Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující – Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti.
cestující Horvát, poslanec
cestující Ing. Prokop, vývojový pracovník
cestující Gerbec, havíř
cestující Ryšánek, docent
cestující Toník, montér
cestující Liduška, Toníkova žena
cestující Řezníček, bývalý kavárník
cestující Rychman, hudebník
cestující Grábnerová, pilotova manželka
cestující Ján Hajdaš, havíř
cestující Vladimír Karfík, inženýr
cestující, matka dítěte
cestující, lesník
cestující Gavendová, herečka
cestující Šedivý, klenotník
cestující, boxer
cestující děda Bajgar, družstevník
cestující Komenda, inspektor pojišťovny
cestující František
kapitán letadla František Brázda
pilot Josef Grábner, záškodník
mechanik Karel Král, záškodník
navigátor Vodička
československý konzul
předseda valného shromáždění OSN
československý delegát v OSN
sovětský delegát v OSN
americký delegát v OSN Harris
americký generálporučík G. A. Carrigan
americký plukovník Mike Jacobs
americký major Morris, člen rozvědky
americký poručík Lomax
americký kapitán Watts
americký seržant Joe Havelka
americký agent Douglas
americký fotolaborant Denis
americký kuchař King
Němec Wanke, bývalý příslušník gestapa
německý tlumočník
německý řidič náklaďáku
Němec Wünsch, redaktor Rote Fahne
německý výzkumník generální ředitel von Glesgen
německý výzkumník vrchní inženýr Pracht
německý redaktor Erik
německý redaktor Heinrich
agent Ervín Šimáček, Prokopův asistent
Bernát, ředitel oceláren
Otisk, člen vedení oceláren
inspektor
muž z Chronoru
kaplan
americký úředník v OSN
německá ošetřovatelka
Liduščina matka
dispečer na pražském letišti
dispečer na pražském letišti
příslušník americké vojenské policie
americký novinář
americký novinář
sekretářka u Harrise
Carriganova sekretářka
artista
artista
artista
německý kamelot
německý agitátor
Strakoš
tanečnice
děkan
letuška na ostravském letišti
americký agent
člen sovětské delegace u OSN
venezuelský delegát v OSN
servírka v klubu
muž na ostravském letišti
šatnářka v kavárně
Eduard Kadeřábek, Miroslav Sinkule
Věra Kadlecová, Štěpán Skalský
Miloslav Mirvald (fotograf)
FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac)
Hudba k písni Wilhelm Lindemann
Text písně Wilhelm Lindemann
Zpívá mužský sbor
Hudba k písni Pierre Degeyter
Text písně Antonín MacekJosef Skalák
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Únos
Únos
Kidnapped
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1952
1952
začátek natáčení 14. 2. 1952
konec natáčení 30. 5. 1952
schválení první kopie 13. 12. 1952
datum cenzury 17. 12. 1952 (konec povolení k promítání 17. 12. 1957)
vyřazení z distribuce 11. 11. 1972
premiéra 30. 1. 1953 /přístupný mládeži/ (kina Jalta /3 týdny/, Lucerna /6 týdnů/, Armádní /1 týden/, Kyjev /1 týden od 13. 2./, Bystrica /1 týden od 20. 2./, Arbes /1 týden od 27. 2./, Oko /1 týden od 27. 2./, Aero /1 týden od 6. 3./, Dukla /1 týden od 6. 3./, Moskva /1 týden od 20. 3./, Odboj /½ týdne od 23. 3./ a Revoluce /½ týdne od 23. 3./, Praha)
Film režisérů Jana Kadára a Elmara Klose.
dlouhometrážní
109 min
3 102 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky, anglicky, německy, slovensky
bez titulků
české
Akce: Umělecké prémie za rok 1952
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Rudolf Milič st.
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za velmi dobrou fotografii, vystihující dramatickou atmosféru filmu, a za pokus řešit problém hloubkové ostrosti
Akce: Umělecké prémie za rok 1952
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
František Břetislav Kunc
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za skutečné účasti únosu, který byl podnětem pro realizaci filmu a jehož osobní zážitky velmi kladným způsobem pomáhaly při kresbě prostředí západního Německa
Akce: Umělecké prémie za rok 1952
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jiří Šust
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za pomoc režisérůmi dotvářet a dramaticky akcentovat filmový příběh
Akce: Umělecké prémie za rok 1952
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Josef Dobřichovský
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za vynikající způsob sestřihu filmu
Akce: Umělecké prémie za rok 1952
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jindřich Polák
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za úspěšnou spolupráci při realizaci náročného a z velké části v cizím prostředí se odehrávajícího filmu
Akce: Státní ceny za rok 1952
1953
Praha / Československo
Státní cena II. stupně
kolektiv pracovníků filmu
udělena 9. 5. 1953 v hodnotě 50 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny v oboru umělecké kinematografie za umělecky přesvědčivé a neobyčejně úspěšné zobrazení vlasteneckého postoje naišch lidí v boji za mír proti imperialistickým podněcovatelům nové války, za odhalení ideově bojového způsobu metody a cíle agresorů v západním Německu a za zdrařilý způsob konfrontování mirového života našeho lidu s horečnou psychózou západního Německa
Akce: Umělecké prémie za rok 1952
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Karel Lier
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za úspěšné řešení dekorací a prostředí náročného filmu