Nedokončený film.
Politický vězeň v uranových dolech Arnošt Pospíšil byl pro pokus o propašování léku pro nemocného spoluvězně odsouzen na deset dní zpřísněného trestu v korekci na samotce. Bosý a nedostatečně oblečený zápasí s hladem a zimou. Vzpomíná na studia medicíny i na svou dívku Jiřinu a bojí se, že na něj určitě nevydrží čekat celých deset let. Požádal ji proto, aby mu přijela říct, pokud si najde jiného. Trest v korekci je mu nečekaně po pěti dnech přerušen, protože má na druhý den povolenou návštěvu. Jediný, kdo může přijet, je Jiřina. Na ubytovně se konečně zahřeje a do sytosti nají. Kamarádi spoluvězni mu zajistí nevídaný luxus – umytí v teplé vodě i slušnější „návštěvní“ oblečení. Arnošt vzpomíná na přednášku o Hippokratově přísaze, která lékaže zavazuje pomoci nemocným před úhonou a bezprávím...Druhý den odváží autobus z pracovního tábora do města vězně, kterým byly povoleny návštěvy. Plný naděje pozoruje Arnošt první známky jara i lidi žijící své obyčejné ale záviděníhodné životy. Po skupinách jsou vězni pouštěni ke stolům, kde mohou na chvíli posedět s příbuznými. Jenom Arnoštovi nikdo nepřijel.
Povídka byla natočena realizačně velmi náročným postupem – takzvanou subjektivní kamerou – při které je pohled kamery totožný s pohledem hlavního hrdiny. Jeho představitel se objeví na plátně pouze v ojedinělých momentech, například v odrazu okenního skla. Tento způsob práce kladl velké nároky jak na kameramana, pracujícího v dlouhých nepřerušovaných záběrech, ale i na herce, kteří se dívali hrdinovi „do očí“, to znamená přímo do objektivu. Při této práci musel kameraman, převlečený do vězeňské uniformy, několikrát za hlavního hrdinu snímat vlastní nohy či ruku. Povídka, natáčená na podzim roku 1969, dospěla až do fáze dvoupásu, ale výroba kombinované kopie už nebyla schválena a provedena. Filmové materiály jsou pokládány za ztracené.
Mluví Jan Tříska
vězeň Arnošt Pospíšil, medik
zdravotní sestra Jiřina, Pospíšilova milá ve vzpomínkách
vězeň José Pěnkava, pasák a zloděj
vězeň Vlado Bednár, pomocný dělník a vrah
vězeň Eda Chmel, sedlák
lektor na lékařské fakultě ve vzpomínkách
vězeň Varga
dozorce zvaný Zrzek
vězeň Procházka, kostelník
vězeň Franta Epstein, obchodní příručí
vězeň Jindra Miškovský, automechanik
vězeň Ruda Jaroš, válečný veterán
medik ve vzpomínce
medik ve vzpomínce
střelmistr v dole
dozorce zvaný Obkročák, zástupce velitele tábora
dozorce
dozorce
dozorce
dozorce
soudce ve vzpomínce
vězeň
vězeň
vězeň
vězeň
vězeň Grivalský
dozorce zvaný Baňour, velitel tábora
vězeň, táborový skladník
nahá žena v okně
vězeň Holeksa
vězeň zvaný Farář
dubl za Josefa Šebka
Karel Pecka (Jeden obyčejný den – povídka ze sbírky Na co umírají muži)
Karel Kočí, Bohuslav Varhaník, Bohuslav Chloupek
Milan Štěch, František Jaderník
Václav Polák
Irena Hrušková (klapka), Vladimír Souček (fotograf)
Praha, Krušné hory
Hippokratova přísaha
Hippokratova přísaha
Hippocrates’s Oath
povídka
hranýdistribuční
nedokončený, nedochovaný
politický, povídka
Československo
1970
1969—1970
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
