Rozloučení s Klementem Gottwaldem

Na věži pražského Svatovítského i Týnského chrámu zvoní zvony a z vysílacích věží se šíří zpráva o smrti komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Jeho osiřelá pracovna na Pražském hradě s výhledem na Prahu je vyzdobena květinami. Na Vítkově planou věčné ohně. Zaražení obyvatelé čtou noviny s fotografiemi zemřelého politika. Nad Pražským hradem vlaje černý prapor. V nejrůznějších městech republiky, například v Brně, Bratislavě, Banské Bystrici, Zlíně-Gottwaldově, se pořádají smuteční slavnosti. Čest zemřelému politikovi vzdávají ostravští horníci i vojáci v kasárnách, stejně jako pohraničníci na hranicích s Polskem a Německem. – Smuteční akty probíhají také v zahraničí, mimo jiné v Berlíně a Budapešti. V Maďarsku a v Bulharsku jsou po zemřelém pojmenovány tamní závody. Smutek vyjadřují dělníci v polských loděnicích, na československého prezidenta vzpomínají také v Rumunsku, Číně a v Sovětském svazu. O Gottwaldově úmrtí informuje zahraniční tisk. – Účastníci pohřbu ze zahraničí přilétají na ruzyňské letiště, kde je vítají českoslovenští politici Viliam Široký a Antonín Zápotocký. Mezi delegáty jsou představitelé spřátelených států Nikolaj A. Bulganin, Čou En-laj, Bolesław Bierut i zástupci západoevropských komunistických a dělnických stran. – Hradčanským náměstím se vine nekonečná řada lidí, kteří se chtějí poklonit zemřelému na Hradě. Kolem jeho otevřené rakve, vystavené ve smutečně vyzdobeném Španělském sálu, procházejí zástupy zarmoucených obyvatel. Mezi hosty obřadu jsou politici Karol Bacílek, Alexej Čepička, Václav Kopecký, Antonín Novotný, Jaromír Dolanský, Viliam Široký, Antonín Zápotocký i prezidentovi rodinní příslušníci Marta Gottwaldová s dcerou a zetěm Alexejem Čepičkou. Zemřelému vzdávají čest také zahraniční delegace. U prezidentovy rakve se střídají stráže. V okolí hradu se tvoří dlouhé fronty. K smutečním hostům pronáší projev Viliam Široký. – Na nejrůznějších místech republiky se zastavuje ruch a zemřelý je uctěn pětiminutovým tichem. Čest zesnulému vzdávají pracující rozličných profesí, dělníci na stavbě slapské přehrady, bača ve slovenských horách, meteorologové na Lomnickém štítě, pohraničníci na česko-polské hranici. Provoz se zastaví v ulicích Brna i Prahy, na nádražích i v přístavech, v hutích i továrnách, na pražském nábřeží. Obyvatelé jsou zarmoucení. – Prosklená rakev s nebožtíkem je vynesena ze Španělského sálu. Poté je na lafetě děla tažena třemi páry koní směrem k Letné. Průvodu přihlížejí pohnutí lidé. – Cesta zemřelého je přerušena na Letenské pláni, kde na jeho počest probíhá vojenská přehlídka. Před politiky a prezidentovou rodinou defilují vojenské jednotky s armádní technikou. Po silnici jedou tanky, na obloze přelétávají letadla. – Smuteční průvod přechází Štefánikův-Švermův most a přes náměstí Republiky a Příkopy pokračuje vzhůru po Václavském náměstí k Národnímu muzeu. Ze smutečně vyzdobené rampy promluví k davům na náměstí Antonín Zápotocký. Po Zápotockém pronese projev maršál N. A. Bulganin. – Shromáždění je ukončeno odvezením lafety s rakví, kterou táhne vojenský automobil s vojáky na korbě. Děla střílejí salvy. Nad setmělou Prahou zapadá slunce. Gottwald hledí ze svého portrétu na rakev s čestnou stráží a na československé i zahraniční politiky při smutečním obřadu.