JANA EBERTOVÁ (nar. 7.5.1920, Praha – zemřela 10. listopadu 2010, Brno) vyrůstala v rodině právníka a národně demokratického politika JUDr. Jana Eberta. V sextě začala navštěvovat kroužek Svazu odborového studentstva, kde se hrály avantgardní komedie. Od herectví ji neodradilo ani těžké onemocnění hlasivek. Odbornou průpravu získala u Loly Skrbkové (1935–39) a na jevišti profesionálně začínala v žižkovské Akropoli. Od roku 1941 byla dvanáct sezon členkou Státního divadla v Ostravě a poté brněnského Divadla bratří Mrštíků (1954–76). Ve filmu vytvořila několik výrazných dívčích postav: mj. septimánka Zdenička Chalupová v komedii Cesta do hlubin študákovy duše a Kmochova první láska Cilinka v životopisném snímku To byl český muzikant. K filmování se vrátila až v polovině 50. let úlohou Kalafunovy ženy Korduly ve Strakonickém dudákovi a sporadicky se objevovala i později. Více spolupracovala s televizí při inscenacích, bakalářských příbězích a seriálech brněnského TV studia, např. Legenda o živých a mrtvých (1971) či Detektiv Martin Tomsa (1995). Jejím druhým manželem byl dirigent a hudební pedagog Otakar Trhlík (1922–2005). – Filmografie: Cesta do hlubin študákovy duše (1939; r. Martin Frič), To byl český muzikant (1940; r. Vladimír Slavínský), Vy neznáte Alberta (1940; r. Čeněk Šlégl), Pacientka dr. Hegla (1940; r. Otakar Vávra), Poslední Podskalák (1940; r. Jan Sviták), Strakonický dudák (1955; r. Karel Steklý), Ubohá šťastná Kateřina Bezemoreová (TV-1965; r. Zdeněk Kaloč), Obyčejný člověk (TV-1966; r. Evžen Sokolovský), Strýčkův sen (TV-1972; r. Petr Tuček), Náš dědek Josef (1976; r. Antonín Kachlík), Radost až do rána (1978; r. Antonín Kachlík), Na koho to slovo padne… (1979; r. Antonín Kachlík), Požáry a spáleniště (1980; r. Antonín Kachlík). -fik-
