Pavel Göbl

PAVEL GÖBL (pseudonym Pavel Sličný, nar. 7.4.1967, Uherské Hradiště) vyrůstal v Uherském Brodě. Po nedokončeném studiu slévárenské technologie na VUT v Brně pracoval jako kulisák v Mahenově divadle v Brně, jako manipulační dělník na železnici, chemik-litec ve filmových laboratořích ve Zlíně a jako pomocník v pizzerii v Kolíně nad Rýnem. Civilní službu odsloužil jako redaktor regionálních novin v Uherském Brodě. V této době natočil několik amatérských filmů. To jej přivedlo ke studiu na Vyšší odborné škole filmové ve Zlíně (1992-94), po jejímž ukončení pracoval rok v tamním studiu jako režisér reklamních snímků a videoklipů (Fleret, Jaromír Nohavica). Zároveň psal propagační texty a navrhoval loga pro místní reklamní agenturu Bismark. Vystudoval katedru režie FAMU (1995-2002), kde získal řadu ocenění (především Ceny Pavla Juráčka na FAMUfestu) za autorské krátké filmy Země na obzoru, Ranní ptáče aneb Pavouci nikdy nespí a Otevřená krajina svobodného muže. V ČT natočil několik hraných filmů různých délek a přispíval i do publicistických a kulturních pořadů (Fakta, Občanské judo, Salon český). Jeho celovečerním debutem pro kina se stala smutná nádražní komedie Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí, kterou spolurežíroval s Romanem Švejdou (spolupracoval s ním již na zlínském absolventském snímku Ani smrt nebere). Vedle poměrně výlučných autorských projektů se nevyhýbá ani komerční tvorbě. Za snímek Odborný dohled nad východem slunce získal cenu Trilobit Beroun 2014. Věnuje se i literární činnosti; v nakladatelství Dauphin vydal knihy Tichý společník (2008; cena Magnesia Litera pro objev roku 2009), Penis pravdy 2012 (2010) a 4 igelitky (2015). Námět své druhé knihy zpracoval i pro rozhlas a pro jeviště a zároveň se jej pokusil natočit: tato absurdní komedie o peripetiích dvou smolařských zlodějíčků v současosti a v baroku Penis pravdy (2001; spol. r. Jiří Fedurco; + spol. nám.) však nebyla dokončena. – Filmografie: (režie, scenář nebo podíl na něm, není-li uvedeno jinak) (krátké a středometrážní filmy) fiktivní dok. o podivínském hrobníkovi a počínajícím kapitalismu Ani smrt nebere (1993; spol. r. Roman Švejda; sc.), nejkratší opera na světě podle komiksu Michala Hrdého Rychlé Pípy na Vosím vrchu s názvem Jejkote mankote (1997; + prod., hudba), volná adaptace komiksu Michala Hrdého Jak Rychlé Pípy potkaly Příšerného Frantu s názvem Příšerný Franta (1997; + prod., hudba), dok. o kontrastu mezi slavností a všedním dnem na Valašsku Receptář (1997; + kam., spol. zvuk), TV mikroscénka na téma konfrontace představ a reality Země na obzoru (1997; režie), mystifikační dok. o pohřbívání ve stoje Nový zákon (TV-1997), film o nenaplněných cestovatelských snech učitele zeměpisu Přízrak svobody (1997; + nám., animace), zachycení křehké harmonie života a smrti jednoho nedospaného rána za svítání Ranní ptáče aneb Pavouci nikdy nespí (1998; + nám., prod.), feministická pohádka o tom, že Karel Gott a Helena Vondráčková jsou jedna bytost, Heartbreak Hotel (1998), zpověď motorizovaného metaře Hydroclean Barča (1998, nám., režie, kam., střih, spol. zvuk), reálové cvičení o krátkém soužití studenta na brigádě a vesnického kožkaře Otevřená krajina svobodného muže (1999; + nám., spol. hudba, architekt, herec), který byl uveden do kin jako součást triptychu Radhošť (2001), Javorový sirup (2000), Svatební dary (2000; r. Margareta Hrůza; sc.), groteska o peripetiích starého mládence se ženami podle povídek Jiřího Suchého Javorový guláš (TV-2001), dok. o smyslu křesťanských i osobních rituálů v současné české rodině Třikrát za život (TV-2006; + nám.) z cyklu Rodinné křižovatky, dok. Česká pomoc pod Hindúkušem (2010; r. Lukáš Roganský; autor komentáře), portrét skotské autorky knih pro děti a mládež Theresa Breslin (TV-2015) z cyklu Skotská čítanka: Donʹt Worry, Be Scottish; (celovečerní filmy) psychologický příběh děvčete od kolotočů Šťáva (TV-2003; + písně), komediální příběh kluků z malého města, kteří zápasí s místní hudební tradicí a vlastními představami o muzice, Balíci (TV-2005; režie), smutná komedie podle téměř stejnojmenné divadelní hry Reného Levínského o všednodenních událostech na maloměstském nádraží během červencového týdne Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí (2006; spol. r. Roman Švejda), romantická komedie o naivním mladíkovi, jemuž golfový talent zkomplikuje život, Veni, Vidi, Vici (2009; režie), nízkorozpočtová variace na divadelní inscenaci amatérského královéhradeckého souboru Nejhodnější medvídci, jež je sarkastickým podobenstvím o potrestané zradě ideálů, Gorila (2011; + spol. prod.), populárně-naučný pořad Vinařská odyssea (TV-2011; r. Marek Kališ, Tomáš Medek; autor komentáře), pohádka „naruby“ o odvážném sirotkovi, který se svérázným strýcem kovářem zachraňuje vesnici před drakem a svou milou před zlými vílami i nechtěným ženichem, Kovář z Podlesí (2013; + nám.), nízkorozpočtový černobílý snímek o třech bývalých vězních, kteří se chtějí pomstít bývalému bachařovi a jako nejlepší způsob odplaty zvolí odpuštění, Odborný dohled nad východem slunce (2014; + spol. prod.), pokračování osudů tří kamarádů Odborný dohled nad výkladem snu (2018; + spol. prod., dirigent); (herec, není-li uvedeno jinak) kr. filmy Bože, chraň polárníky (1996; r. Martin Černý), Ukradené polibky (1997; r. Jiří Fedurco; + hudba) a Důkladné vyšetření (1998; r. Ladislav Cmíral), Největší z Čechů (2010; r. Robert Sedláček), Román pro muže (2010; r. Tomáš Bařina), DONT STOP (2012; r. Tomáš Řeřicha). -fik- (9/2018)