Otakar Fuka

OTAKAR FUKA (nar. 28.12.1936, Praha – zemřel 22. února 2012, Praha, na rakovinu) absolvoval katedru režie na FAMU (1955-60); za ročníkovou autorskou práci Linka 515 – 42 získal Zvláštní cenu na festivalu studentských filmů ve Vídni 1958. Již za studií pracoval ve FSB jako asistent režie. Po vojenské prezenční službě v Čs. armádním filmu (1961-62) se vrátil na Barrandov jako pomocný režisér Iva Nováka (Pevnost na Rýně, Slečny přijdou později), Jiřího Sequense (Deváté jméno, Atentát) a Jindřicha Poláka (Nebeští jezdci). Začátkem 70. let se dostal k samostatné režii a soustředil se na žánrové snímky (kriminální, válečné, vědecko-fantastické), jež později střídal s komediemi. Ve své tvorbě, někdy příliš poplatné dobovým ideologickým konvencím, se snažil o psychologické a společensko-kritické studie. Režijně se podílel na koprodukčních válečných epopejích Kentauři (1978; r. Vitautas Žalakjavičus) a Boj o Moskvu – Agrese, Boj o Moskvu – Tajfun (oba 1985; r. Jurij Ozerov). O natáčení Bočanova TV seriálu Záhada hlavolamu, na němž spolupracoval, napsal knihu Rychlé šípy v televizi (1970; 1991). Vyučoval na FAMU jako odborný asistent na katedře zvukové tvorby (1981-89) a později na katedře režie (1999-2000) vedl seminář o režii dabingu. – Filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): Deváté jméno (1963; r. Jiří Sequens; herec), povídka Hippokratova přísaha z triptychu Návštěvy (TV-1970; nedochován), psychologické drama kriminalisty ve výslužbě Svědectví mrtvých očí (1971; + spol. sc.), sci-fi se špionážními motivy, v němž dvojice mimozemšťanů hledá na Zemi lék na záchranu vlastní civilizace, Akce Bororo (1972; + spol. nám., spol. sc.), dobrodružné drama z konce 2. světové války, odehrávající se na labské nákladní lodi, Mys Dobré naděje (1975; + spol. sc.), detektivka podle novely Hany Proškové Prostý případ statistiky o pátrání po vrahovi prostřednice v drogové síti, Zlaté rybky (1977), film o machinacích kolem prodeje benzinu Pumpaři od Zlaté podkovy (1978; + spol. sc.), satirická komedie o věčném chvatu členů jedné rodiny Pátek není svátek (1979; + spol. sc.) a její volné pokračování V podstatě jsme normální (1981; + spol. sc.), dobrodružná sci-fi o pátrání po návštěvníkovi z vesmíru Kam zmizel kurýr (1981; + spol. sc.), situační komedie o morálním rozvratu profesora etiky, způsobeném jeho lehkomyslnou dcerou, Samorost (1983; + spol. sc.), kr. dok. filmy Dny společné práce (1984; + nám., sc., komentář) a Zvláštní úkol (1984; + nám., sc., komentář) o natáčení čtyřdílné koprodukční ságy Boj o Moskvu (1985; r. Jurij Ozerov), psychologické kriminální drama Příliš velká šance (1984), kriminální thriller Černá punčocha (1986; + spol. sc.), koprodukční film o našich letcích na východní frontě Piloti (1988; spol. r. Igor Biťukov; + spol. sc.). -fik-