Ve dvacátých letech osmnáctého století projíždějí českými vesnicemi radikální katoličtí kněží - jezuité. Hledají v domech zakázané české knihy, které pak na hranicích nemilosrdně pálí. Panství Skalka, jež vlastní rytíř Mladota, spravuje jeho strýc Lhotský. Mladotu, který žije trvale v Praze, zajímají pouze výnosy z jeho majetku. Lhotský je sice laskavý, ale příliš slabý na to, aby uchránil obyvatele od velikého útlaku. Myslivec Machovec, který vyznává se svými dětmi Helenkou a Tomášem zakázanou českobratrskou víru, je nucen uprchnout do Polska. Helenka i Tomáš jsou dáni do služby v rodině pražského měšťana Březiny. Tomáš je ve své víře pevný, ale Helenka tajně miluje Březinova syna Jiříka, přísného katolíka. V létě žije celá Březinova rodina na venkově, kde se potají na místních vinicích scházejí čeští bratři. Jezuité je však vypátrají a Tomáš uprchne za otcem. Helenka s útěkem váhá. Jiřík ale její čistou láskou opovrhne, protože je pro něho kacířka. Helenka se vydá za otcem a bratrem, se kterými se na pokraji svých sil nakonec šťastně shledá.
myslivec Václav Machovec
Helenka, Machovcova dcera
Tomáš, Machovcův syn
regent Karel Henrych Lhotský ze Ptení
Polixena Lidmila Mladotová
správce Matěj Čermák
pražský měšťan Václav Březina
Antonie Monika, rozená Vyšínová z Klarenburku, Březinova druhá žena
Jiřík, Březinův syn z prvního manželství
deklamátor Johannes Svoboda
myslivec Václav Svoboda, Johannesův bratr
páter Firmus
páter Antonín Koniáš
páter Mateřovský
Šantrůčková, služebná u Lerchové
Rosa Terezie Lerchová, rozená Trauštynová z Heidelbergu, Březinova tchyně z prvního manželství
zpovědník páter Daniel Suk, bratranec Lerchové
houslista, kapelník a student František Hubatius
praedikant Jiří Vostrý z Hlavňova
selka Klancová, Machovcova tchyně
Klouzek, vinař z Březinovy vinice
Jan Seidel, provinciál řádu Tovaryšstva Ježíšova
kostelník v průvodu pátera Koniáše
židovský obchodník Lazar Kiš
českobratrský kněz Moc z Lubáně
rytíř Antonín Josef Mladota ze Solopisk, regentův a Polyxenin synovec
měšťan-asesor Václav Zatočil
měšťan-asesor Daniel Šut
sedlák Klanec, Machovcův švagr
nejvyšší purkrabí hrabě Jan Josef z Vrtby
písař Franc
dráb Kořínek
sedlák
rychtář Klouzal
Florián Mariánek, sluha u Březiny
český bratr u Machovce
chalupnice
Kačka, služebná u Polixeny
plačící žena
tanečník menuetu
Novotný, vinař na Kantůrce
žena vinaře Novotného
syn vinaře Novotného
Zámiš
drábův pomocník
páter
pražský purkmistr Florián Šuvart
žena na hostině
žena na hostině
biřic
žebrák před kostelem
starý písmák
učitel u zpívajících dětí
zpívající děti
Jaroslav Balík, Zdeněk Maršálek (asistent scény), Erik Einhorn (asistent scény), Anna Kohoutová (asistentka scény)
Alois Jirásek (Temno – román)
Bohumil Šmída, Ladislav Terš (vedoucí výrobního štábu)
Vlastimil Maršálek (asistent štábu), Oldřich Holíček (asistent štábu)
Klára Barešová
Josef Pražák (vrchní osvětlovač), Václav Hojda (fotograf)
Temno
Temno
Darkness
film
hranýdistribuční
drama, historický
Československo
1950
1950
schválení první kopie 07/1950
datum cenzury 26. 7. 1950 (konec povolení k promítání 26. 7. 1955)
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
premiéra 24. 8. 1951 /přístupný mládeži/ (kina Alfa /4 týdny/ a Lucerna /2 týdny/, Praha)
Barevný historický film podle románu Aloise Jiráska. Dějinný obraz XVIII. věku v barevném filmu.
III. tvůrčí kolektiv Jana Kloboučníka, Jan Kloboučník (vedoucí III. tvůrčího kolektivu)
dlouhometrážní
114 min
3 328 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Národní ceny za rok 1950
1950
Praha / Československo
Národní cena
Jan Stallich
udělena 28. 8. 1950 v Divadle státního filmu v Karlíně k pětiletému výročí zestátnění československého filmu za vysokou uměleckou kvalitu barevné fotografie uměleckého filmu