MARIE SPURNÁ (nar. 28.4.1949, Brno – zem. 8.9.2015, Praha, na rakovinu hrtanu) byla dcerou operního a operetního zpěváka Miroslava Spurného. Začínala jako ochotnice ve studiové scéně Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. Nebyla přijata na DAMU a pracovala na místním ředitelství n.p. Domácí potřeby než nastoupila profesionální hereckou dráhu jako elévka Těšínského divadla v Českém Těšíně (1969–70). Z dvouletého angažmá v libereckém Divadle F.X. Šaldy odešla roku 1972 do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde její osmnáctiletou hereckou etapu obohatila spolupráce s Evaldem Schormem (Diogenes cynik, Profesionální žena), Janem Grossmanem (Vášeň jako led), Ivanem Rajmontem (Jakub fatalista, Leonce a Lena, Tři sestry), Leošem Suchařípou (Čas nadějí), Ivanem Balaďou (Ženitba), Janem Kačerem (Komedie masopustu) a dalšími. Od roku 1990 působila v Praze, kde byla členkou Divadla Labyrint a pak účinkovala na různých scénách (mj. Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo Komedie). Původní hostování v Divadle Na zábradlí (Push-Up) se roku 2006 změnilo v trvalé angažmá (Troilus a Kressida, Zázrak v černém domě, Cesta do Bugulmy, Komplic, Řeči léčí), v němž setrvala až do smrti. Za roli Olgy Havlové v inscenaci Velvet Havel získala v Cenách divadelní kritiky časopisu Svět a divadlo ocenění Ženský herecký výkon roku 2014. V kinematografii debutovala rolí znuděné a záletné manželky architekta Fišera ve stranické agitce Na koho to slovo padne… Druhou a zároveň nejvýznamnější příležitost před kamerou jí poskytl Jiří Menzel v postavě hostinské z lesní restaurace ve Slavnostech sněženek. Menší role hrála ještě v několika snímcích a ve studentských filmech. Více příležitostí jí nabídla televize v TV filmech, inscenacích, pohádkách a v seriálech Dobrodružství kriminalistiky (1989), Černí Andělé (2001), Hraběnky (2007), Kriminálka Anděl (2008), Vyprávěj (2009), Cirkus Bukowsky (2013), Nevinné lži (2013), Škoda lásky (2013), Život a doba soudce A. K. (2014). Z manželství s divadelním hercem Milošem Dvořákem (nar. 1939) pochází filmová historička Tereza Czesany Dvořáková (nar. 1977). – Filmografie: Na koho to slovo padne… (1979; r. Antonín Kachlík), Slavnosti sněženek (1983; r. Jiří Menzel), Straka v hrsti (1983/1988; r. Juraj Herz), Až do konce (1984; r. Antonín Kopřiva), Faust (TV-1989; r. Viktor Polesný), Corpus delicti (1991; r. Irena Pavlásková), Podnájem na Champs-Elysées (TV-1991; r. Jiří Krejčík), Kamarád do deště II – Příběh z Brooklynu (1992; r. Jaroslav Soukup), Fantaghirò 3 (TV-1993, Princezna Fantaghiró 3; r. Lamberto Bava – V), Výchova dívek v Čechách (1996; r. Petr Koliha), kr. f. THX 1 neodpovídá (1997; r. Veronika Půhoná), Přepadení (TV-1999; r. Petr Slavík) z cyklu Oběti, kr. f. O chlapci a kopačkách (2000; r. Václav Kadrnka), Z rodinného alba (TV-2002; r. Václav Křístek), PF 77 (TV-2003; r. Jaroslav Brabec), kr. f. Seance Fiction (2003; r. Marko Simić), Pohádka o houslích a viole (TV-2005; r. Juraj Deák), povídka Synáček (TV-2005 r. Jitka Němcová) z cyklu 3 + 1 s Miroslavem Donutilem, Kočky (TV-2006; r. Jaroslav Brabec), Na rozchodnou (TV-2008; r. Juraj Nvota), Post bellum (TV-2009; r. Jaroslav Brabec), 3 sezóny v pekle (2009; r. Tomáš Mašín), Perfect Days – I ženy mají své dny (2011; r. Alice Nellis), Závrať (TV-2011; r. Daniel Marák) z cyklu Čapkovy kapsy, Aplaus (TV-2012; r. Jaroslav Brabec), kr. f. Já tam mám tělo (2013; r. Adéla Babanová), Americké dopisy (TV-2015; r. Jaroslav Brabec). -fik-
