf a výtvarný kritik Vladimír Šolta. – Filmografie: Temno (1950; r. Karel Steklý), Cesta ke štěstí (1951; r. Jiří Sequens), Nad námi svítá (1952; r. Jiří Krejčík), Přicházejí z tmy (1953; r. Václav Gajer), Fučík (TV-1956; r. Jiří Bělka), Bezejmenná hvězda (TV-1957; r. Jiří Bělka), Kníže Bruncvík (TV-1957; r. Milan Tomsa), Intermezzo (TV-1957; r. Jiří Bělka), Občan Brych (TV-1958; r. Eva Sadková), Píseň o Čapajevovi (TV-1958; r. Jan Matějovský), Jen jeden den (TV-1958; r. Antonín Moskalyk), povídka Bloudění z filmu Vstup zakázán (1959; r. Milan Vošmik), Král Šumavy (1959; r. Karel Kachyňa), Radúz a Mahulena (TV-1959; r. František Filip), Smyk (1960; r. Zbyněk Brynych), Zlé pondělí (1960; r. Milan Vošmik), Neprovdaná paní Rosita (TV-1960; r. Jiří Bělka), Fučík (TV-1960; r. Jiří Bělka), Pouta (1961; r. Karel Kachyňa), Reportáž psaná na oprátce (1961; r. Jaroslav Balík), Tereza (1961; r. Pavel Blumenfeld), Horoucí srdce (1962; r. Otakar Vávra), O korunu a lásku (TV-1962; r. Jaroslav Novotný), Slunečnice (TV-1967; r. František Štěpánek), Člověk není sám (1971; r. Josef Mach), Jeden za všechny (TV-1971; r. Anna Procházková), Vyznání (TV-1971; r. Jaroslav Hužera), Jakou barvu má láska (1973; r. Zbyněk Brynych), Okno ještě svítí (TV-1973; r. Jiří Hořčička), První žena království (TV-1975; r. Jiří Bělka), Kremelský orloj (TV-1977; r. Evžen Sokolovský), Poslední koncert (TV-1979; r. Jiří Bělka), Výhoda (TV-1980; r. Jiří Adamec) z cyklu Tak se ptám, Putování Jana Amose (1983; r. Otakar Vávra), Panská 8 (TV-1984; r. Evžen Sokolovský), Převozník (TV-1984; r. Petr Tuček), Anynka a čert (TV-1984; r. Svatava Simonová), Kněžna Libuše (TV-1985; r. Jiří Bělka), Velká filmová loupež (1986; r. Oldřich Lipský, Zdeněk Podskalský), Jen ty a já (TV-1988; r. Ludvík Ráža), Než poznáš první úsměv (TV-1989; r. Ludvík Ráža). -fik-

Filmografie

Velká filmová loupež

1986

Hrají

Role: herečka

Putování Jana Amose

1983

Hrají

Role: Cyrilova žena

Vojáci svobody

1976

Komentář

četba popisků a titulků

Jakou barvu má láska

1973

Hrají

Role: Karla, Milenina kolegyně a kamarádka

Člověk není sám

1971

Hrají

Role: předsedkyně ZO KSČ Ing. Lída Jostová

Inventura

1963

Hrají

Role: prodavačka Zdena

Horoucí srdce

1962

Hrají

Role: spisovatelka Božena Němcová

Tereza

1961

Hrají

Role: podporučík VB Tereza Machátová

Hermína Týrlová

1961

Komentář

Pouta

1961

Hrají

Role: zemědělská instruktorka Magda Muzikářová

Reportáž psaná na oprátce

1961

Hrají

Role: Jelínkova žena

Smyk

1960

Hrají

Role: lékařka Marie, Františkova žena

Zlé pondělí

1960

Hrají

Role: Saša Turnovská, Radkova matka

Bloudění /Vstup zakázán/

1959

Hrají

Role: Jiřina, Štěpánkova žena

Král Šumavy

1959

Hrají

Role: prodavačka Marie Rysová

Přicházejí z tmy

1953

Hrají

Role: dělnice Tonička, dcera Martincové

Nad námi svítá

1952

ZpíváHrají

Role: údernice Marie, Kubrychtova vnučka

Cesta ke štěstí

1951

HrajíZpívá

Role: traktoristka Vlasta Tomešová

Temno

1950

Hrají

Role: Helenka, Machovcova dcera

Lidé a párky

1948

Hrají

Role: návštěvnice automatu

Ocenění

Vítěz

Akce: Čestný titul Národní umělec

1984
Praha / Československo
Národní umělkyně
propůjčen 15. 4. 1984

Vítěz

Akce: Čestné diplomy Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie

1980
Praha / Československo
Čestný diplom Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie
předán 23. 12. 1980 ústředním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem v pražském Klubu pracovníků kultury a školství u příležitosti 35. výročí zestátnění československé kinematografie

Vítěz

Akce: Řád Vítězného února

1978
Praha / Československo
Řád Vítězného února
propůjčen 17. 5. 1978

Vítěz

Akce: Čestný titul Zasloužilý umělec

1973
Praha / Československo
Zasloužilá umělkyně

Vítěz

Akce: Múzy pražských diváků 1971

1971
Praha / Československo
Múza Clio
udělena 28. 6. 1971 u příležitosti zakončení letní části Filmového festivalu pracujících ředitelem Filmového podniku hlavního města Prahy na návrh poroty za angažovanou, vysoce uměleckou interpretaci při úpravě filmů socialistických kinematografií, s přihlédnutím zejména k dabingu filmu Velvyslankyně

Vítěz

Akce: Čestný odznak Za obranu hranic

1968
Praha / Československo
Čestný odznak Za obranu hranic
udělena ministrem národní obrany a předána velitelem pohraniční stráže generálmajorem Karlem Peprným 15. 2. 1968 za dlouholetou spolupráci s pohraniční stráží, za pomoc při rozvoji kulturní činnosti v jednotkách pohraničníků a za vlastenecko-brannou výchovu obyvatelstva

Vítěz

Festival: 4. festival českých a slovenských filmů Košice

1962
Košice / Československo
Cena Ankety filmového diváka o nejúspěšnější herečku roku 1961
výsledky Ankety filmového diváka za rok 1961 vyhlášeny v rámci festivalu