Ikarie XB 1

Chodbou vesmírné lodi Ikarie XB 1 pobíhá pološílený koordinátor Michal s popálenou tváří. Pomocí interkomu a kamer jej v navigačním sále s ostatními sleduje velitel lodi Vladimír Abajev. Michal ohrožuje celou posádku i loď a přeruší spojení se sálem. Zástupce velitele Mac Donald se rozhodne k němu dostat větrací šachtou. Abajev vzpomíná na dosavadní let Ikarie. – Čtyřicetičlenná posádka vědců a astronautů se v červnu 2163 vydá prozkoumat planety hvězdy Alfa Centauri. Po náročném startu se Mac Donald rozloučí ve videohovorně s manželkou Renou, která kvůli těhotenství musela zůstat na Zemi. Místo ní letí mladá historička Eva, do níž se zamiluje koordinátor Lorenc. Astrobiolog Kubeš na jeho žádost vypěstuje pro Evu květ slunečnice. Ke sblížení Lorence a Evy dopomůže nakonec část posádky, která nesmělého mladíka se slunečnicí sleduje na chodbě pomocí interkomu. Kubešovi a pilotovi Heroldovi se líbí astronautka Brigita. Ta koketuje s oběma. Mac Donald se dozví, že manželský pár z posádky Štefa a Milek čekají dítě. Rena tedy mohla letět také, ale bála se. Po čtyřech měsících je Ikarie na polovině své cesty. Na posádce se začne projevovat únava a omrzelost. Rozptýlení přinese oslava stodesátých narozenin nejstaršího člena posádky matematika Anthonyho Hopkinse. Kubeš s Heroldem si stěžují socioložce Nině, že si z nich Brigita děla legraci. Dozví se od ní, že žena je na Zemi vdaná. Oslavu přeruší poplach. Před lodí se objevilo neznámé těleso. Vyjde najevo, že je to kosmická loď, která nereaguje na pokusy o spojení. K lodi odletí expediční raketa s Kubešem a Heroldem. Ti zjistí, že se jedná o starodávný vrak rakety, která byla v roce 1987 vypuštěna z pozemského Západu. Jsou v ní u stolu s kartami, kostkami a spoustou dolarů mrtví lidé ve večerních oblecích. Když na palubě docházel vzduch, posádka se v čele s kapitánem v americké uniformě navzájem povraždila. V raketě jsou též atomové zbraně. Kubeš omylem jednu z nich uvolní a ta vybuchne. Oba muži zahynou. - Posádka Ikarie, která nukleární bomby zná již jen z muzeí, je šokována. Aby loď mohla pokračovat v cestě, musí pilot Svenson a koordinátor Michal na jejím povrchu provést montáž náhradního motoru. Během další cesty se u nich a pak i u dalších členů posádky projevují příznaky nepřekonatelné únavy a spánku. Vědci zjistí, že mezi lodí a Alfou Centauri leží Tmavá hvězda, jejíž záření způsobuje útlum biochemických pochodů živých organismů. Výprava je ve velkém ohrožení. Abajev nechá odeslat výsledky dosavadních výzkumů pomocnou raketou zpět na Zem. Než se loď dostane z dosahu Tmavé hvězdy, bude záření na posádku působit ještě šedesát hodin. Ta nemá jistotu, že se po uplynutí této doby probudí. Mac Donald chce na poslední chvíli loď obrátit na cestu domů, ale Abajev mu v tom zabrání. Místo spících lidí řídí plavidlo autopiloti. Osazenstvo se probudí po pětadvaceti hodinách (namísto předpokládaných šedesáti). Mezi lodí a hvězdou totiž vzniklo záhadné silové pole, které Ikarii před zářením Temné hvězdy ochránilo. Svenson a Michal byli během montáže motoru vystaveni přímému záření hvězdy a objeví se u nich popáleniny, poruchy krevního oběhu a funkce vyšší nervové soustavy. Zatímco Svensona se palubní lékař snaží na ošetřovně vyléčit, Michal šílí hrůzou ze smrti a z nepřítomnosti Země (viz začátek). Zabarikáduje se na nulté palubě, přeruší spojení s navigačním sálem a vypne centrálu robotů. Navíc má zbraň a nechce k sobě nikoho pustit. Zničí i Hopkinsova starého robota Patrika, který se k němu měl dobýt pomocí autogenu. Posádka je opět v nebezpečí. – Mac Donald se za Michalem vydá větrací šachtou a na poslední chvíli ho přesvědčí a odzbrojí. Lékař Svensona i Michala zachrání. Štefa porodí chlapce, první dítě narozené v kosmu. Brigita a Hopkins určí, že silové pole, jež ochránilo Ikarii, bylo vysláno energetickým vysílačem z Bílé planety. Jsou tam tedy živé bytosti, které loď včas objevily, zachránily a nyní možná čekají na příchod pozemšťanů. Celá posádka v navigačním sále sleduje čelní obrazovku. Na ní se objeví velké fantastické město Bílé planety... –jl–